Svítiplyn: Porovnání verzí
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
Otrava svítiplynem je v podstatě [[Oxid uhelnatý#Otrava oxidem uhelnatým|otrava oxidem uhelnatým]], který je ve svítiplynu obsažen v různém množství, podle toho, z čeho je vyroben. |
Otrava svítiplynem je v podstatě [[Oxid uhelnatý#Otrava oxidem uhelnatým|otrava oxidem uhelnatým]], který je ve svítiplynu obsažen v různém množství, podle toho, z čeho je vyroben. |
||
Otrávil se jím například [[Jiří Šlitr]] († 1969) nebo básník [[Václav Hrabě]] († 1965). Dále |
Otrávil se jím například [[Jiří Šlitr]] († 1969) nebo básník [[Václav Hrabě]] († 1965). Dále |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 12. 9. 2013, 13:35
Svítiplyn je technický plyn, tvořený směsí vodíku, oxidu uhlenatého, metanu, a dalších plynů (dusík, oxid uhličitý), používaný v 19. a 20. století především ke svícení, ale i k výrobě tepla. Je obdobou koksárenského plynu, ale má lepší vlastnosti, potřebné pro rozvod po městech.
Svítiplyn se používá pro osvětlování od počátku 19. století. První veřejné plynové osvětlení bylo zprovozněno 31. prosince 1813 v Londýně. Postupně se využívání tohoto plynu rozšířilo po celém světě. V Praze a Brně bylo plynové osvětlení zavedeno v roce 1847.[1] Na přelomu 19. a 20. století byl pro svou širokou dostupnost používán i pro plnění balónů. Roku 1802 došlo i k prvnímu použití svítiplynu během vaření pro ohřívání potravy, když byl použit Zachausem Winklerem.
Od konce první světové války začal být svítiplyn využíván k pohonu motorových vozidel. Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století jezdily na svítiplynový pohon osobní i nákladní automobily, autobusy, omnibusy, ale také traktory a jiná zemědělská technika.[2]
Rozvody svítiplynu byly prvním veřejným rozvodem energie. Po překonání nedůvěry, vyvolané několika výbuchy prvních nedokonalých zařízení, se začal svítiplyn široce využívat i pro osvětlování domácností, vytápění a vaření. Ve 20. století byl však postupně vytlačován elektřinou a levnějším a bezpečnějším zemním plynem.
Hromadná výroba a distribuce svítiplynu si vyžádala vybudování rozsáhlé infrastruktury plynáren, plynojemů a potrubních sítí.
Výroba svítiplynu
Svítiplyn se vyrábí uměle, buď karbonizací (vzniká jako “vedlejší” produkt v koksárnách), tlakovým zplyněním hnědého uhlí, nebo štěpením zemního plynu, a úpravou jiných plynů.
Otrava svítiplynem
Otrava svítiplynem je v podstatě otrava oxidem uhelnatým, který je ve svítiplynu obsažen v různém množství, podle toho, z čeho je vyroben.
Otrávil se jím například Jiří Šlitr († 1969) nebo básník Václav Hrabě († 1965). Dále
