Rosný bod: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
text nebral v úvahu rosný bod z pohledu stavebnictví a vnitřního prostředí staveb (tabulka operující s teplotou 32st. C je spíše akademickou záležitostí a vzdálenou reálnému životu
Řádek 63: Řádek 63:
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
! Interiérová teplota vzduchu [°C]
! Interiérová teplota vzduchu
! Interiérová relativní vlhkost vzduchu [%]
! Interiérová relativní vlhkost vzduchu
! Teplota rosného bodu vzduchu [°C]
! Teplota rosného bodu vzduchu
|-
|-
| '''20'''
| '''20 °C'''
| 40
| 40%
| 6,03
| 6,03 °C
|-
|-
| 20
| 20 °C
| 50
| 50%
| 9,29
| 9,29 °C
|-
|-
| 20
| 20 °C
| 60
| 60%
| 12,02
| 12,02 °C
|-
|-
| 20
| 20 °C
| 70
| 70%
| 14,37
| 14,37 °C
|-
|-
| '''25'''
| '''25 °C'''
| 40
| 40%
| 10,49
| 10,49 °C
|-
|-
| 25
| 25 °C
| 50
| 50%
| 13,87
| 13,87 °C
|-
|-
| 25
| 25 °C
| 60
| 60%
| 16,70
| 16,70 °C
|-
|-
| 25
| 25 °C
| 70
| 70%
| 19,15
| 19,15 °C
|}
|}
''Zdroj: [http://www.stavmedia.cz/vsechny-clanky/18-odborne/vyplne-otvoru/50-okno-jako-indikator-kvality-bydleni]''
''Zdroj: [http://www.stavmedia.cz/vsechny-clanky/18-odborne/vyplne-otvoru/50-okno-jako-indikator-kvality-bydleni]''



== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 26. 8. 2013, 13:21

Graf závislosti nasycenosti vodní páry (osa y) na teplotě (osa x)

Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.

Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat.

Přítomnost kondenzačních jader kondenzaci urychlí. Pokud kondenzační jádra nejsou přítomna, nemusí ke kondenzaci dlouho dojít, byť je vlhký vzduch podchlazen pod rosný bod.

Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu.

Definice

Rosný bod je teplota, při níž se vzduch následkem izobarického ochlazování stane nasyceným, aniž by mu byla dodána vodní pára zvnějšku.[1] Při poklesu teploty pod teplotu rosného bodu obvykle dochází ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu, vzniká například rosa nebo mlha. Při poměrné vlhkosti menší než 100 % je teplota rosného bodu vždy nižší než teplota vzduchu. Rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu, který se nazývá deficit teploty rosného bodu, je tím větší, čím je menší poměrná vlhkost. V pozorovatelské praxi se určuje zpravidla z psychrometrických tabulek pomocí tlaku vodní páry. Na termodynamických diagramech lze teplotu rosného bodu v dané tlakové hladině přibližně určit takto: nalezneme průsečík suché adiabaty, vycházející ze suché teploty, a nasycené adiabaty, jež vychází z teploty vlhkého teploměru. Z tohoto průsečíku sestoupíme po příslušné izogramě do výchozí tlakové hladiny, kde přečteme teplotu rosného bodu. Lze ji též měřit přímo kondenzačním vlhkoměrem nebo termohygroskopem. Teplota rosného bodu ve spojení s měřenou teplotou patří k základním charakteristikám vlhkosti vzduchu a zakresluje se do synoptických map a aerologických diagramů. Využívá se v řadě empirických vzorců, např. ve Ferrelově vztahu, při předpovědi přízemních mrazů, mlhy, apod. Patří ke konzervativním vlastnostem vzduchových hmot.[2] Vztah mezi teplotou vzduchu, teplotou rosného bodu a poměrnou vlhkostí uvádí např.[3] jako upravenou Clausius-Clapeyronovu rovnici:

kde E značí parciální tlak nasycené vodní páry při teplotě T (v Kelvinech), L je skupenské teplo vypařování, R je měrná plynová konstanta vodní páry, E0 je parciální tlak nasycené vodní páry při teplotě 273,16 K. Teplotu rosného bodu získáme tak, že zjištěnou hodnotu E vynásobíme poměrnou vlhkostí (např. při 43 % vynásobíme číslo E hodnotou 0,43), tzn. hodnota E nyní vystupuje jako parciální tlak nenasycené vodní páry. Tuto hodnotu zpětně dosadíme do této rovnice a vypočteme novou hodnotu T, kterou pak můžeme interpretovat jako teplotu rosného bodu.

Příklad

Při sprchování v koupelně stoupá teplota a vzdušná vlhkost. Jakmile teplota vzduchu dosáhne rosného bodu odpovídajícího dané absolutní vzdušné vlhkosti (množství vodních par v metru krychlovém vzduchu), začne voda kondenzovat. Lze to sledovat například na zrcadle, jehož teplota je nižší než hodnota rosného bodu. Zrcadlo se zarosí. Jakmile se po chvíli zrcadlo zahřeje na okolní teplotu, nebo častěji až se vlhkost rozptýlí/sníží, sražená vodní pára se ztratí (odpaří).

Vnímání výše rosného bodu pro člověka

Rosný bod v °C Vnímání u člověka Rel. vlhkost (při 32,2 °C)
>24 °C Těžko snesitelné dusno, problémy s dýcháním u citlivějších >62 %
21 - 24 °C Velmi nepohodlné vlhko a dusno 52 % - 60 %
18 - 21 °C Nepohodlné pro citlivější, ještě snesitelné pro ostatní 44 % - 52 %
16 - 18 °C Pro většinu přijatelné, citlivější cítí větší vlhkost 37 % - 46 %
13 - 16 °C Dobře snesitelné 31 % - 41 %
10 - 12 °C Příjemné až ideální 31 % - 37 %
<10 °C Suché pro citlivější, přijatelné pro ostatní 30%

Zdroj: [1]

Rosný bod z hlediska zdravotní nezávadnosti vnitřního prostředí stavby

Rosící se okno bývá spolehlivý indikátor zvýšené vlhkosti v interiéru. Rám okna, ale i zasklení, jsou díky nízké teplně-izolační schopnosti chladné a posouvají rosný bod do nižších hodnot (viz tabulka níže). Důsledkem může být kondenzace vlhkosti a růst škodlivých plísní. Současný trend zateplování budov je vyvolán primárně snahou o zlepšení zdravotní nezávadnosti vnitřního prostředí budov a vítaným efektem jsou rovněž úspory energií.

Interiérová teplota vzduchu Interiérová relativní vlhkost vzduchu Teplota rosného bodu vzduchu
20 °C 40% 6,03 °C
20 °C 50% 9,29 °C
20 °C 60% 12,02 °C
20 °C 70% 14,37 °C
25 °C 40% 10,49 °C
25 °C 50% 13,87 °C
25 °C 60% 16,70 °C
25 °C 70% 19,15 °C

Zdroj: [2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dew point na anglické Wikipedii.

  1. ↑ DVOŘÁK, P.: Zlepšení metod předpovědi termické konvekce pro účely letecké meteorologie, rigorózní práce, ČHMÚ Praha, 2008
  2. ↑ kolektiv autorů: Meteorologický slovník výkladový a terminologický, MŽP Praha, 1993, str. 330
  3. ↑ http://mysite.du.edu/~etuttle/weather/atphys.htm

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Meteorologie
obory
užitá meteorologie
přístroje
prvky
jevy
informace
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rosný_bod&oldid=10670387“