Půda: Porovnání verzí
m napřímení odkazu |
|||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Každá půda obsahuje podíl [[regolit]]u, [[voda|vody]], [[vzduch]]u a [[organická hmota|organické hmoty]]. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: [[litosféra|litosféru]], [[hydrosféra|hydrosféru]], [[atmosféra|atmosféru]] a [[biosféra|biosféru]]. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí [[heterogenní směs|heterogenní polydisperzní systém]]. |
Každá půda obsahuje podíl [[regolit]]u, [[voda|vody]], [[vzduch]]u a [[organická hmota|organické hmoty]]. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: [[litosféra|litosféru]], [[hydrosféra|hydrosféru]], [[atmosféra|atmosféru]] a [[biosféra|biosféru]]. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí [[heterogenní směs|heterogenní polydisperzní systém]]. |
||
== GoGoManTV == |
|||
== Složení a vlastnosti půd == |
|||
Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd. |
Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd. |
||
Verze z 7. 5. 2013, 10:31
Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie.
V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií.
Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část krajinné sféry, kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.[1]
Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.
GoGoManTV
Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.
Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka.
Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká půdní roztok.
Plynná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání půdních organizmů a podzemních částí rostlin obsahuje několikanásobně více oxidu uhličitého, obsahuje i větší podíl vodní páry než vzduch nad úrovní terénu a jeho relativní vlhkost je větší.
Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.
Fyzikální vlastnosti
Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska půdní zrnitosti (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci půdních druhů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.
Chemické vlastnosti
Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.
Klasifikace půd
Český taxonomický klasifikační systém půd[2] rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií:
- Referenční třída půd: Leptosoly
- Referenční třída půd: Regosoly
- Půdní typ: Regozem (RG)
- Referenční třída půd: Fluvisoly
- Půdní typ: Fluvizem (FL)
- Půdní typ: Koluvizem (KO)
- Referenční třída půd: Vertisoly
- Půdní typ: Smonice (SM)
- Referenční třída půd: Andosoly
- Půdní typ: Andozem (AD)
- Referenční třída půd: Černosoly
- Referenční třída půd: Luvisoly
- Půdní typ: Šedozem (SE)
- Půdní typ: Hnědozem (HN)
- Půdní typ: Luvizem (LU)
- Referenční třída půd: Kambisoly
- Půdní typ: Kambizem (KA)
- Půdní typ: Pelozem (PE)
- Referenční třída půd: Podzosoly
- Půdní typ: Kryptopodzol (KP)
- Půdní typ: Podzol (PZ)
- Referenční třída půd: Stagnosoly
- Půdní typ: Pseudoglej (PG)
- Půdní typ: Stagnoglej (SG)
- Referenční třída půd: Glejsoly
- Půdní typ: Glej (GL)
- Referenční třída půd: Organosoly
- Půdní typ: Organozem (OR)
- Referenční třída půd: Salisoly
- Půdní typ: Solončak (SK)
- Referenční třída půd: Natrisoly
- Půdní typ: Slanec (SC)
- Referenční třída půd: Antroposoly
- Půdní typ: Kultizem (KU)
- Půdní typ: Antrozem (AN)
Charakteristika některých půdních typů
- Stepní půda se nacházejí v mírně vlhkých oblastech.
- Černozem je půda s velkým obsahem humusu.
- Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
- Šedozem vzniká v listnatých lesích mírného pásu.
- Rendzina málo úrodná půda, výskyt na krasovém území, velký obsah vápenatých iontů
- Hnědozem přihnojuje se, nejvíce rozšířená, výskyt v mírném pásu
- Nivní půdy vývojově mladé půdy, velmi úrodné, v blízkosti řek
Půdotvorné faktory
- Matečná hornina
- Klima
- Organismy (edafon)
- intenzita jejich aktivity záleží na:
- úživnosti půdy
- klimatu
- intenzita jejich aktivity záleží na:
Podmínky půdotvorného procesu
- Reliéf
- největší význam má
- výšková poloha
- svažitost
- expozice - vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod.
- terénní deprese
- ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu
- největší význam má
- Čas
- čas nutný k průběhu dějů
Odkazy
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Literatura
- HORNÍK, Stanislav, a kol. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 320 s.
- SMOLÍK, Ladislav. Pedologie. Praha: SNTL, 1957. 400 s.
- NĚMEČEK, Jan; SMOLÍKOVÁ, Libuše; KUTÍLEK, Miroslav. Pedologie a paleopedologie. Praha: Academia, 1990. 552 s. ISBN 80-200-0153-0.
- TOMÁŠEK, Milan. Půdy České republiky. Praha: Český geologický ústav, 2000. 68 s. ISBN 80-7075-403-6.
Reference
- ↑ HORNÍK, Stanislav, a kol. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 110.
- ↑ Taxonomický klasifikační systém půd ČR