Proces: Porovnání verzí
m odebrána Kategorie:Filosofické pojmy za použití HotCat |
{{kategorizovat}} |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Urgentně upravit/dne|20130625161756}} |
{{Urgentně upravit/dne|20130625161756}} |
||
{{kategorizovat|přírodní vědy? neházet filosofii - mimo téma}} |
|||
{{Různé významy}} |
{{Různé významy}} |
||
'''Proces''' ({{vjazyce|la}} ''processus'') je označení pro postupné a nějak zaměřené [[děj]]e nebo změny, pro [[posloupnost]] stavů nějakého [[systém]]u. Pro děje náhlé nebo zcela chaotické se slovo proces nepoužívá.{{Fakt/dne|20130625161756}} |
'''Proces''' ({{vjazyce|la}} ''processus'') je označení pro postupné a nějak zaměřené [[děj]]e nebo změny, pro [[posloupnost]] stavů nějakého [[systém]]u. Pro děje náhlé nebo zcela chaotické se slovo proces nepoužívá.{{Fakt/dne|20130625161756}} |
Verze z 25. 6. 2013, 18:24
Proces (latinsky processus) je označení pro postupné a nějak zaměřené děje nebo změny, pro posloupnost stavů nějakého systému. Pro děje náhlé nebo zcela chaotické se slovo proces nepoužívá.[zdroj?]
Procesy zákonité a náhodné
Průběh procesu, který lze předvídat, lze označit za proces zákonitý. Opačný případ, kde se děj řídí především stochastickými zákonitostmi, je označován jako proces náhodný (stochastický).
- Zákonité procesy jsou buď:
- Deterministické, to jest takové, že každý následující stav nutně vyplývá z předchozího. Na základě této znalosti o příčinách můžeme takové procesy ve větší nebo menší míře nejen předvídat, ale i ovlivňovat. O takové příčinné (kauzální) vysvětlení přírodních změn a procesů se snaží experimentální vědy a na něm pak mohou být založeny různé technologie. Sem patří například
- Procesy chemické (viz Chemická reakce, Biochemický proces)
- Procesy mechanické
- Procesy výpočetní v počítačích a podobně.
- Plánované, kde v každém kroku cíleně uplatňujeme takové prostředky, aby proces probíhal tak, jak chceme a potřebujeme. „Zákonitost“ těchto procesů tedy není dána vlastnostmi skutečnosti samé, nýbrž musí ji do procesu vkládat člověk; proto je vždy jen přibližná a podléhá různým poruchám a fluktuacím. Sem patří například:
- Procesy administrativní
- Procesy komunikační
- Procesy řízení (management)
- Procesy soudní (viz soudní řízení)
- Procesy legislativní
- Procesy výrobní a podobně.
- Deterministické, to jest takové, že každý následující stav nutně vyplývá z předchozího. Na základě této znalosti o příčinách můžeme takové procesy ve větší nebo menší míře nejen předvídat, ale i ovlivňovat. O takové příčinné (kauzální) vysvětlení přírodních změn a procesů se snaží experimentální vědy a na něm pak mohou být založeny různé technologie. Sem patří například
- Náhodné čili stochastické procesy jsou takové, kde lze další vývoj předvídat jen s určitou pravděpodobností. Sem patří např.:
- Procesy meteorologické
- Procesy společenské (např. mírové, demokratizační, integrační, výchovné)
- Procesy termodynamické a podobně.
Ve skutečnosti jsou reálné procesy vždy do jisté míry stochastické, protože jejich podmínky se nahodile a nepředvídatelně mění, i když třeba jen v úzkých mezích. Představa deterministického procesu je tedy jistou idealizací, která je ovšem pro praktické účely velmi důležitá a výhodná. Každé předvídání a ovládání skutečnosti, přírodní, lidské i společenské, je založeno na nějakém ideálním modelu, který lze zkonstruovat jako deterministický.
Procesy vratné a nevratné
V termodynamice se rozlišují procesy vratné či reverzibilní, při nichž se entropie systému nemění a které tedy mohou při změně parametrů probíhat i opačně, a procesy nevratné (ireverzibilní), spojené s růstem entropie. Viz druhá věta termodynamická.
Pokud proces probíhá tak pomalu, že se systém příliš neodchýlí od rovnovážného stavu, mluvíme o procesu kvazistatickém.
Související články
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.