Děkabristé: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 32 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q126306) |
formát, odtučnění písma |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Kolman decembrists.jpg|thumb|Děkabristé na náměstí Senátu]] |
[[Soubor:Kolman decembrists.jpg|thumb|Děkabristé na náměstí Senátu]] |
||
'''Děkabristé''' byli |
'''Děkabristé''' byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v [[Rusko|Rusku]] z [[despotismus|despotismu]] na konstituční formu vlády. |
||
V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [''děkabr'']) roku [[1825]] se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na náměstí Senátu v [[Petrohrad|Petrohradě]]. Ruský [[car]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] zemřel, a právě tento den měl nový car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, |
V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [''děkabr'']) roku [[1825]] se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na náměstí Senátu v [[Petrohrad|Petrohradě]]. Ruský [[car]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] zemřel, a právě tento den měl nový car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]], či dokonce [[republika|republiku]]. Vůdci povstání byli obdivovatelé [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] a jejich ideologických vůdce, plukovník Pavel Pestel, dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků [[velkovévoda Konstantin Pavlovič|velkovévody Konstantina Pavloviče]] na ruský trůn v dynastickém sporu. |
||
Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu [[napoleonské války|napoleonských válek]] [[Michail Miloradovič|hraběte Miloradoviče]]. Při selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou.<ref>http://monarchistcrusade.webs.com/apps/blog/show/6496192</ref> Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání Trubeckoj se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na [[Sibiř]] a zbaveni svých důstojnických hodností. |
Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu [[napoleonské války|napoleonských válek]] [[Michail Miloradovič|hraběte Miloradoviče]]. Při selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou.<ref>http://monarchistcrusade.webs.com/apps/blog/show/6496192</ref> Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání Trubeckoj se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na [[Sibiř]] a zbaveni svých důstojnických hodností. |
||
Na řadové povstalce čekal běh podél řady asi tisíce vojáků, kteří je švihali železnými pruty. |
Na řadové povstalce čekal běh podél řady asi tisíce vojáků, kteří je švihali železnými pruty. |
||
== Reference == |
|||
| ⚫ | |||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
NEČKINA, M. V. ''Povstání děkabristů roku 1825''.[přeložili Václav Čejchan, Eva Čejchanová]. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1953. 221 s. |
* NEČKINA, M. V. ''Povstání děkabristů roku 1825''.[přeložili Václav Čejchan, Eva Čejchanová]. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1953. 221 s. |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
== Související články == |
== Související články == |
||
* [[Petrohrad]] |
|||
* [[Alexandr I. Pavlovič]] |
* [[Alexandr I. Pavlovič]] |
||
* [[Kondratij Fjodorovič Rylejev]] |
* [[Kondratij Fjodorovič Rylejev]] |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 19. 4. 2013, 23:00
Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády.
V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [děkabr]) roku 1825 se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na náměstí Senátu v Petrohradě. Ruský car Alexandr I. zemřel, a právě tento den měl nový car Mikuláš I. složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na konstituční monarchii, či dokonce republiku. Vůdci povstání byli obdivovatelé Francouzské revoluce a jejich ideologických vůdce, plukovník Pavel Pestel, dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků velkovévody Konstantina Pavloviče na ruský trůn v dynastickém sporu.
Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu napoleonských válek hraběte Miloradoviče. Při selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou.[1] Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání Trubeckoj se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na Sibiř a zbaveni svých důstojnických hodností. Na řadové povstalce čekal běh podél řady asi tisíce vojáků, kteří je švihali železnými pruty.
Reference
Literatura
- NEČKINA, M. V. Povstání děkabristů roku 1825.[přeložili Václav Čejchan, Eva Čejchanová]. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1953. 221 s.
- Šedivý, Jaroslav. "Děkabristé - Anatomie nezdařeného převratu". Volvox globator. 2000
