Fosfatidylcholin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 12 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q650187) |
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:1-palmitoyl-2-oleoylphosphatidylcholine.svg|300px|thumb|Jeden z možných fosfatidylcholinů: palmitoyl-oleyl-''sn''-fosfatidylcholin]] |
[[Soubor:1-palmitoyl-2-oleoylphosphatidylcholine.svg|300px|thumb|Jeden z možných fosfatidylcholinů: palmitoyl-oleyl-''sn''-fosfatidylcholin]] |
||
'''Fosfatidylcholin''' ('''PC''', někdy též '''lecit(h)in''') je [[fosfolipid]] (konkrétně [[glycerolfosfolipid]]), který je důležitou složkou [[eukaryota|eukaryotních]] obou listů [[buněčná membrána|buněčných membrán]] (v [[erytrocyt]]u asi 10 hm. %, v [[mitochondrie|mitochondriální]] membráně dokonce 39 %<ref name=voet>{{citace monografie| příjmení = Voet | jméno=Donald |příjmení2= Voet |jméno2=Judith | titul = Biochemie | vydání = 1. | vydavatel=Victoria Publishing| místo=Praha| rok= 1995| isbn= 80-85605-44-9}}</ref>). Navíc je to významný zdroj druhého posla [[1,2-diacylglycerol|DAG]] a dalších signálních molekul. Tvorba DAG z fosfatidylcholinu však trvá pomaleji, než z [[fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát]]u (PIP<sub>2</sub>), přibližně v řádu minut po obdržení signálu buňkou.Z dalších signálních molekul je možné jmenovat [[kyselina arachidonová|kyselinu arachidonovou]], která vzniká rozkladem fosfatidylcholinu [[fosfolipáza A2|fosfolipázou A2]], nebo [[kyselina lysofosfatidová|kyselinu lysofosfatidovou]] i třeba [[faktor ovlivňující destičky]] (PAF).<ref name=pollard>{{citace monografie| titul= Cell Biology| jméno=Thomas D| příjmení=Pollard| jméno2= William C| příjmení2= Earnshaw| vydání=2|vydavatel=Saunders| rok=2007| isbn=1416022554| strany=928}}</ref> |
'''Fosfatidylcholin''' ('''PC''', někdy též '''lecit(h)in''') je [[fosfolipid]] (konkrétně [[glycerolfosfolipid]]), který je důležitou složkou [[eukaryota|eukaryotních]] obou listů [[buněčná membrána|buněčných membrán]] (v [[erytrocyt]]u asi 10 hm. %, v [[mitochondrie|mitochondriální]] membráně dokonce 39 %<ref name="voet">{{citace monografie| příjmení = Voet | jméno=Donald |příjmení2= Voet |jméno2=Judith | titul = Biochemie | vydání = 1. | vydavatel=Victoria Publishing| místo=Praha| rok= 1995| isbn= 80-85605-44-9}}</ref>). Navíc je to významný zdroj druhého posla [[1,2-diacylglycerol|DAG]] a dalších signálních molekul. Tvorba DAG z fosfatidylcholinu však trvá pomaleji, než z [[fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát]]u (PIP<sub>2</sub>), přibližně v řádu minut po obdržení signálu buňkou.Z dalších signálních molekul je možné jmenovat [[kyselina arachidonová|kyselinu arachidonovou]], která vzniká rozkladem fosfatidylcholinu [[fosfolipáza A2|fosfolipázou A2]], nebo [[kyselina lysofosfatidová|kyselinu lysofosfatidovou]] i třeba [[faktor ovlivňující destičky]] (PAF).<ref name="pollard">{{citace monografie| titul= Cell Biology| jméno=Thomas D| příjmení=Pollard| jméno2= William C| příjmení2= Earnshaw| vydání=2|vydavatel=Saunders| rok=2007| isbn=1416022554| strany=928}}</ref> |
||
Biosyntéza fosfatidylcholinu probíhá v několika krocích: nejprve je [[cholin]] fosforylován na [[fosfocholin]] za spotřeby [[adenosintrifosfát|ATP]], následně je pomocí [[cytidintrifosfát|CTP]] vytvořen [[CDP-cholin]] a nakonec je [[cytodinmonofosfát|CMP]] zbytek vyměněn za nějaký [[1,2-diacylglycerol]]. Také je ale možné vytvořit v [[játra|játrech]] fosfatidylcholin trojitou [[methylace|methylací]] [[fosfatidylethanolamin]]u.<ref name=voet /> |
Biosyntéza fosfatidylcholinu probíhá v několika krocích: nejprve je [[cholin]] fosforylován na [[fosfocholin]] za spotřeby [[adenosintrifosfát|ATP]], následně je pomocí [[cytidintrifosfát|CTP]] vytvořen [[CDP-cholin]] a nakonec je [[cytodinmonofosfát|CMP]] zbytek vyměněn za nějaký [[1,2-diacylglycerol]]. Také je ale možné vytvořit v [[játra|játrech]] fosfatidylcholin trojitou [[methylace|methylací]] [[fosfatidylethanolamin]]u.<ref name="voet" /> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 14. 7. 2013, 04:14
Fosfatidylcholin (PC, někdy též lecit(h)in) je fosfolipid (konkrétně glycerolfosfolipid), který je důležitou složkou eukaryotních obou listů buněčných membrán (v erytrocytu asi 10 hm. %, v mitochondriální membráně dokonce 39 %[1]). Navíc je to významný zdroj druhého posla DAG a dalších signálních molekul. Tvorba DAG z fosfatidylcholinu však trvá pomaleji, než z fosfatidylinositol-4,5-bisfosfátu (PIP2), přibližně v řádu minut po obdržení signálu buňkou.Z dalších signálních molekul je možné jmenovat kyselinu arachidonovou, která vzniká rozkladem fosfatidylcholinu fosfolipázou A2, nebo kyselinu lysofosfatidovou i třeba faktor ovlivňující destičky (PAF).[2]
Biosyntéza fosfatidylcholinu probíhá v několika krocích: nejprve je cholin fosforylován na fosfocholin za spotřeby ATP, následně je pomocí CTP vytvořen CDP-cholin a nakonec je CMP zbytek vyměněn za nějaký 1,2-diacylglycerol. Také je ale možné vytvořit v játrech fosfatidylcholin trojitou methylací fosfatidylethanolaminu.[1]
Reference
- ↑ a b VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemie. 1.. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-44-9.
- ↑ POLLARD, Thomas D; EARNSHAW, William C. Cell Biology. 2. vyd. [s.l.]: Saunders, 2007. ISBN 1416022554. S. 928.
