Magdaléna Francouzská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidání rozcestníku
m napřímení 3 odkazů
Řádek 23: Řádek 23:
| otec = [[Karel VII. Francouzský]]
| otec = [[Karel VII. Francouzský]]
| matka = [[Marie z Anjou]]
| matka = [[Marie z Anjou]]
| narození = [[1. prosince]] [[1443]]
| narození = [[1. prosinec|1. prosince]] [[1443]]
| místo narození = [[Tours]]
| místo narození = [[Tours]]
| úmrtí = [[21. ledna]] [[1495]] (51 let)
| úmrtí = [[21. leden|21. ledna]] [[1495]] (51 let)
| místo úmrtí = [[Pamplona]]
| místo úmrtí = [[Pamplona]]
| pochována =
| pochována =
Řádek 45: Řádek 45:
Narodila se roku [[1443]] a vyrůstala na královském dvoře během bojů [[stoletá válka|stoleté války]], kdy se konečné vítězství přiklánělo na stranu [[Francouzské království|Francie]]. Jelikož [[Země Koruny české|české země]] prožívaly v té době nejtěžší fázi [[husitství|husitského období]], vztahy mezi nimi a [[Francouzské království|Francií]] postupně ochably. Šesnáctiletý [[Seznam českých panovníků|český]] a [[Seznam uherských králů|uherský]] král a arcivévoda [[Ladislav Pohrobek]], syn [[Seznam panovníků Svaté říše římské|krále]] [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta II.]] a [[Alžběta Lucemburská|Alžběty Lucemburské]], se rozhodl toto přátelství obnovit. Vyslal na francouzský dvůr poselstvo vedené šlechticem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňkem ze Šternberka]], aby dohodlo sňatek. Pro mladého krále byla vybrána třináctiletá Magdaléna. Když se však princezna chystala během [[listopad]]u roku [[1457]] na cestu, přišla zpráva o Ladislavově smrti. Sňatek již princezně samotné mnoho nepřinesl, jelikož se moci chopila česká a uherská domácí šlechta a veškerá spolupráce s ní byla nemyslitelná. Až o půl [[století]] později dosedla na oba trůny francouzská princezna, mimochodem neteř královny Magdalény.
Narodila se roku [[1443]] a vyrůstala na královském dvoře během bojů [[stoletá válka|stoleté války]], kdy se konečné vítězství přiklánělo na stranu [[Francouzské království|Francie]]. Jelikož [[Země Koruny české|české země]] prožívaly v té době nejtěžší fázi [[husitství|husitského období]], vztahy mezi nimi a [[Francouzské království|Francií]] postupně ochably. Šesnáctiletý [[Seznam českých panovníků|český]] a [[Seznam uherských králů|uherský]] král a arcivévoda [[Ladislav Pohrobek]], syn [[Seznam panovníků Svaté říše římské|krále]] [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta II.]] a [[Alžběta Lucemburská|Alžběty Lucemburské]], se rozhodl toto přátelství obnovit. Vyslal na francouzský dvůr poselstvo vedené šlechticem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňkem ze Šternberka]], aby dohodlo sňatek. Pro mladého krále byla vybrána třináctiletá Magdaléna. Když se však princezna chystala během [[listopad]]u roku [[1457]] na cestu, přišla zpráva o Ladislavově smrti. Sňatek již princezně samotné mnoho nepřinesl, jelikož se moci chopila česká a uherská domácí šlechta a veškerá spolupráce s ní byla nemyslitelná. Až o půl [[století]] později dosedla na oba trůny francouzská princezna, mimochodem neteř královny Magdalény.


Magdaléna po této události zůstala na francouzském královském dvoře ještě čtyři roky. [[7. března]] [[1461]] jí otec provdal za význačného příslušníka francouzské šlechty, hraběte a vianského prince [[Gaston z Foix|Gastona z Foix]], syna [[Seznam navarrských královen|navarrské královny]] [[Eleonora Navarrská|Eleonory]]. Jejich děti, [[František Phoebus z Foix|František]] a [[Kateřina Navarrská|Kateřina]], se v letech [[1479]] až [[1512]] stali [[Seznam navarrských králů|navarrskými panovníky]], za které Magdaléna do jejich dospělosti vládla jako [[Regent|regentka]]. Během tohoto období byla nucena hájit své právo na trůn před svým švagrem [[John z Foix|Johnem z Foix]]. Nástupu svých dětí na navarrský trůn, který získali po babičce z otcovy strany, se dožila. Pravnuk královny Kateřiny byl prohlášen navarrským a francouzským králem [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem IV. Navarrským]]. Zemřela roku [[1495]].
Magdaléna po této události zůstala na francouzském královském dvoře ještě čtyři roky. [[7. březen|7. března]] [[1461]] jí otec provdal za význačného příslušníka francouzské šlechty, hraběte a vianského prince [[Gaston z Foix|Gastona z Foix]], syna [[Seznam navarrských královen|navarrské královny]] [[Eleonora Navarrská|Eleonory]]. Jejich děti, [[František Phoebus z Foix|František]] a [[Kateřina Navarrská|Kateřina]], se v letech [[1479]] až [[1512]] stali [[Seznam navarrských králů|navarrskými panovníky]], za které Magdaléna do jejich dospělosti vládla jako [[Regent|regentka]]. Během tohoto období byla nucena hájit své právo na trůn před svým švagrem [[John z Foix|Johnem z Foix]]. Nástupu svých dětí na navarrský trůn, který získali po babičce z otcovy strany, se dožila. Pravnuk královny Kateřiny byl prohlášen navarrským a francouzským králem [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem IV. Navarrským]]. Zemřela roku [[1495]].


== Zdroje ==
== Zdroje ==

Verze z 6. 5. 2013, 16:25

Pro další ženy stejného jména viz Magdaléna z Valois (rozcestník) Šablona:Infobox panovnice

Příbuzenstvo
otec Karel VII. Vítězný
matka Marie z Anjou
manžel Gaston z Foix
dcera Kateřina
syn František
bratr Ludvík XI. Francouzský

Magdaléna Francouzská, (1. prosince 1443, Tours21. ledna 1495, Pamplona) známá také jako Magdaléna z Valois, byla dcerou krále Karla VII. Vítězného a jeho manželky Marie z Anjou (titulární infantky neapolské) manželkou hraběte Gastona z Foix.

Život

Narodila se roku 1443 a vyrůstala na královském dvoře během bojů stoleté války, kdy se konečné vítězství přiklánělo na stranu Francie. Jelikož české země prožívaly v té době nejtěžší fázi husitského období, vztahy mezi nimi a Francií postupně ochably. Šesnáctiletý český a uherský král a arcivévoda Ladislav Pohrobek, syn krále Albrechta II. a Alžběty Lucemburské, se rozhodl toto přátelství obnovit. Vyslal na francouzský dvůr poselstvo vedené šlechticem Zdeňkem ze Šternberka, aby dohodlo sňatek. Pro mladého krále byla vybrána třináctiletá Magdaléna. Když se však princezna chystala během listopadu roku 1457 na cestu, přišla zpráva o Ladislavově smrti. Sňatek již princezně samotné mnoho nepřinesl, jelikož se moci chopila česká a uherská domácí šlechta a veškerá spolupráce s ní byla nemyslitelná. Až o půl století později dosedla na oba trůny francouzská princezna, mimochodem neteř královny Magdalény.

Magdaléna po této události zůstala na francouzském královském dvoře ještě čtyři roky. 7. března 1461 jí otec provdal za význačného příslušníka francouzské šlechty, hraběte a vianského prince Gastona z Foix, syna navarrské královny Eleonory. Jejich děti, František a Kateřina, se v letech 14791512 stali navarrskými panovníky, za které Magdaléna do jejich dospělosti vládla jako regentka. Během tohoto období byla nucena hájit své právo na trůn před svým švagrem Johnem z Foix. Nástupu svých dětí na navarrský trůn, který získali po babičce z otcovy strany, se dožila. Pravnuk královny Kateřiny byl prohlášen navarrským a francouzským králem Jindřichem IV. Navarrským. Zemřela roku 1495.

Zdroje

  • FIDLER, Jiří: České královny, Fragment, Havlíčkův Brod 2004, ISBN 80-7200-849-8, s. 59–60.