Martin C. Putna: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Gandalff (diskuse | příspěvky)
106 editací
m Doplnění dat s odkazy, drobnosti
Řádek 6: Řádek 6:
Po absolvování gymnázia v Písku (1986) vystudoval na [[Filosofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě Univerzity Karlovy]] v Praze obor [[filologie]] (1986–1991). Paralelně se zúčastňoval bytových filozofických seminářů (1987–1989). Absolvoval studijní pobyt na Ludwig-Maxmilian-Universität v [[Mnichov]]ě (1991–1992). Působil jako pedagog na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1992–1997 Ústav východoevropských studií, 1997–2006 Centrum komparatistiky), poté přešel na Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy (2006). [[Doktor (titul)|Doktorát]] získal roku 1995, [[docent]]uru roku 1998 za monografii ''Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918''. Teologického vzdělání dosáhl na [[Teologická fakulta Jihočeské univerzity|Teologické fakultě v Českých Budějovicích]] (1998–2000). Byl zastupujícím profesorem na univerzitě v Řezně (2004/2005) a stipendistou Fulbrightova badatelského programu na Boston College v USA (2007/2008). Externě přednášel rovněž na [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění|FAMU]] a na [[Vyšší odborná škola publicistiky|Vyšší odborné škole publicistiky]].
Po absolvování gymnázia v Písku (1986) vystudoval na [[Filosofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě Univerzity Karlovy]] v Praze obor [[filologie]] (1986–1991). Paralelně se zúčastňoval bytových filozofických seminářů (1987–1989). Absolvoval studijní pobyt na Ludwig-Maxmilian-Universität v [[Mnichov]]ě (1991–1992). Působil jako pedagog na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1992–1997 Ústav východoevropských studií, 1997–2006 Centrum komparatistiky), poté přešel na Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy (2006). [[Doktor (titul)|Doktorát]] získal roku 1995, [[docent]]uru roku 1998 za monografii ''Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918''. Teologického vzdělání dosáhl na [[Teologická fakulta Jihočeské univerzity|Teologické fakultě v Českých Budějovicích]] (1998–2000). Byl zastupujícím profesorem na univerzitě v Řezně (2004/2005) a stipendistou Fulbrightova badatelského programu na Boston College v USA (2007/2008). Externě přednášel rovněž na [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění|FAMU]] a na [[Vyšší odborná škola publicistiky|Vyšší odborné škole publicistiky]].


[[Vědecká rada Univerzity Karlovy]] v roce [[2012]] rozhodla, že splnil podmínky pro jmenování profesorem,<ref>http://fhs.cuni.cz/FHS-695.html</ref> a požádala prezidenta republiky o to, aby jím byl Putna (spolu s ostatními navrženými) jmenován. Prezident [[Miloš Zeman]] ale 17. května 2013 prohlásil, že jej profesorem jmenovat nebude, s tím, že důvody tohoto jednání sdělí až soudu, a to v případě, že jej Putna bude žalovat. Martin C. Putna před volbami veřejně podporoval prezidentského protikandidáta [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]], což může podle spekulací médií být jedním z možných důvodů Zemanova rozhodnutí.<ref name="idnes130517">{{Citace elektronického periodika
Vědecká rada Fakulty humanitních studií 21. června 2012<ref>http://fhs.cuni.cz/FHS-695.html</ref> a Vědecká rada Univerzity Karlovy 28. února 2013 rozhodla, že splnil podmínky pro jmenování profesorem, a univerzita prostřednictvím MŠMT požádala prezidenta republiky o jmenování.<ref>http://www.cuni.cz/UK-4979-version1-20130228.pdf</ref> Prezident [[Miloš Zeman]] ale 17. května 2013 prohlásil, že jej profesorem jmenovat nebude a důvody tohoto jednání sdělí až soudu, pokud jej Putna bude žalovat. Martin C. Putna před volbami veřejně podporoval prezidentského protikandidáta [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]], což může podle spekulací médií být jedním z možných důvodů Zemanova rozhodnutí.<ref name="idnes130517">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Frouzová
| příjmení = Frouzová
| jméno = Kateřina
| jméno = Kateřina
Řádek 70: Řádek 70:
| url = http://www.lidovky.cz/putna-u-havla-konci-knihovnu-povede-palous-f2m-/lide.asp?c=A110324_124151_lide_mc
| url = http://www.lidovky.cz/putna-u-havla-konci-knihovnu-povede-palous-f2m-/lide.asp?c=A110324_124151_lide_mc
}}</ref>
}}</ref>
V této souvislosti vznikla ceněná kniha ''Václav Havel. Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století'' (2011), která mj. byla oceněna [[Cena Toma Stopparda|Cenou Toma Stopparda]]<ref name="mediafax120511">{{Citace elektronického periodika
V této souvislosti vznikla kniha ''Václav Havel. Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století'' (2011), oceněná mj. [[Cena Toma Stopparda|Cenou Toma Stopparda]]<ref name="mediafax120511">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Šindlerová
| příjmení = Šindlerová
| jméno = Denisa
| jméno = Denisa
Řádek 123: Řádek 123:
* [http://www.lidovky.cz/ln_nazory.asp?o=0&klic=159018 Stará veteš Martina C. Putny] – blog na Lidovky.cz
* [http://www.lidovky.cz/ln_nazory.asp?o=0&klic=159018 Stará veteš Martina C. Putny] – blog na Lidovky.cz
* [http://www.rozhlas.cz/mozaika/setkavani/_zprava/503947 ČRo 3 Vltava: Setkávání, doc. Martin C. Putna, 12. 10. 2008 (audio)]
* [http://www.rozhlas.cz/mozaika/setkavani/_zprava/503947 ČRo 3 Vltava: Setkávání, doc. Martin C. Putna, 12. 10. 2008 (audio)]

{{Pahýl}}


{{DEFAULTSORT:Putna, Martin C.}}
{{DEFAULTSORT:Putna, Martin C.}}
[[Kategorie:Čeští literární historikové]]
[[Kategorie:Čeští literární historikové]]
[[Kategorie:Čeští literární kritici]]
[[Kategorie:Čeští literární kritici]]
[[Kategorie:Čeští antropologové]]
[[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]]
[[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]]
[[Kategorie:Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]]

Verze z 21. 5. 2013, 16:43

Šablona:Dlouhodobě polozamčeno

Martin Putna

Doc. Mgr. Martin C. Putna, Dr., (* 30. května 1968, Písek) je český literární historik a kritik, moderátor a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Vzdělání a akademická činnost

Po absolvování gymnázia v Písku (1986) vystudoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor filologie (1986–1991). Paralelně se zúčastňoval bytových filozofických seminářů (1987–1989). Absolvoval studijní pobyt na Ludwig-Maxmilian-Universität v Mnichově (1991–1992). Působil jako pedagog na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1992–1997 Ústav východoevropských studií, 1997–2006 Centrum komparatistiky), poté přešel na Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy (2006). Doktorát získal roku 1995, docenturu roku 1998 za monografii Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Teologického vzdělání dosáhl na Teologické fakultě v Českých Budějovicích (1998–2000). Byl zastupujícím profesorem na univerzitě v Řezně (2004/2005) a stipendistou Fulbrightova badatelského programu na Boston College v USA (2007/2008). Externě přednášel rovněž na FAMU a na Vyšší odborné škole publicistiky.

Vědecká rada Fakulty humanitních studií 21. června 2012[1] a Vědecká rada Univerzity Karlovy 28. února 2013 rozhodla, že splnil podmínky pro jmenování profesorem, a univerzita prostřednictvím MŠMT požádala prezidenta republiky o jmenování.[2] Prezident Miloš Zeman ale 17. května 2013 prohlásil, že jej profesorem jmenovat nebude a důvody tohoto jednání sdělí až soudu, pokud jej Putna bude žalovat. Martin C. Putna před volbami veřejně podporoval prezidentského protikandidáta Karla Schwarzenberga, což může podle spekulací médií být jedním z možných důvodů Zemanova rozhodnutí.[3][4] Rektor Univerzity Karlovy nejmenování označil za „situaci, která se naprosto vymyká obvyklému postupu“ a požádal prezidenta o vysvětlení.[5] Za zásah do akademických svobod to označili také rektoři dalších vysokých škol.[6] Z politiků prezidentův postup kritizovali ku příkladu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík či předsedkyně LIDEM Karolína Peake. Premiér Petr Nečas ponechal vysvětlení prezidentových důvodů na něm.[7] Za vyjádření odmítavého postoje prezidentovi naopak poděkoval opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný.[8] Místopředseda SPOZ Radek Augustin vyslovil názor, že by důvodem mohly být některé Putnovy výroky a názory.[9] Zemanův prezidentský předchůdce Václav Klaus během svých dvou funkčních období všechny navržené profesory jmenoval. Nad některými si však podle vlastního vyjádření „povzdechl“, což by údajně platilo i v tomto případě.[10] Prezidentská kancelář ještě 17. května 2013 informovala, že žádné oficiální stanovisko dosud vydáno nebylo a to, koho skutečně prezident jmenuje či nejmenuje profesorem, bude oznámeno až při ceremoniálu dne 11. června 2013.[9]

Mediální a společenské aktivity

Od roku 1987 se účastnil opozičních kulturních a náboženských aktivit. Na podzim 1989 byl jednou z hlavních postav sametové revoluce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a rovněž jedním z iniciátorů založení České křesťanské akademie (původní název Křesťanská akademie Praha) a revue pro křesťanství a kulturu Souvislosti. Byl redaktorem revue Souvislosti (1990–1997, z toho 1992 výkonným zástupcem šéfredaktora a poté neoficiálním vedoucím redaktorem). Roku 1997 se stáhl z výkonné redakce, zůstává členem redakční rady a jedním z kmenových autorů Souvislostí. Pracoval jako kulturní redaktor Katolického týdeníku (1990–1991).

Jako autor a moderátor kulturních a náboženských pořadů spolupracuje s Českým rozhlasem (zejména moderování pořadu Setkávání, 1997–2007, a cyklus Putnův jihočeský literární místopis, 2007) a s Českou televizí (zejména moderování kritického klubu Síto, 2002–2003, a vzdělávací cyklus Duchovní kuchyně 2007). Komentáři, recenzemi a glosami přispívá do řady českých periodik (Literární noviny, Lidové noviny, Respekt, Reflex, Mladá fronta DNES, Týden, Hospodářské noviny aj.).

V letech 2008–2011 byl ředitelem Knihovny Václava Havla, poté se na jeho návrh funkce ujal Martin Palouš.[11] V této souvislosti vznikla kniha Václav Havel. Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století (2011), oceněná mj. Cenou Toma Stopparda[12][13] a umístila se v anketě Kniha roku Lidových novin.

Hlásí se ke své homosexuální orientaci.[14][zdroj⁠?] V srpnu 2011 se účastnil se svým přítelem a transparentem „Katolické buzny zdraví Bátoru“ průvodu Prague Pride a napsal v té souvislosti otevřený dopis Tomáši Halíkovi jako reakci na jeho odmítavý článek.[15]

Dílo

Česká katolická literatura

Hlavním Putnovým vědeckým tématem je zmapování dějin katolicismu v novodobé české kultuře, s přihlédnutím k evropskému a světovému kontextu. V monografii Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918 (1998) definoval katolickou literaturu na základě literární sociologie – jako písemnictví specifického „katolického milieu“, které vzniká jako reakce na sekularizaci společnosti. Tento proces probíhá ve většině evropských zemí v závislosti na postupu jejich sekularizace – v českých zemích tedy od poloviny 19. století. V další fázi vývoje se pak jednotlivá literární uskupení a osobnosti (Katolická moderna, Stará Říše) pokoušejí vyjít z „katolického ghetta“ a vřadit se do kánonu soudobé národní literatury.

Na tuto práci navazuje monografický portrét klíčového katolického autora první poloviny 20. století Jaroslav Durych (2003), rozsáhlá komentovaná edice časopiseckých a rukopisných textů Karla VI. Schwarzenberga Torzo díla (2007) a řada časopiseckých studií. Meziválečné a válečné období je souhrnně zpracováno ve svazku Česká katolická literatura v kontextech 1918-1945 (2010).[16]

Pozdní antika

Druhým hlavním tématem Putnovy práce je období pozdní antiky, s důrazem na vztah sekulární a náboženské kultury: Monografie Órigenés z Alexandrie. Kapitola z dějin vztahů mezi antikou a křesťanstvím (2001), edice komentovaných překladů pozdně antických textů Poslední Římané (od 2000, zatím vyšly čtyři svazky: Órigenés – O Písni písní, Macrobius – Saturnálie, Sulpicius Severus - Život svatého Martina a r. 2010 Hieronymus, Gennadius a Isidorus - Dějiny křesťanského písemnictví) a řada časopiseckých studií o autorech tohoto období (Nonnos z Panopole, Methodios z Olympu, svatý Jeroným aj.).

Druhý život antiky

Ohlasům antické kultury je věnována monografie Řecké nebe nad námi a antický košík. Studie ke druhému životu antiky v evropské kultuře (2006). Ústředním motivem knihy je reflexe cesty do Itálie a Řecka, skutečné nebo imaginární, u vybraných autorů 18. až 20. století (J. J. Winckelmann, J. W. Goethe, Friedrich Hölderlin, P. P. Pasolini, Jiří Kuběna, Marguerite Yourcenarová a další), a svár „křesťanské“ a „pohanské“ obraznosti v jejich dílech. S touto knihou souvisí rovněž komentovaná edice překladu Goethova životopisu J. J. Winckelmanna (2005). Různé způsoby recepce antiky Putna zkoumal i u českých katolických autorů (články v časopise Listy filologické o antice v dílech Jiřího Kuběny, Vladimíra Vokolka a Josefa Kostohryze). Téma vlivu antiky na současnou společnost v Putnově díle volně přechází k tématice homosexuality a zejména jejího vztahu s křesťanstvím.

Ruský exil

Prvním Putnovým odborným tématem byla literatura ruského exilu 20. století. Z jeho studia vznikla monografie Rusko mimo Rusko (1993-1994, spoluautorkou druhého dílu Miluše Zadražilová), antologie ruské emigrační poezie U řek babylonských (1996, spoluautorkou edice Miluše Zadražilová) a řada časopiseckých studií a překladů (Boris Poplavskij, Jurij Těrapiano, Sergej Bulgakov, Alexander Solženicyn aj.). Od poloviny 90. let Putna rusistickou tematiku postupně opouštěl.

Eseje a další žánry

Vedle akademických textů se Putna věnuje rovněž literární esejistice a dalším pomezním žánrům. Kniha My poslední křesťané. Hněvivé eseje a vlídné kritiky (1994, rozšířené vydání 1999) vyhraněně posuzuje a hodnotí duchovní a kulturní tendence počátku devadesátých let, zejména téma postmoderny a křesťanské reakce na ni v literatuře i v náboženském životě. Kniha Chvály (2001) používá ke komentáři společenského dění žánru pozdně antické „chvály“ - vážně míněné oslavy věcí cenných a zapomínaných, nebo naopak ironicky hyperbolizované oslavy věcí dobově přeceňovaných, bez skutečné hodnoty. Jediná Putnova próza Kniha Kraft (1996) kombinuje žánry deníku a románu k reflexi společenského a duchovního dění v letech kolem sametové revoluce.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://fhs.cuni.cz/FHS-695.html
  2. ↑ http://www.cuni.cz/UK-4979-version1-20130228.pdf
  3. ↑ FROUZOVÁ, Kateřina. Zemanův kritik možná nebude profesorem. Prezident s podpisem titulu váhá. iDNES.cz [online]. 2013-05-17 [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/opat-podekoval-zemanovi-za-pristup-k-putnovi-kvuli-homosexualite_270549.html
  5. ↑ HAMPL, Václav. Sdělení rektora k jmenování doc. Putny profesorem. iForum [online]. 2013-05-17 [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK. Akademici odsoudili Zemana. Případ Putna prý atakuje jejich svobody. Týden.cz [online]. 2013-05-17 [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ ZLATOHLÁVEK, Robert; ČTK. Zeman se chová jako Gottwald, míní Schwarzenberg. Týden.cz [online]. 2013-05-17 [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/opat-podekoval-zemanovi-za-pristup-k-putnovi-kvuli-homosexualite_270549.html
  9. ↑ a b obr. Klaus: "Jmenoval jsem všechny profesory, někdy jsem si ale povzdechl". ČT24 [online]. 2013-05-18, rev. 2013-05-18 [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČTK, domácí redakce. Klaus: U Putny bych vzdychal, vždy jsem ale podepsal. Aktuálně.cz [online]. 2013-05-18 [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ ČERNÁ, Michaela. Putna u Havla končí, knihovnu povede Palouš. Lidovky.cz [online]. 24. 3. 2011. Dostupné online. 
  12. ↑ ŠINDLEROVÁ, Denisa. Laureátem Ceny Toma Stopparda je Martin C. Putna za knihu o Václavu Havlovi. Mediafax [online]. 11. 5. 2012 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ jh. Dvořáková obdržela cenu za statečnost a Putna za Havla. ČT24 [online]. 17. 5. 2012 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ PUTNA: Hrdost, stud a karneval
  15. ↑ 14. 08. 2011 Otevřený dopis Tomáši Halíkovi k Prague Pride, osobní stránky M. C. Putny
  16. ↑ Česká katolická literatura 1918-1945, Torst

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin C. Putna CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_C._Putna&oldid=10342535“