Antilopa jelení: Porovnání verzí

Antilopa jelení
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše	Živočichové (Animalia);
Kmen	Strunatci (Chordata);
Podkmen	Obratlovci (Vertebrata);
Nadtřída	Čtyřnožci (Tetrapoda);
Třída	Savci (Mammalia);
Řád	Sudokopytníci (Artiodactyla);
Podřád	Přežvýkavci (Ruminautia);
Čeleď	Turovití (Buvidae);
Podčeleď	Pravé antilopy (Antilopinae);
Rod	Antilopa (Antilope);
Druh	Antilopa jelení (Antilope cervicapra)
Binomické jméno
	Antilope cervicapra; Linné, 1758
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 23. 6. 2013, 06:14

Antilopa jelení (Antilope cervicapra) je středně velký přežvýkavec z čeledi turovití (Buvidae), jediný zástupce rodu Antilope čeledi Pravé antilopy, vyskytující se na indickém subkontitnetu. Je zajímavá svým pohlavním dimorfismem.

Synonyma

Blackbuck (anglicky)
Garn (hindsky)
Krišna džinka (telugsky)
Krišnasar (bengálsky)
Mŕga / Mriga (sanskrtsky)
Pulvaai, Irulai (tamilsky)
Sasin (maráthsky)

Výskyt

Antilopa jelení se vyskytuje už pouze jen na území Indie a Pákistánu. Spatřit antilopu jelení v přírodě není snadné, jelikož je tento druh antilopy ohrožen vyhubením a žije jen na pustých kamenitých a písečných místech s nízkou trávou, kde je téměř nemožné se k ní přiblížit.

Popis

Samec této antilopy se natolik odlišuje od samice, že se až do nedávna rozeznávali jako dva jiné druhy. Samec má lesklou černohnědou srst na hřbetě a bocích, kdežto laň je daleko světlejší, spíše žlutavě plavá. Dominantní samec je ve stádu tmavý, téměř černý na hřbetě a bocích a má dlouhé, spirálově zatočené rohy, které mohou měřit až půl metru. Podřízený samec má menší rohy a jeho zbarvení se podobá samčímu. Když se mu podaří dosáhnout dominantního postavení ve stádu, většinou po smrti starého samce, srst mu stmavne a rohy dorostou.

Kolem očí má antilopa jelení bílou skvrnu a v ní je před okem dobře vidět žláza vylučující silně páchnoucí tekutinu, kterou si zvíře označkuje hranice svého území. Šířka těla se pohybuje kolem 1,2 metru a výška 60-85 cm. Velikost ocasu je 18 cm; hmotnost 25-45 kg.

Ekologie

Stejně jako všechny antilopy se i antilopa jelení vyznačuje schopností rychle běhat a daleko a vysoko skákat. Je také obdařena skvělým sluchem a zrakem a navíc je velmi plachá. Živí se hlavně trávou a jsou aktivní ráno a večer, zatímco během denního vedra odpočívají ve stínu. Jsou-li antilopy vyrušeny, dá hlídající kus pískavými zvuky poplach a prchají velkými skoky, které brzy přejdou v rychlý cval.

Antilopy jelení žijí ve skupinách 15 až 20 jedinců zvořených dominantním samcem se samicemi a mláďaty; jak samci dospívají, jsou vyhnáni a sdružují se do vlastních malých skupin. Chovný samec si vytvoří teritorium a brání ho stejně jako harén proti soupeřům. Souboje samců v období říje nebývají kruté a soupeř při boji umírá jen málokdy. Březost trvá 6 měsíců a samice rodí 1, vzácně 2 mláďata. Ty jsou zcela bezbranná a matka se snaží co nejméně pohybovat, aby šířící se pach nepřilákal dravce. Avšak po několika dnech je mládě schopné sledovat stádo, kde je dospělí chrání před nebezpečím.

V kultuře

Antilopa jelení má důležité místo v indické kultuře. Pod názvem mŕga Je zmiňována již ve védách. V hinduistické mytologii je jízdním zvířetem boha měsíce Candry (zvaného také Sóma), jehož kočár táhne po nočním nebi. Bývá však také atributem bohů Šivy a Kršny. Její kůže byla podle staroindických textů oděvem sádhuů a jógínů, v józe je známa dokonce i ásana (poloha), pojmenovaná podle této antilopy - mrigaásana, při níž pokrčené nohy připomínají rohy antilopy. Proto je místy dodnes uctívána jako posvátné zvíře. Přesto byla antilopa jelení často lovena, muslimští panovníci z dynastie Mughalů i někteří mahárádžové ji lovili s ochočenými gepardy. Indové antilopu jelení považují za symbol zamilovaných a něhy, proto, spoelčné s pávem, na indických miniaturách často doprovází vyobrazení milenců či boha Kršny, laškujícího s pastýřkamái. V 19. století proběhlo několik pokusů o vysazení antilopy jelení v Evropě a USA. V Americe se dokázala adaptovat dobře a dodnes se vyskytuje na některých místech v Texasu, introdukce v vropě ale vesměs neuspěly. Na přelomu 19. a 20. století byly tyto antilopy několik let chovány i v Česku, a to v oboře u Poděbrad.

Kam do ZOO

Pro svůj pěkný vzhled, nenáročnost a mírnost bývají antilopy jelení často chovány v ZOO, zpravida ve velkých výbězích, spolu s dalšími asijskými kopytníky, jako jsou nilgau, asijští jeleni, divocí osli nebo velbloudi. V Česku jsou chováni v těchto zoologických zahradách:

Galerie

Samec
Samice

Odkazy

Externí odkazy

Galerie antilopa jelení na Wikimedia Commons

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
  }}
-'''Antilopa jelení''' (''Antilope cervicapra'') je středně velký [[přežvýkavci|přežvýkavec]] z [[Čeleď|čeledi]] [[turovití]] (''Buvidae''), jediný zástupce rodu [[''Antilope'']], vyskytující se na [[Indie|indickém subkontitnetu]]. Je zajímavá svým [[pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismem]].
+'''Antilopa jelení''' (''Antilope cervicapra'') je středně velký [[přežvýkavci|přežvýkavec]] z [[Čeleď|čeledi]] [[turovití]] (''Buvidae''), jediný zástupce rodu ''Antilope'' čeledi [[Pravé antilopy|Pravé antilopy]], vyskytující se na [[Indie|indickém subkontitnetu]]. Je zajímavá svým [[pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismem]].
 == [[Synonymum|Synonyma]] ==