Spiritualita: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 5. 2013, 00:36

Spiritualita (z lat. spiritualis, duchovní), česky duchovnost, hebrejsky ruchanijut, znamená životní praxi, způsob vnímání a osobního zacházení s tím, co člověka přesahuje: s Bohem, s božským, s transcendencí. Lze ji též definovat jako rozměr života, „v němž si uvědomujeme Boží přítomnost“ ^[1]. Náboženská spiritualita je vnitřní, osobní stránka zbožnosti a náboženství.

Původ a význam

V individualizovaných kulturách se těžiště náboženského života pozvolna přesouvá od kolektivních vnějších projevů, slavností a obřadů, k vnitřnímu duchovnímu životu čili spiritualitě. Individualizované náboženství modlitby a meditace je součástí příslušné kultury a je tudíž poznamenáno jejími charakteristickými znaky. Proto se hovoří o spiritualitě různých dob (např. středověké, barokové, pietistické) a kulturních okruhů (např. spiritualitě východní), ale také o specifické spiritualitě různých církví, řeholních řádů a náboženských společenství.

Z toho lze usoudit, že ani ten nejosobnější duchovní život není zcela soukromý, nýbrž má také svoji společenskou stránku, protože vytváří širší nebo užší společenství, které chce a potřebuje svoji spiritualitu také předávat jako tradici. Vnitřní, duchovní život člověka je podstatnou složkou jeho osoby, a tedy také svrchovaným úkolem každého. Kultury a společnosti, které spiritualitě přikládaly větší význam a dosahovaly v ní také lepší úrovně než moderní společnosti konzumu, dobře věděly, že může snadno sklouznout do neplodných nebo dokonce nebezpečných poloh, jako je fanatismus nebo úzkostnost, vnitřní prázdnota nebo beznaděje. Poskytovaly a nabízely proto různé formy osvědčených zkušeností, osobního vedení, výcviku nebo „cesty“ (tao) a doporučovaly různé praktiky, které mohly jednotlivcům tento obtížný úkol usnadnit.

Význam spirituality zdůraznila v nedávné době řada psychologických škol. I u nás je známá logoterapie Viktora Frankla, knihy M. Scott Pecka, C. S. Lewise, Thomase Mertona nebo Anselma Grüna. Na druhé straně se „spiritualita“ stává často módním artiklem a nabízí jako prostředek k dosažení vnitřní rovnováhy, k načerpání energie nebo dokonce k posílení zdraví. To všechno mohou být vedlejší účinky skutečné spirituality, v níž ale jde o jiné věci, například o hledání smyslu, o vyrovnání se sebou samým, s druhými a se světem. Pravá spiritualita je také svrchovaně osobní úkol a nedá se kupovat a prodávat jako služba.

Odkazy

Související články

Reference

↑ KUSHNER, Lawrence. Na tomto místě byl Bůh a Já, já jsem to nevěděl. Praha: DharmaGaia, 2005. ISBN 80-86685-14-4. S. 27.

Literatura

S. Fiores, T. Goffi: Slovník spirituality. Praha 1999
A. Grün, A. Seuferling: Spiritualita stvoření. Praha 2000
J. Aumann: Křesťanská spiritualita v katolické tradici. Karolinum Praha 2000, ISBN 80-7184-928-6

Externí odkazy

Mystika a schizofrenie - spiritualita z pohledu současné psychologie
(anglicky)Portál odkazů na téma spiritualita

[1] KUSHNER, Lawrence. Na tomto místě byl Bůh a Já, já jsem to nevěděl. Praha: DharmaGaia, 2005. ISBN 80-86685-14-4. S. 27.

[1]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Z toho lze usoudit, že ani ten nejosobnější duchovní život není zcela soukromý, nýbrž má také svoji společenskou stránku, protože vytváří širší nebo užší společenství, které chce a potřebuje svoji spiritualitu také předávat jako tradici. Vnitřní, duchovní život člověka je podstatnou složkou jeho [[osoba|osoby]], a tedy také svrchovaným úkolem každého. Kultury a společnosti, které spiritualitě přikládaly větší význam a dosahovaly v ní také lepší úrovně než moderní společnosti konzumu, dobře věděly, že může snadno sklouznout do neplodných nebo dokonce nebezpečných poloh, jako je [[fanatismus]] nebo úzkostnost, vnitřní prázdnota nebo beznaděje. Poskytovaly a nabízely proto různé formy osvědčených zkušeností, osobního vedení, výcviku nebo „cesty“ ([[tao]]) a doporučovaly různé praktiky, které mohly jednotlivcům tento obtížný úkol usnadnit.
-Význam spirituality zdůraznila v nedávné době řada psychologických škol. I u nás je známá [[logoterapie]] [[Viktor Frankl|Viktora Frankla]], knihy M. Scott Pecka, [[C. S. Lewis]]e, [[Thomas Merton|Thomase Mertona]] nebo [[Anselm Grün|Anselma Grüna]]. Na druhé straně se „spiritualita“ stává často módním artiklem a nabízí jako prostředek k dosažení vnitřní rovnováhy, k načerpání energie nebo dokonce k posílení zdraví. To všechno mohou být vedlejší účinky skutečné spirituality, v níž ale jde o jiné věci, například o hledání smyslu, o vyrovnání se sebou samým, s druhými a se světem. Pravá spiritualita je také svrchovaně osobní úkol a nedá se kupovat a prodávat jako služba.
+Význam spirituality zdůraznila v nedávné době řada psychologických škol. I u nás je známá [[logoterapie]] [[Viktor Frankl|Viktora Frankla]], knihy M. Scott Pecka, [[Clive Staples Lewis|C. S. Lewis]]e, [[Thomas Merton|Thomase Mertona]] nebo [[Anselm Grün|Anselma Grüna]]. Na druhé straně se „spiritualita“ stává často módním artiklem a nabízí jako prostředek k dosažení vnitřní rovnováhy, k načerpání energie nebo dokonce k posílení zdraví. To všechno mohou být vedlejší účinky skutečné spirituality, v níž ale jde o jiné věci, například o hledání smyslu, o vyrovnání se sebou samým, s druhými a se světem. Pravá spiritualita je také svrchovaně osobní úkol a nedá se kupovat a prodávat jako služba.
 == Odkazy ==