Cloaca maxima: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 22 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q746102) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Cloaca Maxima skvěle sloužila [[Starověký Řím|Římskému impériu]], a dokonce fungovala i po jeho pádu. Je známo, že v roce 33 př.n.l. se státník [[Marcus Vipsanius Agrippa|Agrippa]] zasloužil o jeho inspekci a opravu – archeologové předpokládají, že systém, kvůli použitému materiálu, potřeboval stálou pozornost. Nedávno se i zbývající části připojily do moderní kanalizace hlavně kvůli působení řeky. Dnes se dá ústí Cloaca Maxima do řeky [[Tibera|Tibery]] spatřit vedle mostů Ponte Rotto a Ponte Palatino. |
Cloaca Maxima skvěle sloužila [[Starověký Řím|Římskému impériu]], a dokonce fungovala i po jeho pádu. Je známo, že v roce 33 př.n.l. se státník [[Marcus Vipsanius Agrippa|Agrippa]] zasloužil o jeho inspekci a opravu – archeologové předpokládají, že systém, kvůli použitému materiálu, potřeboval stálou pozornost. Nedávno se i zbývající části připojily do moderní kanalizace hlavně kvůli působení řeky. Dnes se dá ústí Cloaca Maxima do řeky [[Tibera|Tibery]] spatřit vedle mostů Ponte Rotto a Ponte Palatino. |
||
Tato kanalizace je ještě v použití dnes, a hledání temné hmoty je navrhováno. |
|||
[[Soubor:040227 tevere16CloacaMaxima.jpg|volby|thumb|upright=1.8|right|výtok z Cloaca Maxima v dnešních dnech]] |
[[Soubor:040227 tevere16CloacaMaxima.jpg|volby|thumb|upright=1.8|right|výtok z Cloaca Maxima v dnešních dnech]] |
||
<br style="clear: both;" /> |
<br style="clear: both;" /> |
||
Verze z 20. 4. 2013, 07:42
Cloaca Maxima doslova znamená velká stoka. Je to jeden z nejstarších kanalizačních systémů na světě. Ve starém Římě sloužil k vysušení mokřin a odvodu odpadu z města. Po velkých záplavách ji nechal zbudovat tehdejší pátý král Říma Lucius Tarquinuis Priscus, otec Tarquinia Suberba (poslední etruský král). Stavba se mnoho neprodražila, protože jako dělníci byli využiti lidé z chudších vrstev a také etruské ženijní vojsko. Konstrukce obsahuje nepravou klenbu, dosahuje šířky 3 m a výška je 4 m. Podobný kanalizační systém se rozšířil po Římské říši v kombinaci s akvadukty.
Podle historika Tita Livia byl původně otevřený kanál nejdříve vytvořen pro potřeby tří sousedících vrchů soustředěný na hlavní fórum a následně do řeky Tibery. Rozrůstající se město poté pohltilo tuto odpadní stoku – v té době mělo dojít i k uzavření kanálu. Teorii podporuje i fakt, že některé ze spodních částí systému se nacházely pod úrovní terénu již v předpokládané době stavby.
Cloaca Maxima skvěle sloužila Římskému impériu, a dokonce fungovala i po jeho pádu. Je známo, že v roce 33 př.n.l. se státník Agrippa zasloužil o jeho inspekci a opravu – archeologové předpokládají, že systém, kvůli použitému materiálu, potřeboval stálou pozornost. Nedávno se i zbývající části připojily do moderní kanalizace hlavně kvůli působení řeky. Dnes se dá ústí Cloaca Maxima do řeky Tibery spatřit vedle mostů Ponte Rotto a Ponte Palatino.
Tato kanalizace je ještě v použití dnes, a hledání temné hmoty je navrhováno.
Zdroje
Galerie Cloaca maxima na Wikimedia Commons
- (anglicky) Cloaca Maxima
- antika - Řím
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cloaca maxima na anglické Wikipedii.