Jan Křtitel: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:Q40662)
Gulde (diskuse | příspěvky)
Řádek 10: Řádek 10:
Jako mladý odešel do [[poušť|pouště]], aby se připravil na své budoucí povolání. V poušti se živil [[med]]em divokých včel, kobylkami a kořínky rostlin. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populární, proto za ním přicházelo mnoho lidí, které křtil v řece [[Jordán]]u; takto pokřtil i [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]].
Jako mladý odešel do [[poušť|pouště]], aby se připravil na své budoucí povolání. V poušti se živil [[med]]em divokých včel, kobylkami a kořínky rostlin. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populární, proto za ním přicházelo mnoho lidí, které křtil v řece [[Jordán]]u; takto pokřtil i [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]].


V jednom ze svých [[kázání]] odsoudil i [[Héródés Antipas|Héróda Antipu]] za zavržení manželky a [[sňatek]] se ženou vlastního bratra. Héródés ho za tuto kritiku nechal uvěznit. Jeho žena řekla své dceři [[Salome (dcera Herodiina)|Salomé]], ať si přeje jeho hlavu, což se brzy poté stalo - Heródés Salomé vyhověl a Jana Křtitele nechal stít..<ref>{{Citace bible|Mt|14|6||11}}.</ref>
V jednom ze svých [[kázání]] odsoudil i [[Héródés Antipas|Héróda Antipu]] za zavržení manželky a [[sňatek]] se ženou vlastního bratra. Héródés ho za tuto kritiku nechal uvěznit. Jeho žena řekla své dceři [[Salome (dcera Herodiina)|Salomé]], ať si přeje jeho hlavu, což se brzy poté stalo - Heródés Salomé vyhověl a Jana Křtitele nechal stít.<ref>{{Citace bible|Mt|14|6||11}}.</ref>


Janův životopis, který prezentuje Flavius Josephus, je mírně odlišný: Jan je charakterizován jako nekompromisní kazatel ctnosti a pokání, jehož vnějším znamením je křest. Herodes ho nechá zabít v pevnosti Machairús, protože se obává, že by mohl podnítit povstání.
Janův životopis, který prezentuje Flavius Josephus, je mírně odlišný: Jan je charakterizován jako nekompromisní kazatel ctnosti a pokání, jehož vnějším znamením je křest. Herodes ho nechá zabít v pevnosti Machairús, protože se obává, že by mohl podnítit povstání.

Verze z 11. 5. 2013, 07:43

Setnutí Jana Křtitele od Jacopa da Ponte
Hlava Jana Křtitele, autor: Oscar Gustave Rejlander, cca 1858
Další významy jsou uvedeny na stránce Jan Křtitel (rozcestník).

Svatý Jan Křtitel, v pravoslavné tradici zvaný též Předchůdce, je prorok z 1. století, jenž figuruje ve vyprávěných evangelií. Zmiňuje se o něm také židovský historik Flavius Iosephus ve spise Židovské starožitnosti.

Životopis

Narodil se postarším rodičům (Zacharjáši a Alžbětě), toto narození zvěstoval archanděl Gabriel Zachariášovi, ten mu nevěřil, proto oněměl až do provedení obřízky Jana Křtitele.

Jako mladý odešel do pouště, aby se připravil na své budoucí povolání. V poušti se živil medem divokých včel, kobylkami a kořínky rostlin. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populární, proto za ním přicházelo mnoho lidí, které křtil v řece Jordánu; takto pokřtil i Ježíše Krista.

V jednom ze svých kázání odsoudil i Héróda Antipu za zavržení manželky a sňatek se ženou vlastního bratra. Héródés ho za tuto kritiku nechal uvěznit. Jeho žena řekla své dceři Salomé, ať si přeje jeho hlavu, což se brzy poté stalo - Heródés Salomé vyhověl a Jana Křtitele nechal stít.[1]

Janův životopis, který prezentuje Flavius Josephus, je mírně odlišný: Jan je charakterizován jako nekompromisní kazatel ctnosti a pokání, jehož vnějším znamením je křest. Herodes ho nechá zabít v pevnosti Machairús, protože se obává, že by mohl podnítit povstání.

Uctění památky

Jeho narození církev slaví 24. června a stětí 29. srpna.

Stal se patronem Malty, Burgundska a Provence. Dále ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, krejčí, kožešníky, koželuhy, sedláře, vinaře, hospodské, bednáře, kominíky, kováře, tesaře, architekty, zedníky, kameníky, majitele biografů, hudebníky, tanečníky a zpěváky atd. Atributem Jana Křtitele v ikonografii je velbloudí rouno. Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je pálení tzv. svatojánských ohňů.

Hlava Jana Křtitele, setnutá na příkaz Heroda Antipy, je nyní - alespoň podle legendy - uložena v Umajjovské mešitě v syrském Damašku. Ostatky Svatého Jana Křtitele jsou uloženy v relikviáři Svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou.

Odkazy

Reference

  1. Mt 14, 6–11 (Kral, ČEP).

Literatura

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Křtitel na Wikimedia Commons

Šablona:Link FA