Rostislav Haličský: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 9 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1060521) |
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW) |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
{{Příbuzný|dcera|[[Griffina Haličská]]}} |
{{Příbuzný|dcera|[[Griffina Haličská]]}} |
||
{{Příbuzný|dcera|Markéta }} |
{{Příbuzný|dcera|Markéta }} |
||
}}'''Rostislav Haličský''' ([[1225]] - [[1263]])<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> byl bánem mačevským a slavonským, uchazečem o bulharský trůn a syn [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]]. |
}}'''Rostislav Haličský''' ([[1225]] - [[1263]])<ref name="rfr1">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> byl bánem mačevským a slavonským, uchazečem o bulharský trůn a syn [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Tchána podporoval ve střetu s bojovným [[seznam rakouských vévodů|rakouským vévodou]] [[Fridrich II. Babenberský|Fridrichem]]. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné [[bitva na Litavě|bitvě]] se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit.<ref>{{Citace monografie | titul = Legendy a kroniky koruny uherské | odkaz na titul = | editoři = Richard Pražák | redaktoři = | překladatelé = Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 389 | isbn = |strany = 164}}</ref> |
Tchána podporoval ve střetu s bojovným [[seznam rakouských vévodů|rakouským vévodou]] [[Fridrich II. Babenberský|Fridrichem]]. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné [[bitva na Litavě|bitvě]] se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit.<ref>{{Citace monografie | titul = Legendy a kroniky koruny uherské | odkaz na titul = | editoři = Richard Pražák | redaktoři = | překladatelé = Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 389 | isbn = |strany = 164}}</ref> |
||
Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.<ref>''Haličsko-volyňský letopis'', str. 80</ref> Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref> {{Citát|... za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel...|Haličsko-volyňský letopis<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref>}} |
Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.<ref>''Haličsko-volyňský letopis'', str. 80</ref> Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref> {{Citát|... za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel...|Haličsko-volyňský letopis<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref>}} |
||
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodoros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref |
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodoros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref name="rfr1" /> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref name="rfr1" /> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem]] napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 30. 4. 2013, 14:22
otec | Michal Černigovský |
---|---|
matka | Marie Haličská |
manželka | Anna Uherská |
syn | Béla Mačevský |
syn | Michal Bosenský |
dcera | Alžběta |
dcera | Kunhuta Haličská |
dcera | Griffina Haličská |
dcera | Markéta |
Rostislav Haličský (1225 - 1263)[1] byl bánem mačevským a slavonským, uchazečem o bulharský trůn a syn sv. Michala Černigovského z rodu Rurikovců.
Život
Na dvůr uherského krále Bély IV. ze své vlasti uprchl před Tatary[2] a roku 1243 se oženil s Annou, oblíbenou dcerou svého hostitele.[3]
„ | Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru. | “ |
— Haličsko-volyňský letopis[4] |
Tchána podporoval ve střetu s bojovným rakouským vévodou Fridrichem. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné bitvě se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit.[5] Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.[6] Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.[7]
„ | ... za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel... | “ |
— Haličsko-volyňský letopis[7] |
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.[8] Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem Theodorem II. a Bulharskem,[1] které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s Přemyslem Otakarem II.,[1] zúčastnil se bitvy u Kressenbrunnu a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem Štěpánem napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c www.fmg.ac
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 92.
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. 343 s. ISBN 9 78-80-7021-841-9. S. 26, 96.
- ↑ Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 77. Dále jen Haličsko-volyňský letopis.
- ↑ Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 164.
- ↑ Haličsko-volyňský letopis, str. 80
- ↑ a b Haličsko-volyňský letopis, str. 82
- ↑ Vaníček, str. 33
Externí odkazy
- (anglicky) Genealogie