Hlas: Porovnání verzí
m {{Commons}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
m Robot: Přidávám pl:Głos ludzki značka: lokální interwiki |
||
Řádek 144: | Řádek 144: | ||
[[Kategorie:Zpěv]] |
[[Kategorie:Zpěv]] |
||
[[Kategorie:Hudební terminologie]] |
[[Kategorie:Hudební terminologie]] |
||
[[pl:Głos ludzki]] |
Verze z 9. 8. 2013, 08:17
Hlas je zvuk, vytvářený hlasivkami. V hudbě bývá slovo hlas použito pro označení melodické linky. U varhan je jako hlas označena skupina píšťal s jednou zvukovou barvou (rejstřík).
Tvorba hlasu - fonace
Lidský hlas vzniká vibrací hlasivek způsobenou tlakem vzduchu proudícího z plic. Proces vzniku hlasu se nazývá fonace.[1] Takto vytvořený zvuk se dále mění rezonancí vzduchového sloupce, především v nosní a ústní dutině.[zdroj?]
Zvukovou stránku jazyka zkoumá fonetika.
Frekvenční rozsah
Frekvenční rozsah neškoleného hlasu dospělého jedince je jen asi 1,5 oktávy. Lidský hlas se mění s věkem: hlas novorozence má frekvenci přibližně 440 Hz (komorní a, základní tón pro ladění hudebních nástrojů, má tutéž frekvenci). V době pohlavního dospívání dochází k mutaci, výška hlasu klesá (viz níže - rozdělení podle výšky).[zdroj?]
Složky frekvenčního spektra hlasu dosahují do oblasti kolem 10 kHz. Pro přenos srozumitelné řeči postačuje pásmo výrazně užší. Nejdůležitější složky, zajišťující srozumitelnost, leží v oblasti 1–3 kHz. Vyšší frekvence se podílejí především na barvě hlasu.[zdroj?]
Mezinárodní telekomunikační unie stanovila pro přenos telefonních hovorů frekvenční rozsahu 300 Hz - 3,4 kHz. Předpokládá se, že nesrozumitelná slova si telefonisté domyslí z kontextu nebo si je vyhláskují.[zdroj?]
Dynamický rozsah
Hladina akustického tlaku vytvářeného hlasem je při běžném hovoru asi +40 až +60 dB, při křiku cca +80 dB. Pianissimo při operním zpěvu je +50 dB, fortissimo +85 dB. Rekordy při světové soutěži v řevu se pohybují přes +100 dB.[zdroj?]
Hlas v hudbě
- Hlavní článek: Druhy hlasů
Hlas je v hudbě nejčastěji používán jako zpěv. Hlasy v různých výškových polohách mají různé názvy.[zdroj?]
Co literatura, to jiné přiřazení názvů hlasů k frekvenčním rozsahům. Zde uvedené hodnoty viz Horová, doplněno Juríkem, laskavý čtenář si srovná s údaji v připojených odkazech na anglická hesla Wikipedie a v další uvedené literatuře.
název | zn. | typ | rozsah dle literatury | rozsah dle anglické Wikipedie |
---|---|---|---|---|
dětský | a - e2, tj. 220 - 659 Hz | |||
soprán | S | ženský | h - c3, tj. 246 - 1046 Hz | c1 - a2, tj. 261 - 880 Hz |
mezzosoprán | mS | ženský | g - a2, tj. 196 - 880 Hz | a - f2, tj. 220 - 698 Hz |
alt | A | ženský | e - e2, tj. 164 - 659 Hz | f - d2, tj. 174 - 587 Hz |
kontraalt | cA | ženský | ||
kontratenor | cT | mužský | překrývá se s altem - sopránem | |
tenor | T | mužský | H - c2, tj. 123 - 523 Hz | c - a1, tj. 130 - 440 Hz |
baryton | Bt | mužský | G - g1, tj. 98 - 392 Hz | A - f1, tj. 110 - 349 Hz |
basbaryton | bBt | mužský | F - fis1 | G - fis1 |
bas | B | mužský | E - e1, tj. 82 - 329 Hz | E - e1, tj. 82 - 329 Hz |
kontrabas | cB | mužský |
Alternativní hlasové techniky
Kromě klasického zpěvu existuje ještě několik hlasových technik, které se vyvinuly buď jako součást lidové hudby některých národů, nebo v prostředí západní umělé a populární hudby. Patří mezi ně:
- Alikvotní zpěv - technika, pomocí které lze zesílit alikvotní tóny, přirozeně obsažené v hlase a vytvořit iluzi dvojhlasého zpěvu
- Sprechgesang - technika, která se nachází přibližně napůl cesty mezi řečí a zpěvem. Využil ji například Arnold Schoenberg ve své skladbě Pierrot Lunaire
- Rap - rytmická recitace. Důraz je kladen hlavně na text, výslovnost, frázování a rytmus, spíše než na vytváření tónů
- Beatbox - nápodoba zvuků bicích nástrojů a perkusí pomocí hlasu
- Scat - improvizovaný jazzový zpěv beze slov nebo s nesmyslným textem
- Growling - z anglického growl = mručet, vrčet. Technika velmi hlubokého mručení, řevu, která se vyvinula jako součást death metalové hudby
- Jódlování - technika, která je součástí lidové hudby v Alpských zemích, převážně v Rakousku a Švýcarsku. Je založena na velkých a rychlých intervalových skocích, které jsou navíc doprovázeny změnou hlasového rejstříku. Nižší tón je zpíván prsním rejstříkem a vyšší pak falzetem
- Brumendo - zpěv bez artikulace, se zavřenými ústy (zvuk "m" nebo "hm").
- Screaming - hrdelní řev,používaný hlavně v metalu a příbuzných stylech, zpívají se s ním buď celé písně nebo jen úseky.
- Scream - jednorázové zařvání používané hlavně v rocku a metalu. Může být vysoké, nízké nebo střední. Může být krátké nebo také velice dlouhé, může se při něm měnit tonina ale na rozdíl od screamingu se nezpívají žádná slova.
Poruchy hlasu
- Jakákoliv patologická[zdroj?] změna hlasu (chrapot, přeskakování, změna výšky atd.) - dysfonie
- šepot - hlasivky se nezavírají - afonie
- ztráta vyvinuté řeči při poškození mozku - afázie[zdroj?]
- ztráta po fyzickém nebo psychickém traumatu - mutismus[zdroj?].
- vysoký hlas při i po pubertě[zdroj?] - puberphonie
Poruchami hlasu se zabývá foniatrie, specializovaná disciplína otorinolaryngologie neboli ORL - „ušní, nosní, krční“, nápravou poruch řeči pak logopedie.
Odkazy
Reference
- ↑ Michael McCallion, The Voice Book for everyone who wants to make the most of their voice, ISBN 0-571-19525-3, str. 72
Související články
Externí odkazy
- Vocal Range - Finding Your Keys!
- Burghauser,J.; Špelda, A.: „Akustické základy orchestrace“, Panton, Praha, 1967
- Jurík, M. a kol.: „Malá encyklopédia hudby“, Obzor, Bratislava, 1969
- Horová, I., PhDr.: „Úvod do teorie a dějin hudby“, AMU
- Šram,F.,doc.MUDr.CSc. a kol. :"Poruchy hlasu"
- ORL.CZ - informace, články, diskuse
- The National Center for Voice and Speech