Středozemní moře: Porovnání verzí
m {{Commons}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
|||
| Řádek 138: | Řádek 138: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references/> |
<references /> |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
{{Sisterlinks| |
{{Sisterlinks|commonscat=Mediterranean Sea|wikt=Středozemní moře}} |
||
* [http://www.salix.cz/rs/view.php?cisloclanku=2006072801 článek „Šok: Na dně Středozemního moře byla poušť!"] |
* [http://www.salix.cz/rs/view.php?cisloclanku=2006072801 článek „Šok: Na dně Středozemního moře byla poušť!"] |
||
* [http://www.novinky.cz/veda-skoly/186577-stredozemni-more-vzniklo-diky-ohromne-potope.html článek „Středozemní moře vzniklo díky ohromné potopě“] |
* [http://www.novinky.cz/veda-skoly/186577-stredozemni-more-vzniklo-diky-ohromne-potope.html článek „Středozemní moře vzniklo díky ohromné potopě“] |
||
Verze z 19. 7. 2013, 08:47
Šablona:Infobox moře Šablona:Geo Středozemní moře (latinsky Mare Internum nebo Mare Mediterraneum, španělsky Mar Mediterráneo, katalánsky Mar Mediterrània, francouzsky La mer Méditerranéene, korsicky Mare Mediterraniu, italsky Mar Mediterraneo, slovinsky Sredozemsko morje, chorvatsky Sredozemno more, srbsky Средоземно море, albánsky Detit Mesdhe, řecky Μεσόγειο Θάλασσα (Mesógeio Thálassa, Mesojio Thalasa), turecky Akdeniz, arabsky البحر الأبيض المتوسط (al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt), hebrejsky הים התיכון (ha-yam ha-tíqón), maltsky Baħar Mediterran) je vnitřní moře Atlantského oceánu mezi Evropou, Asií a Afrikou. S Atlantským oceánem je spojeno Gibraltarským průlivem, s Černým mořem průlivy Dardanely a Bospor a Marmarským mořem, s Rudým mořem umělým Suezským průplavem.
Severní pobřeží je členité s velkými poloostrovy Pyrenejským, Apeninským, Balkánským a Malou Asií. Jižní (africké) pobřeží je poměrně málo členité.
Středozemí je kolébkou řady vyspělých starověkých kultur např. Egypt, Řecko nebo Řím.
Geografické charakteristiky
- rozloha je 2,6 mil. km²
- maximální hloubka 5121 m
- objem je 3,7 mil. km3
- teplota vody v zimě 11 °C na západě až 16 °C na východě, v létě 20 – 28 °C
- salinita vody stoupá od západu k východu a je 3,60 až 3,95 % (36 - 39,5 promile)
- příliv nízký, většinou do 0,5 m
Okrajová moře a zálivy
Středozemní moře má na severní straně svá vlastní okrajová moře (s Atlantským oceánem jsou spojena pouze jeho prostřednictvím), která mohou a nemusejí být považována za jeho součást. Rozdíl mezi mořem a zálivem tkví v některých případech jen v názvu. Černé moře se obvykle za součást Středozemního moře neprohlašuje. Seznam okrajových moří a zálivů následuje:[1]
- Bahía de Alicante
- Golfo de Valencia
- Golfe du Lion
- Ligurské moře
- Golfo di Cagliari
- Tyrhénské moře
- Jaderské moře
- Jónské moře
- Krétské moře
- Egejské moře
- Fethiye Körfezi
- Finike Körfezi
- Antalya Körfezi
- Ovacık Körfezi
- Taşucu Körfezi
- Mersin Körfezi
- İskenderun Körfezi
- Kólpos Mórfou
- Kólpos Chrysochoús
- Kólpos Episkopís
- Kólpos Akrotíri
- Kólpos Lárnakos
- Kólpos Ammóchostou
- Bardawil
- Buḥayrat Manzilah
- Buḥayrat al-Burullus
- Khalīj Abū Qīr
- Khalīj Surt
- Khalîdj Gabès
- Khalîdj Tūnis
Ostrovy a souostroví
- Hlavní článek: Největší ostrovy Středozemního moře
Ve Středozemním moři se nachází četné ostrovy a souostroví: Baleárské, Sicílie, Sardinie, Korsika, Malta, Kréta, Kypr, řecká souostroví Kyklady, Sporady a další, které rozděluji okrajové moře např. Ligurské moře, Tyrhénské moře, Jaderské moře, Iónské moře, Egejské moře a Krétské moře. Velké řeky ústící do Středozemního moře jsou Ebro, Rhône, Pád, Nil.
Významné přístavy
Mezi nejvýznamnější přístavy Středozemného moře patří: Barcelona, Marseille, Janov, Cagliari, Neapol, Palermo, Valletta, Benátky, Terst, Pula, Rijeka, Zadar, Split, Dubrovník, Pireus, Iraklion, Soluň, Istanbul, Smyrna, Rhodos, Limassol, Bejrút, Haifa, Alexandria, Tripolis, Tunis, Alžír, Oran.
Reference
- ↑ Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1988.
