Slezština (lechický jazyk): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
technicka oprava
m WPCleaner v1.27 - Reference s interpunkcí - Opakovaná reference - Opravy pravopisu a typografie (Opraveno pomocí WP:WCW)
Řádek 6: Řádek 6:
[[Česko]] a [[Polsko]]
[[Česko]] a [[Polsko]]
</div>
</div>
|Mluvčích=přes 509 000<ref>[http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/LUD_raport_z_wynikow_NSP2011.pdf Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011. Raport z wyników] - Central Statistical Office of Poland</ref>
|Mluvčích=přes 509 000<ref name="NSPLM2011">[http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/LUD_raport_z_wynikow_NSP2011.pdf Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011. Raport z wyników] - Central Statistical Office of Poland</ref>
|Klasifikace=
|Klasifikace=
<div style="width: 200px;">
<div style="width: 200px;">
Řádek 30: Řádek 30:
|wiki=[[:szl:|szl.wikipedia.org]]
|wiki=[[:szl:|szl.wikipedia.org]]
}}
}}
'''Slezština''' je návrh spisovného [[západoslovanské jazyky|západoslovanského jazyka]]<ref name=Hentschel>Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: ''Sliezština - nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?''), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0</ref><ref>Reinhold Olesch, 1910-1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8</ref><ref>Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233</ref><ref>Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149-1151</ref>, přibuzného&nbsp;[[polština|polštině]], [[čeština|češtině]], [[slovenština|slovenštině]] nebo [[lužická srbština|lužické srbštině]], tedy [[slovanské jazyky|slovanského]] a [[indoevropské jazyky|indoevropského]]. Dle polského [[sčítání lidu]] v&nbsp;roce [[2011]] se 509&nbsp;000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.<ref>[http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/LUD_raport_z_wynikow_NSP2011.pdf Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011. Raport z wyników] - Central Statistical Office of Poland</ref>
'''Slezština''' je návrh spisovného [[západoslovanské jazyky|západoslovanského jazyka]],<ref name=Hentschel>Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: ''Sliezština – nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?''), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0</ref><ref>Reinhold Olesch, 1910–1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8</ref><ref>Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233</ref><ref>Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149–1151</ref> přibuzného&nbsp;[[polština|polštině]], [[čeština|češtině]], [[slovenština|slovenštině]] nebo [[lužická srbština|lužické srbštině]], tedy [[slovanské jazyky|slovanského]] a [[indoevropské jazyky|indoevropského]]. Dle polského [[sčítání lidu]] v&nbsp;roce [[2011]] se 509&nbsp;000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.<ref name="NSPLM2011" />


Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.
Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.
Řádek 137: Řádek 137:
Od [[26. únor]]a [[2010]] lze do slezské Wikipedie psát i tzv. [[Slezská slabikářová abeceda|slabikářovou abecedou]].<ref>[[:szl:Wikipedyjo:Ślabikŏrzowy szrajbōnek|Pokyny jak psát ve slabikářové abecedě]] na [[:szl:|slezské Wikipedii]], 27. únor 2010</ref>
Od [[26. únor]]a [[2010]] lze do slezské Wikipedie psát i tzv. [[Slezská slabikářová abeceda|slabikářovou abecedou]].<ref>[[:szl:Wikipedyjo:Ślabikŏrzowy szrajbōnek|Pokyny jak psát ve slabikářové abecedě]] na [[:szl:|slezské Wikipedii]], 27. únor 2010</ref>


== Vzorový text ==
=== Otče náš ===
=== Otče náš ===
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
Řádek 224: Řádek 223:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
{{InterWiki|code=szl|Slezská}}
{{InterWiki|code=szl|Slezská}}
* [http://punasymu.com Pů našymu - jynzyk ślůnski kodyfikowůny]
* [http://punasymu.com Pů našymu – jynzyk ślůnski kodyfikowůny]
* [http://dyktando.org/?id=opis-cz Diktát slezského jazyka]
* [http://dyktando.org/?id=opis-cz Diktát slezského jazyka]
* [http://www.slunskoeka.pyrsk.com Ślůnsko Eka - dykcjůnoř atp.]
* [http://www.slunskoeka.pyrsk.com Ślůnsko Eka – dykcjůnoř atp.]
* [http://www.republikasilesia.com/jynzyk-szloonski/index.html Jynzyk S'loonski - psáno abecedou Teda Jeczalika]
* [http://www.republikasilesia.com/jynzyk-szloonski/index.html Jynzyk S'loonski – psáno abecedou Teda Jeczalika]


{{Slovanské jazyky}}
{{Slovanské jazyky}}

Verze z 28. 6. 2013, 00:08

ikona
Je navrženo sloučení celého obsahu tohoto článku, článku Slezská nářečí a článku z.
Nebyla určena diskusní stránka. Doplňte ji prosím do parametru diskuse nebo určete, ve kterém směru sloučení navrhujete.

Šablona:Infobox jazyk Slezština je návrh spisovného západoslovanského jazyka,[1][2][3][4] přibuzného polštině, češtině, slovenštině nebo lužické srbštině, tedy slovanského a indoevropského. Dle polského sčítání lidu v roce 2011 se 509 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.[5]

Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.

Nářečí

Ukázka slezského nářečí v Katovicích s germanismy (Blumy – Blumen, Geszynki – Geschenke)

Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území Slezska. Dosud se jimi mluví v polském Horním Slezsku na celém Těšínsku, Ostravsku a v části Opavska, viz slezská nářečí).

Abeceda

Neexistuje jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je Feliks Steuer, slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní se používá ve Slezské Wikipedii. Slezská abeceda Steuera má 30 písmen:

A B C Ć D E F G H I J K L Ł M N Ń O P R S Ś T U Ů W Y Z Ź Ż
a b c ć d e f g h i j k l ł m n ń o p r s ś t u ů w y z ź ż

Používá 11 spřežek:

Au Ch Cz Dz Dź Dż Ou Rz Sz Uo Uů
au ch cz dz dź dż ou rz sz uo uů

Od 26. února 2010 lze do slezské Wikipedie psát i tzv. slabikářovou abecedou.[6]

Otče náš

Slezsky Slezsky (těšínské nářečí) Polsky Česky Slovensky
Uojcze nasz, keryś je we ńebje,
bydź pośwjyncůne mjano Twoje.
Przińdź krůlestwo Twoje,
bydź wola Twoja,
jako we ńebje, tak tyż na źymji.
Chlyb nasz kożdodźynny dej nům dźiśo.
A uodpuść nům nasze winy,
jako a my uodpuszczůmy naszym wińńikům.
A ńy wůdź nos na pokuszyńy,
nale zbow nos uode złygo.
Hamynt.
Ojcze nasz, kjery jeżeś w niebje,
bóndź pośwjyncone mjano Twoji.
Przyńdź królevstwo Twoje,
bóndź wola Twoja,
jak w niebje, tak też na źymji.
Chłyb nasz każdodźienny daj nóm dźiśej.
A odpuść nóm nasze winy,
jak my odpuszczómy naszym winńikum.
A nie wodź nas na pokuszeni,
ale zbow nas od złego.
Amen.
Ojcze nasz, który jesteś w niebie,
święć się imię Twoje,
przyjdź królestwo Twoje,
bądź wola Twoja
jako w niebie tak i na ziemi.
Chleba naszego powszedniego daj nam dzisiaj.
I odpuść nam nasze winy,
jak i my odpuszczamy naszym winowajcom.
I nie wódź nas na pokuszenie,
ale nas zbaw ode Złego.
Amen.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno Tvé
Přijď království Tvé.
Buď vůle Tvá,
jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme naším viníkům
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Amen.
Otče náš, ktorý si na nebesiach,
posväť sa meno Tvoje.
Príď kráľovstvo Tvoje.
Buď vôľa Tvoja,
ako v nebi, tak i na zemi.
Chlieb náš každodenný daj nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
ako i my odpúšťame svojim vinníkom
a neuveď nás do pokušenia,
ale zbav nás zlého.
Amen.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: Sliezština – nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0
  2. ↑ Reinhold Olesch, 1910–1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8
  3. ↑ Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233
  4. ↑ Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149–1151
  5. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené NSPLM2011 není určen žádný text
  6. ↑ Pokyny jak psát ve slabikářové abecedě na slezské Wikipedii, 27. únor 2010

Související články

Externí odkazy

Slovanské jazyky
Západoslovanské
česko-slovenské
lužickosrbské
lechické
Jihoslovanské
západní
východní
Východoslovanské
Praslovanština†
 
poznámka: † vymřelý jazyk
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slezština_(lechický_jazyk)&oldid=10452567“