Beketovova řada kovů: Porovnání verzí
m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: ca, en, es, fa, fi, hr, no, pl, sk, uk |
m napřímení 3 odkazů |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Beketov01.jpg|thumb|[[Nikolaj Nikolajevič Beketov]]]] |
[[Soubor:Beketov01.jpg|thumb|[[Nikolaj Nikolajevič Beketov]]]] |
||
'''Beketovova řada kovů''' je řada kovů, vytvořená významným [[rusko|ruským]] fyzikálním [[chemik]]em [[Nikolaj Nikolajevič Beketov|N. N. Beketovem]], řadí [[kov]]y dle hodnot jejich standardního [[redox potenciál|elektrodového potenciálu]] (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k [[vodík]]ové [[elektroda|elektrodě]]). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich [[oxidace|oxidačně]] – [[redukce|redukčních]] vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ''ušlechtilé'' a ''neušlechtilé''. |
'''Beketovova řada kovů''' je řada kovů, vytvořená významným [[rusko|ruským]] fyzikálním [[chemik]]em [[Nikolaj Nikolajevič Beketov|N. N. Beketovem]], řadí [[Kovy|kov]]y dle hodnot jejich standardního [[redox potenciál|elektrodového potenciálu]] (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k [[vodík]]ové [[elektroda|elektrodě]]). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich [[oxidace|oxidačně]] – [[redukce|redukčních]] vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ''ušlechtilé'' a ''neušlechtilé''. |
||
== Rozdělení kovů dle Beketova == |
== Rozdělení kovů dle Beketova == |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
|−2.931 |
|−2.931 |
||
|- |
|- |
||
|[[barium]] |
|[[Baryum|barium]] |
||
|−2.912 |
|−2.912 |
||
|- |
|- |
||
Řádek 105: | Řádek 105: | ||
|} |
|} |
||
Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má [[vodík]] – před ním se nacházejí [[neušlechtilý kov|kovy neušlechtilé]] (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem [[ušlechtilý kov|kovy ušlechtilé]] (kladný potenciál). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání [[ |
Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má [[vodík]] – před ním se nacházejí [[neušlechtilý kov|kovy neušlechtilé]] (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem [[ušlechtilý kov|kovy ušlechtilé]] (kladný potenciál). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání [[Chemická reakce|reakcí]] kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s [[kyselina]]mi. |
||
=== Reakce kovů s kyselinami === |
=== Reakce kovů s kyselinami === |
Verze z 6. 5. 2013, 00:10
Beketovova řada kovů je řada kovů, vytvořená významným ruským fyzikálním chemikem N. N. Beketovem, řadí kovy dle hodnot jejich standardního elektrodového potenciálu (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k vodíkové elektrodě). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich oxidačně – redukčních vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ušlechtilé a neušlechtilé.
Rozdělení kovů dle Beketova
Beketovova řada kovů má vícero podob – od kompletní řady kovů po její zjednodušenější verze, tzv. redukovaná řada kovů má tuto podobu:
kov | elektrodový potenciál Eº/V |
---|---|
lithium | −3.0401 |
cesium | −3.026 |
rubidium | −2.98 |
draslík | −2.931 |
barium | −2.912 |
stroncium | −2.899 |
vápník | −2.868 |
sodík | −2.71 |
hořčík | −2.372 |
beryllium | −1.85 |
hliník | −1.66 |
titan | −1.63 |
mangan | −1.185 |
zinek | −0.7618 |
chróm | −0.74 |
železo | −0.44 |
kadmium | −0.40 |
indium | −0.34 |
thallium | −0.34 |
kobalt | −0.28 |
nikl | −0.25 |
cín | −0.13 |
olovo | −0.13 |
vodík | 0 |
měď | +0.159 |
bismut | +0.2 |
osmium | ? |
ruthenium | +0.300 |
stříbro | +0.7996 |
rtuť | +0.80 |
platina | +1.188 |
zlato | +1.52 |
Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má vodík – před ním se nacházejí kovy neušlechtilé (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem kovy ušlechtilé (kladný potenciál). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání reakcí kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s kyselinami.
Reakce kovů s kyselinami
Kov stojící před vodíkem, tj. od vodíku nalevo, je schopen redukovat vodík a sám sebe zoxidovat. Příklady takovéto reakce jsou následující:
2 Na + H2SO4 → H2 + Na2SO4
2 Na + 2H2O → H2 + 2 Na+ + 2 OH- (kovy stojící daleko před vodíkem jsou schopny zredukovat vodík dokonce i z vody)
Kov, který stojí od vodíku napravo, tedy za vodíkem, je schopný zoxidovat vodík a sám sebe redukovat, jak uvádí následující příklad:
CuO + H2 → Cu + H2O
Reakce kovů mezi sebou
Kov stojící vlevo dokáže kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo redukovat a sám se tím pádem oxidovat, a naopak – kov, který stojí napravo je schopný kov stojící vlevo zoxidovat a sám se redukuje, jak ukazují následující příklady:
2 Na + ZnSO4 → Zn + Na2SO4
Zn + CuSO4 → Cu + ZnSO4