Špionáž: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 49 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q165950)
G3robot (diskuse | příspěvky)
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW)
Řádek 35: Řádek 35:
== Špionáž a právo ==
== Špionáž a právo ==
=== Špionáž a národní právo ===
=== Špionáž a národní právo ===
Národní právo většiny zemí považuje špionáž proti sobě za nezákonnou (a obvykle ji tvrdě trestá), ale zároveň nezakazuje vlastní špionáž proti jiné zemi (pokud to není výslovně zakázáno dvoustrannou úmluvou)<ref>http://www.globalpolitics.cz/clanek/spionaz.html</ref>.
Národní právo většiny zemí považuje špionáž proti sobě za nezákonnou (a obvykle ji tvrdě trestá), ale zároveň nezakazuje vlastní špionáž proti jiné zemi (pokud to není výslovně zakázáno dvoustrannou úmluvou)<ref name="rfr1">http://www.globalpolitics.cz/clanek/spionaz.html</ref>.


=== Špionáž a mezinárodní právo ===
=== Špionáž a mezinárodní právo ===
Mezinárodní právo nepovažuje špionáž za nezákonnou a v podstatě ji schvaluje. Nezákonnost špionáže se objevuje až v případě proniknutí na cizí území (narušení územní integrity). Z hlediska mezinárodního práva jsou tedy nezákonné pouze druhy sběru informací, které narušují územní integritu cizího státu (HUMINT), ostatní druhy sběru jsou legální (např. slovní spojení "špionážní družice" nemá opodstatnění, neboť při jejím použití není narušena svrchovanost země, proti níž je sběr prováděn)<ref>http://www.globalpolitics.cz/clanek/spionaz.html</ref>.
Mezinárodní právo nepovažuje špionáž za nezákonnou a v podstatě ji schvaluje. Nezákonnost špionáže se objevuje až v případě proniknutí na cizí území (narušení územní integrity). Z hlediska mezinárodního práva jsou tedy nezákonné pouze druhy sběru informací, které narušují územní integritu cizího státu (HUMINT), ostatní druhy sběru jsou legální (např. slovní spojení "špionážní družice" nemá opodstatnění, neboť při jejím použití není narušena svrchovanost země, proti níž je sběr prováděn)<ref name="rfr1" />.


=== Válečná špionáž ===
=== Válečná špionáž ===
Řádek 45: Řádek 45:
* strategická - provádí se na úrovni vyššího velení a provádí se při ní sběr informací strategického charakteru (t.j. např. o možnostech ukončení konfliktu ze strany protivníka, uzavření dohod se třetí stranou, změnách strategie atd.) které mají vliv na vývoj konfliktu<ref>http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2003_1/31.htm</ref>.
* strategická - provádí se na úrovni vyššího velení a provádí se při ní sběr informací strategického charakteru (t.j. např. o možnostech ukončení konfliktu ze strany protivníka, uzavření dohod se třetí stranou, změnách strategie atd.) které mají vliv na vývoj konfliktu<ref>http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2003_1/31.htm</ref>.


Na špióna zadrženého v době vojenského konfliktu se nevztahuje úmluva o zajatcích a může být (po řádném soudu) i popraven<ref>http://www.globalpolitics.cz/clanek/spionaz.html</ref>.
Na špióna zadrženého v době vojenského konfliktu se nevztahuje úmluva o zajatcích a může být (po řádném soudu) i popraven<ref name="rfr1" />.


== Průmyslová špionáž ==
== Průmyslová špionáž ==

Verze z 30. 4. 2013, 13:58

Špionáž (též strategické zpravodajství) je obor lidské činnosti zabývající se soustřeďováním strategických informací, které nelze získat z otevřených zdrojů. Jedná se o informace, které jsou druhou stranou považovány za tajné. Výstupy z tohoto vyhodnocování poté slouží zadavatelům k vytváření aktuálního a co nejpřesnějšího obrazu o situaci v zájmových oblastech a k co nejpřesnějšímu předvídání budoucího vývoje.

Získáváním těchto informací se zabývají na státní úrovni organizace či služby státem zvláště pro tento účel zřízené. Nazývají se zpravodajské služby, jsou obvykle státem (vládou, parlamentem) financované a řízené a nejvyšší představitelé státu jsou zadavatelem úkolů pro tyto služby. Na nevládní úrovni existují i soukromé organizace zabývající se sběrem informací na komerční bázi.

Druhy informací

Z hlediska zadavatele se za nejdůležitější považují informace o:

  • politické situaci, politických stranách, jejich představitelích a potencionálních nástupcích
  • ekonomické situaci a všech faktorech, které tuto situaci mohou ovlivnit
  • možnostech v oblasti vědy a techniky
  • vojenském potenciálu, doktrínách a plánech
  • závažné kriminalitě
  • psychologických faktorech ovlivňujících výše zmíněné

Způsoby získávání informací

Strategické informace jsou špionáží (tzn. nezákonně) získávány z informačních zdrojů:

Dalšími zdroji informací jsou:

  • SIGINT - signální zpravodajství (radiový odposlech)
  • IMIMT - letecký a družicový průzkum (obrazové informace)
  • MASINT - sledování technických příznaků (např. seismické vlnění atd.)
  • OSINT - otevřené zdroje (média, technická dokumentace atd.)
  • ACINT - zvukoměrné zpravodajství
  • GEOINT - geologický průzkum
  • PHOTINT - analýza fotografií
  • RADINT - sledování radarového provozu
  • ELINT - elektronické zpravodajství
  • COMINT - dešifrování
  • FISINT - vyhledávání a ničení sítí SIGINT provozovaných protivníkem
  • FININT - finanční zpravodajství

Získávání informací z těchto zdrojů není považováno za špionáž, neboť při ní nedochází k narušení územní integrity státu, jenž je cílem sběru informací.

Špionáž a právo

Špionáž a národní právo

Národní právo většiny zemí považuje špionáž proti sobě za nezákonnou (a obvykle ji tvrdě trestá), ale zároveň nezakazuje vlastní špionáž proti jiné zemi (pokud to není výslovně zakázáno dvoustrannou úmluvou)[1].

Špionáž a mezinárodní právo

Mezinárodní právo nepovažuje špionáž za nezákonnou a v podstatě ji schvaluje. Nezákonnost špionáže se objevuje až v případě proniknutí na cizí území (narušení územní integrity). Z hlediska mezinárodního práva jsou tedy nezákonné pouze druhy sběru informací, které narušují územní integritu cizího státu (HUMINT), ostatní druhy sběru jsou legální (např. slovní spojení "špionážní družice" nemá opodstatnění, neboť při jejím použití není narušena svrchovanost země, proti níž je sběr prováděn)[1].

Válečná špionáž

V období válečného konfliktu se provádí dva druhy špionáže:

  • taktická - provádí se do tzv. taktické hloubky, sbírají se při ní informace o aktuální situaci protivníka, o rozmístění bojové techniky, morálce mužstva, pohybech a přesunech atd.
  • strategická - provádí se na úrovni vyššího velení a provádí se při ní sběr informací strategického charakteru (t.j. např. o možnostech ukončení konfliktu ze strany protivníka, uzavření dohod se třetí stranou, změnách strategie atd.) které mají vliv na vývoj konfliktu[2].

Na špióna zadrženého v době vojenského konfliktu se nevztahuje úmluva o zajatcích a může být (po řádném soudu) i popraven[1].

Průmyslová špionáž

Průmyslová špionáž je specifickým druhem získávání informací, neboť se jí kromě zpravodajských služeb zabývají na komerční bázi soukromé organizace, firmy i jednotlivci. Jejím cílem je získání finanční či jiné výhody. Cílem jsou výsledky vědeckého či technického bádání a výzkumu se zvláštním ohledem na výsledky výzkumu využitelného pro vojenské účely.

Podle metod se průmyslová špionáž dělí na:

  • kopírování a krádeže
  • odposlech (rádiový, elektronický, telefonní, počítačový)[3].

Odkazy

Reference

Externí odkazy