Beketovova řada kovů: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: ca, en, es, fa, fi, hr, no, pl, sk, uk
m napřímení 3 odkazů
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Beketov01.jpg|thumb|[[Nikolaj Nikolajevič Beketov]]]]
[[Soubor:Beketov01.jpg|thumb|[[Nikolaj Nikolajevič Beketov]]]]
'''Beketovova řada kovů''' je řada kovů, vytvořená významným [[rusko|ruským]] fyzikálním [[chemik]]em [[Nikolaj Nikolajevič Beketov|N. N. Beketovem]], řadí [[kov]]y dle hodnot jejich standardního [[redox potenciál|elektrodového potenciálu]] (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k [[vodík]]ové [[elektroda|elektrodě]]). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich [[oxidace|oxidačně]] – [[redukce|redukčních]] vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ''ušlechtilé'' a ''neušlechtilé''.
'''Beketovova řada kovů''' je řada kovů, vytvořená významným [[rusko|ruským]] fyzikálním [[chemik]]em [[Nikolaj Nikolajevič Beketov|N. N. Beketovem]], řadí [[Kovy|kov]]y dle hodnot jejich standardního [[redox potenciál|elektrodového potenciálu]] (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k [[vodík]]ové [[elektroda|elektrodě]]). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich [[oxidace|oxidačně]] – [[redukce|redukčních]] vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ''ušlechtilé'' a ''neušlechtilé''.


== Rozdělení kovů dle Beketova ==
== Rozdělení kovů dle Beketova ==
Řádek 20: Řádek 20:
|−2.931
|−2.931
|-
|-
|[[barium]]
|[[Baryum|barium]]
|−2.912
|−2.912
|-
|-
Řádek 105: Řádek 105:
|}
|}


Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má [[vodík]] – před ním se nacházejí [[neušlechtilý kov|kovy neušlechtilé]] (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem [[ušlechtilý kov|kovy ušlechtilé]] (kladný potenciál). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání [[chemické reakce|reakcí]] kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s [[kyselina]]mi.
Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má [[vodík]] – před ním se nacházejí [[neušlechtilý kov|kovy neušlechtilé]] (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem [[ušlechtilý kov|kovy ušlechtilé]] (kladný potenciál). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání [[Chemická reakce|reakcí]] kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s [[kyselina]]mi.


=== Reakce kovů s kyselinami ===
=== Reakce kovů s kyselinami ===

Verze z 6. 5. 2013, 00:10

Nikolaj Nikolajevič Beketov

Beketovova řada kovů je řada kovů, vytvořená významným ruským fyzikálním chemikem N. N. Beketovem, řadí kovy dle hodnot jejich standardního elektrodového potenciálu (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k vodíkové elektrodě). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich oxidačněredukčních vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ušlechtilé a neušlechtilé.

Rozdělení kovů dle Beketova

Beketovova řada kovů má vícero podob – od kompletní řady kovů po její zjednodušenější verze, tzv. redukovaná řada kovů má tuto podobu:

kov elektrodový potenciál Eº/V
lithium −3.0401
cesium −3.026
rubidium −2.98
draslík −2.931
barium −2.912
stroncium −2.899
vápník −2.868
sodík −2.71
hořčík −2.372
beryllium −1.85
hliník −1.66
titan −1.63
mangan −1.185
zinek −0.7618
chróm −0.74
železo −0.44
kadmium −0.40
indium −0.34
thallium −0.34
kobalt −0.28
nikl −0.25
cín −0.13
olovo −0.13
vodík 0
měď +0.159
bismut +0.2
osmium ?
ruthenium +0.300
stříbro +0.7996
rtuť +0.80
platina +1.188
zlato +1.52

Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má vodík – před ním se nacházejí kovy neušlechtilé (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem kovy ušlechtilé (kladný potenciál). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání reakcí kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s kyselinami.

Reakce kovů s kyselinami

Kov stojící před vodíkem, tj. od vodíku nalevo, je schopen redukovat vodík a sám sebe zoxidovat. Příklady takovéto reakce jsou následující:

2 Na + H2SO4 → H2 + Na2SO4

2 Na + 2H2O → H2 + 2 Na+ + 2 OH- (kovy stojící daleko před vodíkem jsou schopny zredukovat vodík dokonce i z vody)

Kov, který stojí od vodíku napravo, tedy za vodíkem, je schopný zoxidovat vodík a sám sebe redukovat, jak uvádí následující příklad:

CuO + H2 → Cu + H2O

Reakce kovů mezi sebou

Kov stojící vlevo dokáže kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo redukovat a sám se tím pádem oxidovat, a naopak – kov, který stojí napravo je schopný kov stojící vlevo zoxidovat a sám se redukuje, jak ukazují následující příklady:

2 Na + ZnSO4 → Zn + Na2SO4

Zn + CuSO4 → Cu + ZnSO4