Jeskyně Blanických rytířů: Porovnání verzí
m úprava |
|||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
{{commonscat|The Cave of the Blaník Knights}} |
{{commonscat|The Cave of the Blaník Knights}} |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Přírodní park Halasovo Kunštátsko]] |
||
[[Kategorie:Jeskyně v Česku]] |
[[Kategorie:Jeskyně v Česku]] |
||
[[Kategorie:Kunštát]] |
[[Kategorie:Kunštát]] |
Verze z 4. 5. 2013, 03:35
Jeskyně Blanických rytířů je uměle vytvořená pískovcová jeskyně nacházející se u Rudky, nedaleko Kunštátu.
První nápad na vytvoření umělé jeskyně dostal uzenář a starosta Kunštátu František Burian, poté co Stanislav Rolínek dokončil třináctimetrovou sochu Tomáše Garrigue Masaryka, slavnostně odhalenou 28.10.1928. Práce na jeskyni byly zahájeny bezprostředně poté v listopadu 1928[1]. První vznikl lev u vstupu a stejně jako T.G. Masaryka, ani lva Rolínek do té doby neviděl. Předlohou se mu staly fotografie. Jako druhý vznikl strážce jeskyně a po něm další postavy. V jeskyni bylo vytvořeno 17 soch blanických rytířů, včetně sochy svatého Václava a soch tří legionářů. Část soch však musela být, stejně jako Masaryk, za okupace odstraněna. Největší rytíři jsou strážci svatováclavské koruny měřící přes tři metry. V červenci roku 1931 Rolínek na následky vleklé nemoci zemřel a sochy v rytířském sále podle jeho návrhů dokončovali jiní. Za sálem měly podle původního návrhu být ještě stáje, zbrojnice a chodba slavných. K jejich realizaci však již nedošlo. Osobně tesal však i mecenáš Burian a to dětskou jeskyňku se Sněhurkou a sedmi trpaslíky. Z ideologických důvodů však byli trpaslíci v roce 1962 průvodkyní zničeny. Trpaslíci byli obnoveni v roce 1994 po navrácení jeskyně vnučce Františka Buriana Zdeňce Popelkové.
Poblíž jeskyně byla postavena rozhledna, penzión a koupaliště se dvěma bazény. Koupaliště však později zaniklo.
Jeskyně se nyní nachází v oploceném areálu společně s Burianovou rozhlednou i zbytky sochy TGM. Ta byla za druhé světové války skryta za nadstavbou, avšak po udání byla zničena, dochovány zůstaly pouze boty postavy a její obrys na skále. V areálu jsou k vidění i sochařské výtvory z mezinárodních sympózií. V okolí jeskyně je vysazeno množství exotických dřevin.[2]
Reference
- ↑ Michaela Matuštíková: Blaničtí rytíři z Vysočiny, Vlasta 2002
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 25, ISBN 80-7316-228-8
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeskyně Blanických rytířů na Wikimedia Commons