Kaldera: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 52 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q159954) |
+ průměrné velikosti kalder na Marsu a na Zemi pro bazická magmata |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
[[Soubor:Coatepeque Caldera.jpg|thumb|Crater Lake|Kalderové jezero [[Coatepeque]]]] |
[[Soubor:Coatepeque Caldera.jpg|thumb|Crater Lake|Kalderové jezero [[Coatepeque]]]] |
||
'''Kaldera''' je [[geologie|geologický]] termín, který popisuje [[destrukce|destruktivní]] tvar [[stratovulkán]]u v podobě kotlovité prohlubně tvaru [[kráter]]u o průměru několika kilometrů až desítek kilometrů v [[extrém]]ních případech. Slovo kaldera (v [[angličtina|angličtině]] a [[španělština|španělštině]] psáno ''caldera'') pochází ze španělštiny, kde znamená kotel (místní název kotlovité prohlubně na ostrově [[La Palma]] na [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovech]]). |
'''Kaldera''' je [[geologie|geologický]] termín, který popisuje [[destrukce|destruktivní]] tvar [[stratovulkán]]u v podobě kotlovité prohlubně tvaru [[kráter]]u o průměru několika kilometrů až desítek kilometrů v [[extrém]]ních případech. Slovo kaldera (v [[angličtina|angličtině]] a [[španělština|španělštině]] psáno ''caldera'') pochází ze španělštiny, kde znamená kotel (místní název kotlovité prohlubně na ostrově [[La Palma]] na [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovech]]). |
||
Kaldery vznikající na pozemských sopkách, které vyvrhují převážně [[bazalt|bazickou]] [[láva|lávu]], mají většinou kalderu o velikosti 3 [[metr|km]] a hloubce 200 m. Oproti tomu sopky na [[povrch Marsu|Marsu]] vyvrhující obdobnou lávu mají kaldery o průměru 20 až 40 km a hloubce dosahující až ke 2 m.Nicméně samotný kužel sopky je částečně pohřben okolními [[lávový proud|lávovými proudy]], takže je těžké určit původní výšku a velikost sopky.<ref name="Parfitt198">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Parfitt |
|||
| jméno = Elisabeth A. |
|||
| příjmení2 = Wilson |
|||
| jméno2 = Lionel |
|||
| titul = Fundamentals of Physical Volcanology |
|||
| vydavatel = Blackwell Publishing company |
|||
| místo = |
|||
| rok = 2009 |
|||
| isbn = 978-0-63205443-5 |
|||
| kapitola = Volcanism on other planets: Mars |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
| strany = 199 |
|||
}}</ref> |
|||
== Vznik kaldery == |
== Vznik kaldery == |
||
| Řádek 11: | Řádek 26: | ||
* [[eroze|erozí]] způsobenou činností vody nebo [[ledovec|ledovců]], která rozšiřuje kráter (Koselská sopka na [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatce]]) |
* [[eroze|erozí]] způsobenou činností vody nebo [[ledovec|ledovců]], která rozšiřuje kráter (Koselská sopka na [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatce]]) |
||
Někdy vznikají i [[kombinace|kombinací]] předchozích - např. [[Krakatau]] explozí a propadnutím zároveň. Vzniká útvar, který je častokrát vyplněn vodou (tzv. '''[[kalderové jezero]]'''), ale vzhledem k častému výskytu [[síra|síry]] v okolí [[magma]]tické činnosti netvoří výjimku ani jezera slabě [[koncentrace (chemie)|koncentrované]] [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Za situace, kdy dojde k obnovení magmatické činnosti sopky, objeví se na hladině vzniklého jezera nový [[Sopka|vulkán]], který vytvoří ostrov. |
Někdy vznikají i [[kombinace|kombinací]] předchozích - např. [[Krakatau]] explozí a propadnutím zároveň. Vzniká útvar, který je častokrát vyplněn vodou (tzv. '''[[kalderové jezero]]'''), ale vzhledem k častému výskytu [[síra|síry]] v okolí [[magma]]tické činnosti netvoří výjimku ani jezera slabě [[koncentrace (chemie)|koncentrované]] [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Za situace, kdy dojde k obnovení magmatické činnosti sopky, objeví se na hladině vzniklého jezera nový [[Sopka|vulkán]], který vytvoří ostrov. |
||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
[[Kategorie:Geologická terminologie]] |
[[Kategorie:Geologická terminologie]] |
||
Verze z 23. 8. 2013, 10:51
Kaldera je geologický termín, který popisuje destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru o průměru několika kilometrů až desítek kilometrů v extrémních případech. Slovo kaldera (v angličtině a španělštině psáno caldera) pochází ze španělštiny, kde znamená kotel (místní název kotlovité prohlubně na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech).
Kaldery vznikající na pozemských sopkách, které vyvrhují převážně bazickou lávu, mají většinou kalderu o velikosti 3 km a hloubce 200 m. Oproti tomu sopky na Marsu vyvrhující obdobnou lávu mají kaldery o průměru 20 až 40 km a hloubce dosahující až ke 2 m.Nicméně samotný kužel sopky je částečně pohřben okolními lávovými proudy, takže je těžké určit původní výšku a velikost sopky.[1]
Vznik kaldery
Existuje několik možností vzniku kaldery:
- kolapsem (propadnutím) centrální části sopky po vyprázdnění magmatického krbu vlastní vahou vulkánu (Mauna Loa na Havaji, Uson a Aira v Japonsku)
- vyhozením vrcholu sopky při explozi (Bandai San v Japonsku, Tarawera na Novém Zélandu)
- erozí způsobenou činností vody nebo ledovců, která rozšiřuje kráter (Koselská sopka na Kamčatce)
Někdy vznikají i kombinací předchozích - např. Krakatau explozí a propadnutím zároveň. Vzniká útvar, který je častokrát vyplněn vodou (tzv. kalderové jezero), ale vzhledem k častému výskytu síry v okolí magmatické činnosti netvoří výjimku ani jezera slabě koncentrované kyseliny sírové. Za situace, kdy dojde k obnovení magmatické činnosti sopky, objeví se na hladině vzniklého jezera nový vulkán, který vytvoří ostrov.
Odkazy
Reference
- ↑ PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.]: Blackwell Publishing company, 2009. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Volcanism on other planets: Mars, s. 199. (anglicky)