1914: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Svět: doplnění |
m Robot: Přidávám nv:1901 – 1950 značka: lokální interwiki |
||
Řádek 201: | Řádek 201: | ||
[[Kategorie:20. století]] |
[[Kategorie:20. století]] |
||
[[nv:1901 – 1950]] |
Verze z 8. 8. 2013, 14:48
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1910 • 1911 • 1912 • 1913 • 1914 • 1915 • 1916 • 1917 • 1918 ► ►►
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Události
Česko
- 4. března - Švihova aféra: Národní listy zveřejnily informaci, že Karel Šviha, předseda národně sociální strany, byl tajným informátorem rakouské vlády.
- Vznik československé legie
Svět
- 28. února – Byl zahájen osobní provoz elektrické tramvaje v Košicích, současně s tímto skončil provoz košické koňky i parní tramvaje.
- 28. června - úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu
- 28. července − Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, začala první světová válka
- 31. července − byla vyhlášena všeobecná mobilizace v Rakousko-Uhersku
- 1. srpna - vyhlásilo Německo válku Rusku
- 3. srpna - vyhlásilo Německo válku Francii
- 4. srpna − vydal Woodrow Wilson proklamaci neutrality
- 6. srpna - vyhlásilo Srbsko válku Německu, Rakousko-Uhersko Rusku
- 7. srpna − vyhlásila Černá Hora válku Rakousko-Uhersku
- 9. srpna − z Plymouthu vyplula plachetnice Endurance na Shackletonovu expedici do Antarktidy
- 11. srpna − vyhlásila Francie válku Rakousko-Uhersku
- 12. srpna − vyhlásila Velká Británie válku Rakousko-Uhersku
- 15. srpna -slavnostně otevřen panamský průplav
- 28. srpna − vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Belgii
- 1. září - v zoologické zahradě v Cincinnati uhynul poslední holub stěhovavý na světě.
- 12.−18. října − soud s účastníky atentátu na rakouského následníka trůnu
- říjen - Japonsko obsadilo Marshallovy ostrovy
- 1. listopad - bitva u Coronela, první porážka Royal Navy v bitvě na úrovni eskader od roku 1781
- 3.−5. listopadu − Bitva o Tangu
- 8. prosinec - bitva u Falklandských ostrovů, zničena německá východoasijská eskadra admirála Spee
- Velká Británie anektovala Kypr
- svolána "Haagská opiová konference"
Vědy a umění
- Založen spolek Junák - český skaut
- Viktor Kaplan vyrobil v Brně svou první turbínu
- rozpad německé expresionistické skupiny Der Blaue Reiter
- Ernest Rutherford a Edward Andrade dokázali, že záření gama je druh elektromagnetického záření
- Thomas Alva Edison patentoval gramofonovou desku
- objeven hustin (citronan sodný)
Nobelova cena
- za literaturu: nebyly v tomto roce uděleny
- za medicínu: Robert Bárány - za práci v oboru fyziologie a patologie vestibulárního ústrojí
- za fyziku: Max von Laue - objevil interference Röntgenových paprsků
- za chemii: Theodore William Richards
- za mír: nebyly v tomto roce uděleny
Narození
Česko
- 24. ledna – Hana Vítová, česká herečka († 3. března 1987)
- 27. ledna – František Vrána, český válečný hrdina (padl 30. září 1944)
- 28. února – Miroslav Iringh, polský voják a novinář slovenského původu († 1985)
- 28. března – Bohumil Hrabal, český spisovatel († 3. února 1997)
- 24. dubna – Jiří Strniště, český dirigent a hudební skladatel († 30. července 1991)
- 30. května – Jiří Marek, český spisovatel († 10. prosince 1994)
- 7. září - Lída Baarová, česká herečka († 27. říjen 2000)
- 29. června – Rafael Kubelík, český dirigent († 11. srpna 1996)
- 1. července – Josef Olejník, český katolický kněz, hudebník, pedagog a skladatel († 11. července 2009)
- 29. srpna – Herma Svozilová-Johnová, česká novinářka, spisovatelka a básnířka († 5. dubna 2009)
- 24. září
- Jiří Kolář, český básník a výtvarník († 11. srpna 2002)
- Bohumil Modrý, český hokejový brankář († 21. července 1963)
- 7. října – Josef František, český pilot, stíhací eso polského letectva v Bitvě o Británii († 8. října 1940)
- 22. října – František Binder, československý voják, příslušník RAF († 4. března 1942)
- 14. listopadu – František Vrána, český klavírista a hudební skladatel († 16. června 1975)
Svět
- 3. ledna – Adelheid Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně, dcera císaře Karla I. († 3. října 1971)
- 19. ledna – Bob Gérard, britský pilot Formule 1 († 26. ledna 1990)
- 5. února – William Seward Burroughs, americký spisovatel († 2. srpna 1997)
- 25. března – Norman Borlaug, americký agronom, nositel Nobelovy ceny míru († 12. září 2009)
- 27. března – Budd Schulberg, americký scenárista († 5. srpna 2009)
- 10. dubna – Paul Russo, americký automobilový závodník († 23. června 1976)
- 12. dubna – Adriaan Blaauw, nizozemský astronom († 1. prosince 2010)
- 12. května – Bertus Aafjes, nizozemský spisovatel a básník († 22. dubna 1993)
- 16. května – Eduard Hofman, český tvůrce animovaných filmů († 11. června 1987)
- 18. května – Toulo de Graffenried švýcarský pilot Formule 1 † 22. ledna 2007)
- 15. června – Jurij Vladimirovič Andropov, sovětský politik († 9. února 1984)
- 18. června – Gino Bartali, italský profesionální cyklista († 5. května 2000)
- 28. června – Aribert Heim, rakouský nacistický doktor, který působil v Mauthausenu († údajně 1992)
- 15. července – Princ Bira, thajský princ a automobilový závodník († 24. prosince 1985)
- 20. července − Ersilio Tonini, italský kardinál, ravennský arcibiskup († 28. července 2013)
- 31. července – Louis de Funès, francouzský herec a komik († 27. ledna 1983)
- 18. září – Jack Cardiff, britský herec, kameraman a režisér († 22. dubna 2009)
- 16. října – Muhammad Záhir Šáh, afghánský král 1933–1973 († 23. července 2007)
- 27. října – Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář († 26. srpna 1966)
- 15. prosince – Arthur Troop, anglický policista († 30. listopadu 2000)
- 12. listopadu – Edward Schillebeeckx, belgický teolog a dominikán († 23. prosince 2009)
- 24. listopadu – Agostino Casaroli, římskokatolický kněz a diplomat Vatikánu († 9. června 1998)
- 23. prosince – Dezider Kardoš, slovenský hudební skladatel a pedagog († 18. března 1991)
Úmrtí
Česko
- 10. ledna – Emanuel Miřiovský, pedagog, spisovatel a překladatel (* 24. prosince 1846)
- 21. února – Josef Starck, plzeňský právník a politik (* 17. října 1835)
- 23. února – Alain Benjamin Rohan, český šlechtic, voják, politik (* 8. ledna 1853)
- 1. března – Ferdinand Josef Lehner, kněz, pečoval o církevní hudbu, výtvarné umění a památky (* 6. června 1837)
- 12. března – George Westinghouse, americký vynálezce a průmyslník (* 6. října 1846)
- 19. března – Jan Podlipný, pražský advokát a starosta (* 24. srpna 1848)
- 28. března – Hanuš Trneček, český harfenista, klavírista, dirigent, skladatel a hudební pedagog (* 16. května 1858)
- 8. dubna − Jakub Arbes, český spisovatel a novinář (* 12. června 1840)
- 12. dubna − Josef Nešvera, český hudební skladatel (* 24. října 1842)
- 6. května – František Karel Opa, pedagog a publicista (* 8. srpna 1849)
- 24. května – Bedřich Pacák, český politik (* 14. září 1846)
- 27. května – Irma Geisslová, spisovatelka a básnířka (* 6. července 1855)
- 15. června – Josef Vychodil, český politik (* 14. prosince 1845)
- 28. června – Žofie Chotková, česká šlechtična (* 1. března 1868)
- 30. června – Josef Jeřábek, český hudební skladatel a publicista (* 13. března 1853)
- 1. července – František Josef Mach, český kapelník a skladatel (* 31. května 1837)
- 21. července – Karel Cihlář, česko-rakouský právník a politik (* 17. srpna 1833)
- 4. září – Josef Karel Šlejhar, naturalistický spisovatel (* 14. října 1864)
- 7. září – Karel Pawlík, gynekolog a porodník (* 12. března 1849)
- 13. září − od tohoto dne je nezvěstný František Gellner, český básník (* 19. června 1881)
- 1. října – Josef Kaněra, český státní úředník a politik (* 6. března 1854)
- 6. října
- Karl Jänig, český, německy mluvící, duchovní (* 1835)
- Antonín Randa, právník, rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze, politik (* 8. července 1834)
- 14. října – Josef Böttinger, český fotograf (* 29. ledna 1839)
- 16. října – Jaromír Čelakovský, právní historik a politik (* 21. března 1846)
- 15. listopadu – Josef Šusta, český rybníkář (* 26. listopadu 1835)
- 3. prosince – František Čuhel, moravský a rakouský ekonom (* ? 1862)
Svět
- 20. ledna – Harry Rosenbusch, německý geolog (* 24. června 1836)
- 21. ledna – Joseph Keiley, americký fotograf a spisovatel (* 26. července 1869)
- 26. ledna – Jane Morris, anglická modelka (* 19. října 1839)
- 1. února – Albert C. L. G. Günther, německo-britský zoolog (* 3. října 1830)
- 13. února – Alphonse Bertillon, francouzský policejní důstojník, zakladatel antropometrie (* 24. dubna 1853)
- 1. března – Edwin J. Houston, americký vynálezce (* 9. července 1847)
- 16. března – Charles Albert Gobat, švýcarský politik, nositel Nobelovy ceny míru (* 21. května 1843)
- 17. března – Antun Gustav Matoš, chorvatský spisovatel (* 13. dubna 1875)
- 25. března – Frédéric Mistral, francouzský básník (* 8. září 1830)
- 31. března – Christian Morgenstern, německý básník a novinář (* 6. května 1871)
- 2. dubna – Paul Heyse, německý spisovatel(* 15. března 1830)
- 19. dubna – Charles Sanders Peirce, americký matematik, logik a filosof (* 10. září 1839)
- 15. května – Jovan Skerlić, srbský spisovatel (* 20. srpna 1877)
- 26. května – Jacob Augustus Riis, americký fotograf, sociolog, novinář a spisovatel (* 3. května 1849)
- 29. května – Paul Mauser, německý konstruktér zbraní (* 27. června 1838)
- 9. června – Jan Sobek, klarinetista a hudební skladatel českého původu (* 30. dubna 1831)
- 10. června – Robert Meyer, předlitavský ekonom, státní úředník a politik (* 8. ledna 1855)
- 14. června – Adlai E. Stevenson, 23. viceprezident Spojených států amerických (* 23. října 1835)
- 21. června – Bertha von Suttner, česko-rakouská radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny míru (* 1843)
- 28. června – František Ferdinand d'Este, rakouský následník trůnu (* 18. prosince 1863)
- 2. července – Sir John Benjamin Stone, britský politik a fotograf (* 9. února 1838)
- 13. července – Andrzej Hławiczka, polský folklorista a hudebník (* 3. května 1866)
- 24. července – Adolf Martens, německý metalurg (* 6. března 1850)
- 31. července – Jean Jaurès, francouzský filosof, historik a politik (* 3. září 1859)
- 3. srpna – Louis Couturat, francouzský filozof, logik, matematik a lingvista (* 17. ledna 1868)
- 6. srpna – Ellen Louise Wilsonová, manželka 28. prezidenta USA Woodrowa Wilsona (* 15. května 1860)
- 7. srpna – Giorgio Sommer, italský fotograf (* 2. září 1834)
- 14. srpna – Giuseppe Incorpora, italský fotograf (* 18. září 1834)
- 20. srpna – Svatý Pius X., 257. papež (* 2. června 1835)
- 27. srpna − Eugen von Böhm-Bawerk, rakouský ekonom a politik (* 12. února 1851)
- 28. srpna – Anatolij Konstantinovič Ljadov, ruský dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 11. května 1855)
- 5. září – Charles Péguy, francouzský spisovatel, filosof a básník (* 7. ledna 1873)
- 15. září − Koos de la Rey, búrský generál (* 22. října 1847)
- 10. října – Karel I. Rumunský, rumunský král (* 20. dubna 1839)
- 1. října – Anton Marty, švýcarský filozof jazyka (* 18. října 1847)
- 17. října – Theodor Lipps, německý filozof a psycholog (* 28. července 1851)
- 28. října – Adéla Augusta Bavorská, bavorská princezna, vévodkyně modenská (* 19. března 1823)
- 31. října – Adolf Bachmann, rakouský historik a politik (* 27. ledna 1849)
- 1. listopadu – viceadmirál sir Christopher Cradock, padl v bitvě u Coronela
- 5. listopadu – August Weismann, německý biolog (* 17. ledna 1834)
- 6. listopadu – Carl Hans Lody, německý špion (* 20. ledna 1877)
- 18. listopadu – zavražděna bl. Karolina Kózka (* 2. srpna 1898)
- 1. prosince – Alfred Thayer Mahan, vojenský a politický stratég námořnictva Spojených států (* 27. září 1840)
- 8. prosince – admirál Maximilian von Spee, padl v bitvě u Falklandských ostrovů
- 19. prosince – Henri Le Lieure, francouzský fotograf (* 1831)
- 24. prosince
- ? – William Frederick Mitchell, britský malíř (* 1845)
- ? – Aristides Baltazzi, rakousko-uherský politik (* 1853)
- ? – René Le Bègue, francouzský fotograf (* 1857)
- ? – James Duff Brown, britský knihovník (* 1862)
Hlavy států
- České království – František Josef I.
- Papež – Pius X. - Benedikt XV.
- Království Velké Británie – Jiří V.
- Francouzské království –
- Uherské království – František Josef I.
- Rakouské císařství – František Josef I.
- Japonsko – Císař Taišó
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1914 na Wikimedia Commons Digitalizované noviny a časopisy z roku 1914:
- Národní listy — ročník 54 rok 1914
- Národní politika — ročník 32 rok 1914
- Lumír — ročník 42 rok 1913–1914 (archiv ÚČL AV ČR)
- Zlatá Praha — ročník 31 rok 1913–1914
- Říšský zákoník (česká verze) — rok 1914