Rozpouštědlo: Porovnání verzí
m →Dělení dle polarity: zmena poradi, priprava |
m →Dělení dle polarity: hlubsi odrazky, priprava |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
Polární rozpouštědla se dále dělí na : |
Polární rozpouštědla se dále dělí na : |
||
* '''protické''' - mají v sobě odštěpitelný [[proton]] (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají [[protolýza|protolytické]] reakce, např. [[alkoholy]], kapalný [[amoniak]], bezvodá [[kyselina sírová]] |
** '''protické''' - mají v sobě odštěpitelný [[proton]] (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají [[protolýza|protolytické]] reakce, např. [[alkoholy]], kapalný [[amoniak]], bezvodá [[kyselina sírová]] |
||
* '''aprotické''' - protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. [[aceton]], [[dioxan]] nebo [[Tetrachlormethan|chlorid uhličitý]]. |
** '''aprotické''' - protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. [[aceton]], [[dioxan]] nebo [[Tetrachlormethan|chlorid uhličitý]]. |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
Verze z 6. 8. 2013, 13:09
Rozpouštědlo (solvent) je označení pro látku se schopností rozpouštět (rovnoměrně v sobě rozptýlit či dokonce disociovat částice jiných látek) látky, přičemž vznikají homogenní směsi - roztoky.
Hlavním úkolem rozpouštědel je převést filmotvornou složku do roztoku dvou nebo více látek, má jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. U každého roztoku existují dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka. Rozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopna rozpouštět jinou látku. Nejdůležitějším rozpouštědlem je voda.
Rozpouštědlo se podle charakteru se dělí na:
- pravé (aktivní) rozpouštědlo - přímo rozpouští určitou filmotvornou látku;
- nepravé (latentní) rozpouštědlo - samotné filmotvornou látku nerozpouští, ale je schopné ji rozpouštět ve směsi s pravými rozpouštědly;
- ředidlo - je určeno k dodatečnému ředění nátěrových hmot před jejich použitím.
Rozpouštědla mohou být jednosložková či vícesložková. Vícesložková rozpouštědla mohou obsahovat rozpouštědla pravá, nepravá i ředidla.
Dělení dle polarity
- nepolární (např. benzen, hexen, dichlormethan) - sloučenina je symetrická (výsledný dipólový moment molekuly je nulový), dobře rozpouští nepolární látky
- polární (např. voda, ethanol) - sloučenina není symetrická (výsledný dipólový moment molekuly není nulový), dobře rozpouští např. soli, nebo jiné polární látky
Polární rozpouštědla se dále dělí na :
- protické - mají v sobě odštěpitelný proton (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají protolytické reakce, např. alkoholy, kapalný amoniak, bezvodá kyselina sírová
- aprotické - protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. aceton, dioxan nebo chlorid uhličitý.
Literatura
- Klikorka J., Hájek B., Votinský J., Obecná a anorganická chemie, 2. vydání, Praha 1989