Paradox: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 52 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q483372)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: odstranění kategorie Kategorie:Cizí slova
Řádek 50: Řádek 50:


{{Portály|Filosofie}}
{{Portály|Filosofie}}

[[Kategorie:Cizí slova]]
[[Kategorie:Logika]]
[[Kategorie:Logika]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]

Verze z 28. 6. 2013, 12:39

Tento článek je o obecném filozofickém pojmu. Další významy jsou uvedeny na stránce Paradox (rozcestník).

Paradox (z řeckého paradoxos – nepodobný, náhlý, neočekávaný) je tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující v neočekávaný, překvapivý, ale smysluplný celek. Nesmyslnost paradoxu je pouze zdánlivá.

Podobný paradoxu je oxymoron, v němž ale nejde o ucelenou myšlenku, ale jen o slovní spojení nebo slova, která se navzájem významově popírají.

Paradoxy ve filosofii

V dějinách filosofie hrála už od starověku významnou roli celá řada paradoxů různé povahy:

  • Zenónovy paradoxy, připisované Zénónovi z Eleje, zejména "Achillés a želva" a "Letící šíp", které zpochybňují možnost pohybu.
  • Paradox hromady: tisíc kamenů tvoří hromadu; když odeberu jeden, je to ještě hromada? A další? ...
  • Paradox lháře: člověk, který o sobě říká, že lže, buď lže a tedy nelhal, anebo skutečně lhal, a pak mluví pravdu.

V moderní době pracoval s paradoxy například britský matematik a filosof Bertrand Russell (viz Russellův paradox, Paradox sta slov), americký logik Willard Van Orman Quine, francouzský biolog a filosof Raymond Ruyer a další.

Příklady paradoxů

  • Může Všemohoucí (Bůh) stvořit kámen tak těžký, že jej nebude moci uzvednout? Může, definuje hustotu kamene jako nekonečnou.
  • Braessův paradox: zvýšení kapacity sítě může někdy způsobit pokles její celkové průchodnosti (přidání dodatečného rozkladu zátěže na půl cesty mezi konci sítě způsobí, že se začnou ucpávat všechny cesty mezi konci sítě).
  • Proč je sůl levnější než zlato, když lidé potřebují sůl k přežití, zatímco zlato nikoliv? Řešení - je jí mnohem více než zlata a lépe se získává.
  • Nevlezu do vody, dokud se nenaučím plavat.
  • Na ty lyže se nepostavíš, dokud se nenaučíš lyžovat - Klasická matkovská logika.
  • Nikdo tam nechodí, protože je tam vždycky narváno.
  • Tento výrok je nepravdivý.

Odkazy

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“. CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.

Související články

Literatura

  • R. Ruyer, Paradoxy vědomí a meze kybernetiky. Praha 1994

Externí odkazy