Harappské písmo: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přebírání commonscat z Wikidat dle výpisů od Dannyho B. a Byriala; kosmetické úpravy
Petusek (diskuse | příspěvky)
Opravy chyb, přesun informací z článku o protoindické civilizaci (tamní informace je třeba zestručnit).
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:IndusValleySeals.JPG|thumb|Sbírka pečetidel s nápisy v harappském písmu]]
[[Soubor:IndusValleySeals.JPG|thumb|Sbírka pečetidel s nápisy v harappském písmu.]]
Jako '''harappské písmo''' se označují krátké řetězce jednoduchých [[symbol]]ů, které byl užívány [[harappská kultura|harappskou kulturou]] v době někdy mezi 26. až 20. stoletím př. n. l. Navzdory mnohým pokusům zůstává toto písmo dosud nerozluštěno. Není známo, v jakém jazyce jsou jednotlivé nápisy psané, badatelé se ani neshodnou, zda se skutečně jedná o písmo či symbolický systém.
Jako '''harappské písmo''' se označují krátké řetězce jednoduchých [[symbol]]ů, které byly užívány [[harappská kultura|harappskou kulturou]] v době někdy mezi 26. až 20. stoletím př. n. l. Navzdory mnohým pokusům zůstává toto písmo dosud nerozluštěno. Není známo, v jakém jazyce jsou jednotlivé nápisy psané, badatelé se ani neshodnou, zda se skutečně jedná o písmo, či zda jde o symbolický systém nejazykové povahy.


Někteří vědci jako [[Alexander Cunningham]] považovali harappské nápisy za archetyp písma [[bráhmí]], ve kterém jsou psané [[Ašókovy nápisy|nápisy]] krále [[Ašóka|Ašóky]]. Mnoho vědců však s tímto postojem nesouhlasí a brahmí odvozují z [[Aramejské písmo|aramejského písma]].
V minulosti někteří vědci jako [[Alexander Cunningham]] považovali harappské nápisy za archetyp písma [[bráhmí]]. S tímto postojem však dnes většina vědců nesouhlasí a bráhmí, v němž jsou psány [[Ašókovy nápisy|nápisy]] krále [[Ašóka|Ašóky]], dnes odvozuje z písma [[Aramejské písmo|aramejského]].


== Literatura ==
== Charakteristika ==
[[Soubor:Indus_seal_impression.jpg|thumb|Typická ukázka tabulky o pěti symbolech.]]
* Gregory L. Possehl, ''The Indus Civilization. A Contemporary Perspective''. Lanham 2002. 127-139.
Z&nbsp;dob Harappanů se dochovaly četné nápisy. Zda jde však vůbec o písmo, nebylo dosud prokázáno. Symboly se nacházejí především na malých pečetidlech, jejichž rozměry se pohybují okolo 4×4&nbsp;cm, 5×5&nbsp;cm atd. Často jsou jejich plochy rozděleny na horní a dolní část, přičemž dolní část zabírá obrázek zvířete a horní obsahuje znaky.<ref name="Zbavitel13">Zbavitel (1997), s. 13.</ref> Přes dlouholeté úsilí badatelů interpretovat systém jako písmo zůstávají nálezy nerozluštěny. Různí badatele uvažují o různém počtu samostatných znaků podle toho, co považují za znaky odlišné a co za pouhé varianty.<ref name="Strnad32">Strnad a kol. (2008), s. 32.</ref> Nejčastěji se uvažuje o přibližně čtyřech stovkách jedinečných symbolů.

Pokud o písmo skutečně šlo, analýzy ukazují, že by mohlo být [[logogram|logosylabického]] charakteru (znak vždy zastupuje slovo). Směr zápisu byl zprava doleva, v&nbsp;občasných případech se na další řádce měnil ([[bustrofédon]]).<ref name="Filipsky08">Filipský (2008).</ref>

== Luštění ==
Práci badatelům ztěžuje fakt, že není vyjasněn původ ani jazyk Harappanů a tím ani jejich přiřazení k&nbsp;některé z&nbsp;jazykových rodin. Dosud bylo publikováno přes 50 odborných studií, jejichž cílem bylo rozluštění harappského symbolického systému.<ref name="Strnad32"/> Tyto práce se často opírají o&nbsp;snahu prokázat, že zachycoval nějaký drávidský či indoevropský jazyk. Zejména indičtí nacionálně orientovaní badatelé se snaží doložit souvislost buďto se [[sanskrt]]em, nebo s [[tamilština|tamilštinou]].

Objevily se dokonce pokusy dokázat příbuznost symbolů s&nbsp;[[Starověký Egypt|egyptskými]] či [[Mínojská civilizace|mínójskými]] [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfy]], značkami na [[Etruskové|etruské]] keramice, symboly nalezenými na Buddhových chodidlech z&nbsp;[[Maledivy|Malediv]] či dokonce [[glyf]]y ze střední Ameriky.<ref name="Strnad32"/> O&nbsp;luštění harappského „písma“ se pokusil i&nbsp;český badatel [[Bedřich Hrozný]], který je znám především coby rozluštitel [[chetitština|chetitštiny]]. Případné dešifrování navíc ztěžuje okolnost, že badatelům schází jakýkoliv dvojjazyčný nápis, a že na pečetidlech by mohly být pouze praktické informace, jako je jméno vlastníka či cílové město, kam se pečetidla dopravovala spolu se zbožím.<ref name="Zbavitel13"/>

V&nbsp;roce 2004 byla americkými vědci uveřejněna teorie, podle které znaky nalezené na pečetidlech a dalších předmětech Harappanů nejsou žádným druhem písma, ale jedná se o&nbsp;symboly náboženského, politického či jiného, společenského charakteru.<ref>Farmer a spol. (2004).</ref> Tento závěr vyvodili především na základě těchto skutečností:

* Extrémní krátkost
** Jednotlivé „nápisy“ jsou často velmi krátké (průměrně 4,5 znaku na nápis) a frekvence opakování jednotlivých znaků je relativně dosti nízká.<ref name="Filipsky08" />
** Ty nejdelší „texty“ se stěží vyrovnají nejkratším dochovaným nápisům skutečných písem.
* Absence dokladů písařství
** Nebyly nalezeny žádné písařské pomůcky, které u skutečných písem vždy nacházíme.
** Nebyla nalezena ani žádná vyobrazení takovýchto pomůcek, která vždy nacházíme.
** Nebyla nalezena ani žádná vyobrazení písařů, která rovněž u skutečných písem nacházíme.
** Za 600 let nedoznaly symboly v podstatě žádného vývoje, což je také typické pro skutečná písma, jejichž uživatelé časem nutně inklinují ke zjednodušování písařských praktik.
** I písma, v nichž se z důvodu nízké trvanlivosti média (např. papyru, pergamenu či palmových listů) dochovalo velmi malé množství nápisů, jsou vždy doložena relativně dlouhými texty na materiálech trvanlivých, tj. zejména kameni a keramice.
* Frekvenční analýzy nesouhlasí ani s indoárskou, drávidskou, ale ani mundskou hypotézou. Pokud by šlo o písmo, muselo by zachycovat nám zcela neznámý jazyk.

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace periodika
| příjmení = Farmer
| jméno = Steve
| příjmení2 = Sproat
| jméno2 = Richard
| příjmení3 = Witzel
| jméno3 = Michael
| titul = The collapse of the Indus-script thesis: The myth of a literate Harappan civilization.
| periodikum = EJVS (Electronic Journal of Vedic Studies)
| rok = 2004
| měsíc = prosinec
| den = 13
| ročník = 11
| typ ročníku = svazek
| číslo = 2
| typ čísla = číslo
| strany = 19-57
| poznámky =
| url = http://www.ejvs.laurasianacademy.com/ejvs1102/ejvs1102article.pdf
| rok přístupu = 2012
| měsíc přístupu = 02
| den přístupu = 29
| dostupnost = PDF online
| issn = 1084-7561
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Filipský
| jméno = Jan
| titul = Indie
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 978-80-7277-381-7
| edice = Stručná historie států
| strany = 16-17
}}
* {{citace monografie
| příjmení = Possehl
| jméno = L. Possehl
| titul = The Indus Civilization. A Contemporary Perspective
| místo = Lanham
| rok = 2002
| strana = 127-139
| jazyk = anglický
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Strnad
| jméno = Jaroslav
| spoluautoři = a kol.
| titul = Dějiny Indie
| vydavatel = Lidové Noviny
| místo = Praha
| rok = 2003
| isbn = 80-7106-493-9
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Wheeler
| jméno = Mortimer
| titul = Dávná civilizace údolí Indu
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 1973
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Zbavitel
| jméno = Dušan
| odkaz na autora = Dušan Zbavitel
| spoluautoři = a kol.
| rok = 1971
| titul = Moudrost a umění starých Indů
| vydavatel = Odeon
| místo = Praha
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Zbavitel
| jméno = Dušan
| odkaz na autora = Dušan Zbavitel
| rok = 1997
| titul = Otázky starověké Indie
| vydavatel = Nakladatelství Lidové Noviny
| místo = Praha
| isbn = 80-7106-241-3
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Zbavitel
| jméno = Dušan
| odkaz na autora = Dušan Zbavitel
| rok = 1985
| titul = Starověká Indie
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| isbn =
}}


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 30. 8. 2013, 09:55

Sbírka pečetidel s nápisy v harappském písmu.

Jako harappské písmo se označují krátké řetězce jednoduchých symbolů, které byly užívány harappskou kulturou v době někdy mezi 26. až 20. stoletím př. n. l. Navzdory mnohým pokusům zůstává toto písmo dosud nerozluštěno. Není známo, v jakém jazyce jsou jednotlivé nápisy psané, badatelé se ani neshodnou, zda se skutečně jedná o písmo, či zda jde o symbolický systém nejazykové povahy.

V minulosti někteří vědci jako Alexander Cunningham považovali harappské nápisy za archetyp písma bráhmí. S tímto postojem však dnes většina vědců nesouhlasí a bráhmí, v němž jsou psány nápisy krále Ašóky, dnes odvozuje z písma aramejského.

Charakteristika

Typická ukázka tabulky o pěti symbolech.

Z dob Harappanů se dochovaly četné nápisy. Zda jde však vůbec o písmo, nebylo dosud prokázáno. Symboly se nacházejí především na malých pečetidlech, jejichž rozměry se pohybují okolo 4×4 cm, 5×5 cm atd. Často jsou jejich plochy rozděleny na horní a dolní část, přičemž dolní část zabírá obrázek zvířete a horní obsahuje znaky.[1] Přes dlouholeté úsilí badatelů interpretovat systém jako písmo zůstávají nálezy nerozluštěny. Různí badatele uvažují o různém počtu samostatných znaků podle toho, co považují za znaky odlišné a co za pouhé varianty.[2] Nejčastěji se uvažuje o přibližně čtyřech stovkách jedinečných symbolů.

Pokud o písmo skutečně šlo, analýzy ukazují, že by mohlo být logosylabického charakteru (znak vždy zastupuje slovo). Směr zápisu byl zprava doleva, v občasných případech se na další řádce měnil (bustrofédon).[3]

Luštění

Práci badatelům ztěžuje fakt, že není vyjasněn původ ani jazyk Harappanů a tím ani jejich přiřazení k některé z jazykových rodin. Dosud bylo publikováno přes 50 odborných studií, jejichž cílem bylo rozluštění harappského symbolického systému.[2] Tyto práce se často opírají o snahu prokázat, že zachycoval nějaký drávidský či indoevropský jazyk. Zejména indičtí nacionálně orientovaní badatelé se snaží doložit souvislost buďto se sanskrtem, nebo s tamilštinou.

Objevily se dokonce pokusy dokázat příbuznost symbolů s egyptskými či mínójskými hieroglyfy, značkami na etruské keramice, symboly nalezenými na Buddhových chodidlech z Malediv či dokonce glyfy ze střední Ameriky.[2] O luštění harappského „písma“ se pokusil i český badatel Bedřich Hrozný, který je znám především coby rozluštitel chetitštiny. Případné dešifrování navíc ztěžuje okolnost, že badatelům schází jakýkoliv dvojjazyčný nápis, a že na pečetidlech by mohly být pouze praktické informace, jako je jméno vlastníka či cílové město, kam se pečetidla dopravovala spolu se zbožím.[1]

V roce 2004 byla americkými vědci uveřejněna teorie, podle které znaky nalezené na pečetidlech a dalších předmětech Harappanů nejsou žádným druhem písma, ale jedná se o symboly náboženského, politického či jiného, společenského charakteru.[4] Tento závěr vyvodili především na základě těchto skutečností:

  • Extrémní krátkost
    • Jednotlivé „nápisy“ jsou často velmi krátké (průměrně 4,5 znaku na nápis) a frekvence opakování jednotlivých znaků je relativně dosti nízká.[3]
    • Ty nejdelší „texty“ se stěží vyrovnají nejkratším dochovaným nápisům skutečných písem.
  • Absence dokladů písařství
    • Nebyly nalezeny žádné písařské pomůcky, které u skutečných písem vždy nacházíme.
    • Nebyla nalezena ani žádná vyobrazení takovýchto pomůcek, která vždy nacházíme.
    • Nebyla nalezena ani žádná vyobrazení písařů, která rovněž u skutečných písem nacházíme.
    • Za 600 let nedoznaly symboly v podstatě žádného vývoje, což je také typické pro skutečná písma, jejichž uživatelé časem nutně inklinují ke zjednodušování písařských praktik.
    • I písma, v nichž se z důvodu nízké trvanlivosti média (např. papyru, pergamenu či palmových listů) dochovalo velmi malé množství nápisů, jsou vždy doložena relativně dlouhými texty na materiálech trvanlivých, tj. zejména kameni a keramice.
  • Frekvenční analýzy nesouhlasí ani s indoárskou, drávidskou, ale ani mundskou hypotézou. Pokud by šlo o písmo, muselo by zachycovat nám zcela neznámý jazyk.

Odkazy

Reference

  1. a b Zbavitel (1997), s. 13.
  2. a b c Strnad a kol. (2008), s. 32.
  3. a b Filipský (2008).
  4. Farmer a spol. (2004).

Literatura

  • FARMER, Steve; SPROAT, Richard; WITZEL, Michael. The collapse of the Indus-script thesis: The myth of a literate Harappan civilization.. EJVS (Electronic Journal of Vedic Studies). 13. prosinec 2004, svazek 11, číslo 2, s. 19-57. PDF online [cit. 2012-02-29]. ISSN 1084-7561. (anglicky) 
  • FILIPSKÝ, Jan. Indie. Praha: Libri, 2008. (Stručná historie států). ISBN 978-80-7277-381-7. S. 16-17. 
  • POSSEHL, L. Possehl. The Indus Civilization. A Contemporary Perspective. Lanham: [s.n.], 2002. (anglický) 
  • STRNAD, Jaroslav, a kol. Dějiny Indie. Praha: Lidové Noviny, 2003. ISBN 80-7106-493-9. 
  • WHEELER, Mortimer. Dávná civilizace údolí Indu. Praha: Mladá fronta, 1973. 
  • ZBAVITEL, Dušan, a kol. Moudrost a umění starých Indů. Praha: Odeon, 1971. 
  • ZBAVITEL, Dušan. Otázky starověké Indie. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 1997. ISBN 80-7106-241-3. 
  • ZBAVITEL, Dušan. Starověká Indie. Praha: Panorama, 1985. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Harappské písmo na Wikimedia Commons