Maďarská fotbalová reprezentace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m rozlišovače
Bez shrnutí editace
Řádek 134: Řádek 134:
První zápas sehráli Maďaři proti [[Rakouská fotbalová reprezentace|Rakousku]] už v roce [[1902]]. Největší úspěchy však přišly v období před a po [[Druhá světová válka|2. světové válce]]. Na [[Mistrovství světa ve fotbale 1938|MS 1938]] se dokázali Maďaři dostat až do finále, kde však podlehli výsledkem 4:2 [[Italská fotbalová reprezentace|Itálii]].
První zápas sehráli Maďaři proti [[Rakouská fotbalová reprezentace|Rakousku]] už v roce [[1902]]. Největší úspěchy však přišly v období před a po [[Druhá světová válka|2. světové válce]]. Na [[Mistrovství světa ve fotbale 1938|MS 1938]] se dokázali Maďaři dostat až do finále, kde však podlehli výsledkem 4:2 [[Italská fotbalová reprezentace|Itálii]].


Zlatá éra maďarského fotbalu však přišla až na začátku 50. let, kdy se do maďarského týmu dostali hráči jako [[Ferenc Puskás]], [[Sándor Kocsics]] nebo [[Nándor Hidegkuti]]. Maďarsko vyhrálo fotbalový turnaj na [[Letní olympijské hry 1952|Olympijských hrách]] v roce [[1952]] a v roce [[1953]] jako první tým dokázal porazit [[Anglická fotbalová reprezentace|Anglii]] na jejím hřišti ve [[Stadion Wembley|Wembley]] výsledkem 6:3. Právem byla maďarská reprezentace považována za největšího favorita [[Mistrovství světa ve fotbale 1954]]. Maďaři svoji reputaci potvrzovali a bez větších problémů postoupili do finále, kde proti nim stála reprezentace [[Německá fotbalová reprezentace|Západního Německa]], kterou v předchozím průběhu turnaje Maďarsko porazilo 8:3. Ve finále Maďarsko už po osmi minutách vedlo 2:0, ovšem Němci předvedli ve zbytku zápasu slavný obrat na 3:2, který byl následně nazván ''Bernským zázrakem''. Tím skončila také série 33 zápasů Maďarů bez porážky v letech [[1950]]-[[1954]].
Zlatá éra maďarského fotbalu však přišla až na začátku 50. let, kdy se do maďarského týmu dostali hráči jako [[Ferenc Puskás]], [[Sándor Kocsics]] nebo [[Nándor Hidegkuti]]. Maďarsko vyhrálo fotbalový turnaj na [[Letní olympijské hry 1952|Olympijských hrách]] v roce [[1952]] a v roce [[1953]] jako první tým dokázal porazit [[Anglická fotbalová reprezentace|Anglii]] na jejím hřišti ve [[Stadion Wembley|Wembley]] výsledkem 6:3. V odvetě o rok později Maďaři rozstříleli Anglii 7:1. Právem byla maďarská reprezentace považována za největšího favorita [[Mistrovství světa ve fotbale 1954]]. Maďaři svoji reputaci potvrzovali a bez větších problémů postoupili do finále, kde proti nim stála reprezentace [[Německá fotbalová reprezentace|Západního Německa]], kterou v předchozím průběhu turnaje Maďarsko porazilo 8:3. Ve finále Maďarsko už po osmi minutách vedlo 2:0, ovšem Němci předvedli ve zbytku zápasu slavný obrat na 3:2, který byl následně nazván ''Bernským zázrakem''. Tím skončila také série 33 zápasů Maďarů bez porážky v letech [[1950]]-[[1954]].


Na následujícím [[Mistrovství světa ve fotbale 1958|mistrovství světa]] Maďaři skončili už v základní skupině. Největším úspěchem maďarského fotbalu od roku 1954 tak jsou vítězství na Olympiádě v letech [[Letní olympijské hry 1964|1964]] a [[Letní olympijské hry 1968|1968]]. Na MS se Maďaři dostali nejdále do čtvrtfinále v letech [[Mistrovství světa ve fotbale 1962|1962]] a [[Mistrovství světa ve fotbale 1966|1966]]. Další účasti na MS [[Mistrovství světa ve fotbale 1978|1978]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1982|1982]] a prozatím posledního MS v roce [[Mistrovství světa ve fotbale 1986|1986]] skončily neúspěchem už v základní skupině. Na Mistrovství Evropy se Maďarsko dostalo dvakrát - v roce [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1964|ME 1964]] skončilo třetí a v roce [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1972|1972]] čtvrté.
Na následujícím [[Mistrovství světa ve fotbale 1958|mistrovství světa]] Maďaři skončili už v základní skupině. Největším úspěchem maďarského fotbalu od roku 1954 tak jsou vítězství na Olympiádě v letech [[Letní olympijské hry 1964|1964]] a [[Letní olympijské hry 1968|1968]]. Na MS se Maďaři dostali nejdále do čtvrtfinále v letech [[Mistrovství světa ve fotbale 1962|1962]] a [[Mistrovství světa ve fotbale 1966|1966]]. Další účasti na MS [[Mistrovství světa ve fotbale 1978|1978]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1982|1982]] a prozatím posledního MS v roce [[Mistrovství světa ve fotbale 1986|1986]] skončily neúspěchem už v základní skupině. Na Mistrovství Evropy se Maďarsko dostalo dvakrát - v roce [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1964|ME 1964]] skončilo třetí a v roce [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1972|1972]] čtvrté.

Verze z 4. 8. 2013, 19:15

Šablona:Infobox Fotbalová reprezentace

Šablona:Infobox medaile Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka |}

Maďarská fotbalová reprezentace zastupuje Maďarsko v mezinárodních fotbalových soutěžích. V současnosti nemá příliš dobré výsledky, ovšem na začátku 50. letech 20. století byla maďarská reprezentace považována za nejsilnější národní tým na světě a vysloužila si přezdívku "Kouzelní Maďaři".

Mistrovství světa

Rok Účast Soupisky
Uruguay 1930 Bez účasti
1934 vyřazeni ve čtvrtfinále Rakouskem [1]
Francie 1938 Stříbrná medaile Soupiska
Brazílie 1950 Bez účasti
Švýcarsko 1954 Stříbrná medaile Soupiska
Švédsko 1958 nepostoupili ze skupiny [2]
Chile 1962 ve čtvrtfinále vyřazeni Československem [3]
Anglie 1966 ve čtvrtfinále vyřazeni SSSR [4]
Mexiko 1970 Nepostoupili z kvalifikace
Německo 1974 Nepostoupili z kvalifikace
Argentina 1978 nepostoupili ze skupiny [5]
Španělsko 1982 nepostoupili ze skupiny [6]
Mexiko 1986 nepostoupili ze skupiny [7]
Itálie 1990 Nepostoupili z kvalifikace
USA 1994 Nepostoupili z kvalifikace
Francie 1998 Nepostoupili z kvalifikace
Jižní KoreaJaponsko 2002 Nepostoupili z kvalifikace
Německo 2006 Nepostoupili z kvalifikace
Jižní Afrika 2010 Nepostoupili z kvalifikace
Celkem Účast - 9x
Zlato - 0x, Stříbro - 2x, Bronz - 0x

Mistrovství Evropy

Rok Účast Soupisky
Francie 1960 Nepostoupili z kvalifikace -----
Španělsko 1964 Bronzová medaile Soupiska
Itálie 1968 Nepostoupili z kvalifikace -----
Belgie 1972 4. místo Soupiska
Jugoslávie 1976 Nepostoupili z kvalifikace -----
Itálie 1980 Nepostoupili z kvalifikace -----
Francie 1984 Nepostoupili z kvalifikace -----
Německo 1988 Nepostoupili z kvalifikace -----
Švédsko 1992 Nepostoupili z kvalifikace -----
Anglie 1996 Nepostoupili z kvalifikace -----
Belgie Nizozemsko 2000 Nepostoupili z kvalifikace -----
Portugalsko 2004 Nepostoupili z kvalifikace -----
Rakousko Švýcarsko 2008 Nepostoupili z kvalifikace -----
Polsko Ukrajina 2012 Nepostoupili z kvalifikace
Celkem Účast - 2x
Zlato - 0x, Stříbro - 0x, Bronz - 1x

Historie

První zápas sehráli Maďaři proti Rakousku už v roce 1902. Největší úspěchy však přišly v období před a po 2. světové válce. Na MS 1938 se dokázali Maďaři dostat až do finále, kde však podlehli výsledkem 4:2 Itálii.

Zlatá éra maďarského fotbalu však přišla až na začátku 50. let, kdy se do maďarského týmu dostali hráči jako Ferenc Puskás, Sándor Kocsics nebo Nándor Hidegkuti. Maďarsko vyhrálo fotbalový turnaj na Olympijských hrách v roce 1952 a v roce 1953 jako první tým dokázal porazit Anglii na jejím hřišti ve Wembley výsledkem 6:3. V odvetě o rok později Maďaři rozstříleli Anglii 7:1. Právem byla maďarská reprezentace považována za největšího favorita Mistrovství světa ve fotbale 1954. Maďaři svoji reputaci potvrzovali a bez větších problémů postoupili do finále, kde proti nim stála reprezentace Západního Německa, kterou v předchozím průběhu turnaje Maďarsko porazilo 8:3. Ve finále Maďarsko už po osmi minutách vedlo 2:0, ovšem Němci předvedli ve zbytku zápasu slavný obrat na 3:2, který byl následně nazván Bernským zázrakem. Tím skončila také série 33 zápasů Maďarů bez porážky v letech 1950-1954.

Na následujícím mistrovství světa Maďaři skončili už v základní skupině. Největším úspěchem maďarského fotbalu od roku 1954 tak jsou vítězství na Olympiádě v letech 1964 a 1968. Na MS se Maďaři dostali nejdále do čtvrtfinále v letech 1962 a 1966. Další účasti na MS 1978, 1982 a prozatím posledního MS v roce 1986 skončily neúspěchem už v základní skupině. Na Mistrovství Evropy se Maďarsko dostalo dvakrát - v roce ME 1964 skončilo třetí a v roce 1972 čtvrté.

V poslední době byli Maďaři nejblíže postupu v kvalifikaci na EURO 2004, kdy ještě dva zápasy před koncem kvalifikační skupiny bylo jen 2 body od 2. místa zajišťujícího baráž, ovšem po prohrách s Polskem a Lotyšskem skončilo Maďarsko v pětičlenné skupině čtvrté.

Maďarští fotbalisté na olympijských hrách 1968, Mexico City

Na olympijském turnaji v Mexiku hrálo 16 družstev. Účastníci byli rozlosováni do čtyř skupin, z každé první dvě země postoupily do čtvrtfinále, od něhož se hrálo vyřazovacím způsobem.

Maďarsko reprezentovali: Károly Fatér, Deszö Novák, Lajos Drestyák Dunai, Miklós Páncsics, Iván Menczel, Lajos Szücs, László Fazekas, Antal Dunai, László Nagy, Ernö Noskó, István Juhász, Lajos Kocsis, István Básti, László Keglovich, Gábor Sárközi, Miklós Szalai, Zoltán Szarka. Maďarsko vyhrálo skupinu C:

Celkové pořadí: 1. Maďarsko, 2. Bulharsko, 3. Japonsko, 4. Mexiko

Maďarští fotbalisté na olympijských hrách 1972, Mnichov

Na olympijském turnaji v Mnichově hrálo 16 družstev. Účastníci byli rozlosováni do čtyř skupin, z každé první dvě země postoupily do druhého kola. Ze dvou semifinálových skupin vzešli vítězové hrající finále, druzí ve skupinách hráli o bronzové medaile.

Maďarsko reprezentovali: István Géczi, Péter Vépi, Miklós Páncsics, Péter Juhász, Lajos Szücs, Mihály Kozma, Antal Dunai, Lajos Kü, Béla Váradi, Ede Dunai, László Bálint, Lajos Kocsis, Kálmán Tóth, József Kovács, László Branikovits, Csaba Vidáts, Ádám Rothermel. Maďarsko vyhrálo skupinu C:

Celkové pořadí: 1. Polsko, 2. Maďarsko, 3. SSSR a NDR (zápas o 3. místo skončil i po prodloužení nerozhodně, oba týmy získaly bronzové medaile).

Reference

  • Karel Procházka, Olympijské hry od Athén 1896 po Moskvu 1980, Praha 1984