Valhalla: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 46 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q177860) |
+ historie, odkazy, lit. - Pahýl |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:AM_738_4to_Valhöll.jpg|right|thumb| |
[[Soubor:AM_738_4to_Valhöll.jpg|right|thumb|upright=0.6|Valhalla na [[island]]ském rukopisu ze [[17. století]].]] |
||
[[Soubor:Walhalla_(1896)_by_Max_Brückner.jpg|right|thumb| |
[[Soubor:Walhalla_(1896)_by_Max_Brückner.jpg|right|thumb|upright=1.1|Valhalla od Maxe Brücknera ([[1896]]).]] |
||
V [[Severská mytologie|severské mytologii]] je '''Valhalla''' ('''Valhöll''', „Síň padlých“, v češtině také ''Valhala'') [[Ódin]]ova síň v [[Ásgard]]u - pevnost Gladsheim, kam za doprovodu [[Valkýra|valkýr]] přicházejí padlí [[Bojovník|bojovnící]] („[[einherjové]]“). [[Ódin]] zde shlíží ze svého majestátného trůnu [[Hlidskjalf]] na celý svět a nechá si nosit zprávy od svých dvou havranů [[Hugin a Munin|Hugina a Munina]]. |
V [[Severská mytologie|severské mytologii]] je '''Valhalla''' ('''Valhöll''', „Síň padlých“, v češtině také ''Valhala'') [[Ódin]]ova síň v [[Ásgard]]u - pevnost Gladsheim, kam za doprovodu [[Valkýra|valkýr]] přicházejí padlí [[Bojovník|bojovnící]] („[[einherjové]]“). [[Ódin]] zde shlíží ze svého majestátného trůnu [[Hlidskjalf]] na celý svět a nechá si nosit zprávy od svých dvou havranů [[Hugin a Munin|Hugina a Munina]]. |
||
== Historie == |
|||
Pověst o Valhalle vznikla patrně v [[Norsko|Norsku]] a zachovala se v několika středověkých rukopisech, které ovšem zpracovávají starší podání. Hlavním pramenem je [[Poetická Edda|Poetická]] a [[Prozaická Edda]], vzniklé ve 13. století na Islandu, a báseň ''Eiriksmál'' z 10. století. Tyto básně vzbudily velký zájem [[Romantismus|romantiků]] na počátku 19. století a Valhalla se stala symbolem pohanské [[Germáni|germánské]] kultury. Král [[Ludvík I. Bavorský]] dal v letech 1830-1847 postavit nad [[Dunaj]]em blízko [[Řezno|Řezna]] neoklasický [[památník Wallhalla]] s bustami významných postav evropských dějin, které počítal mezi Germány. |
|||
== Pověst == |
|||
Před dveřmi Valhally stojí strom Glasir („zářící“), který má listy z [[Červená|červeného]] [[Zlato|zlata]] a je to nejkrásnější [[strom]] ze všech devíti [[svět]]ů (doslova nejkrásnější mezi bohy a muži). Na [[Střecha|střeše]] Valhally pokryté [[Zlato|zlatými]] [[Štít|štíty]] stojí jelen [[Eiktyrni]] a koza [[Heidrún]], z jejíchž struků vytéká [[medovina]]. [[Medovina|Medovinou]] a [[Slanina|slaninou]] z [[Kanec|kance]] [[Saehrímni]]ho se pak [[einherjové]] živí. [[Ódin]] sám nejedl, pil pouze [[Medovina|medovinu]], část svého jídla však dával svým dvěma [[vlk]]ům jmény [[Geri a Freki]]. |
Před dveřmi Valhally stojí strom Glasir („zářící“), který má listy z [[Červená|červeného]] [[Zlato|zlata]] a je to nejkrásnější [[strom]] ze všech devíti [[svět]]ů (doslova nejkrásnější mezi bohy a muži). Na [[Střecha|střeše]] Valhally pokryté [[Zlato|zlatými]] [[Štít|štíty]] stojí jelen [[Eiktyrni]] a koza [[Heidrún]], z jejíchž struků vytéká [[medovina]]. [[Medovina|Medovinou]] a [[Slanina|slaninou]] z [[Kanec|kance]] [[Saehrímni]]ho se pak [[einherjové]] živí. [[Ódin]] sám nejedl, pil pouze [[Medovina|medovinu]], část svého jídla však dával svým dvěma [[vlk]]ům jmény [[Geri a Freki]]. |
||
| Řádek 13: | Řádek 17: | ||
Síň má 640 dveří.{{doplňte zdroj}} Podle Písně o Grímnim má síň pět set čtyřicet bran a až nastane Ragnarök, vyjede z každé brány najednou 800 válečníků. |
Síň má 640 dveří.{{doplňte zdroj}} Podle Písně o Grímnim má síň pět set čtyřicet bran a až nastane Ragnarök, vyjede z každé brány najednou 800 válečníků. |
||
== Odkazy == |
|||
{{Pahýl}} |
|||
{{Commonscat|Valhöll|Valhalla}} |
{{Commonscat|Valhöll|Valhalla}} |
||
=== Literatura === |
|||
* ''Edda''. Argo, Praha, 2004. ISBN 80-7203-533-9. |
|||
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Valhalla. Sv. 26, str. 364. |
|||
* Snorri Sturluson: ''Edda a Sága o Ynglinzích''. Argo, Praha, 2003. ISBN 80-7203-458-8. |
|||
=== Související články === |
|||
* [[Edda]] |
|||
* [[Poetická Edda]] |
|||
* [[Prozaická Edda]] |
|||
* [[Snorri Sturluson]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{en}} [http://www.sacred-texts.com/neu/poe/index.htm Poetická Edda] |
|||
* {{en}} [http://www.sacred-texts.com/neu/pre/index.htm Prozaická Edda] |
|||
{{Severská mytologie}} |
|||
[[Kategorie:Místa severské mytologie]] |
[[Kategorie:Místa severské mytologie]] |
||
[[Kategorie:Islandská literatura]] |
|||
{{Link GA|en}} |
{{Link GA|en}} |
||
Verze z 17. 4. 2013, 21:35
_by_Max_Br%C3%BCckner.jpg)
V severské mytologii je Valhalla (Valhöll, „Síň padlých“, v češtině také Valhala) Ódinova síň v Ásgardu - pevnost Gladsheim, kam za doprovodu valkýr přicházejí padlí bojovnící („einherjové“). Ódin zde shlíží ze svého majestátného trůnu Hlidskjalf na celý svět a nechá si nosit zprávy od svých dvou havranů Hugina a Munina.
Historie
Pověst o Valhalle vznikla patrně v Norsku a zachovala se v několika středověkých rukopisech, které ovšem zpracovávají starší podání. Hlavním pramenem je Poetická a Prozaická Edda, vzniklé ve 13. století na Islandu, a báseň Eiriksmál z 10. století. Tyto básně vzbudily velký zájem romantiků na počátku 19. století a Valhalla se stala symbolem pohanské germánské kultury. Král Ludvík I. Bavorský dal v letech 1830-1847 postavit nad Dunajem blízko Řezna neoklasický památník Wallhalla s bustami významných postav evropských dějin, které počítal mezi Germány.
Pověst
Před dveřmi Valhally stojí strom Glasir („zářící“), který má listy z červeného zlata a je to nejkrásnější strom ze všech devíti světů (doslova nejkrásnější mezi bohy a muži). Na střeše Valhally pokryté zlatými štíty stojí jelen Eiktyrni a koza Heidrún, z jejíchž struků vytéká medovina. Medovinou a slaninou z kance Saehrímniho se pak einherjové živí. Ódin sám nejedl, pil pouze medovinu, část svého jídla však dával svým dvěma vlkům jmény Geri a Freki.
Ódin každý den vysílá valkýry na bojiště, aby do síně přivedly padlé bojovníky, kteří zde budou trénovat na poslední bitvu (Ragnarök). Einherjové spolu přes den soutěží a večer si užívají medoviny a jídla. Jídlo připravuje kuchař Andhrimnir, který má celý černý obličej, od toho, jak každý den připravuje v kotli kance Saehrímniho.
Protože do Valhally smí jen muži, kteří padli v boji, nechávali se často staří bojovníci na smrtelné posteli propíchnout či rituálně poranit kopím. Část padlých je také přijímána do Fólkvangu, Freyjina příbytku. Ostatní mrtví přicházejí obvykle do Helheimu, říše bohyně Hel, nebo jinam (např. ti, co se utopili v moři, odchází do Aegiho paláce na dně moře).
Do Valhally vedou svaté dveře brány Valgrind. Síň má 640 dveří.[zdroj?] Podle Písně o Grímnim má síň pět set čtyřicet bran a až nastane Ragnarök, vyjede z každé brány najednou 800 válečníků.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valhalla na Wikimedia Commons
Literatura
- Edda. Argo, Praha, 2004. ISBN 80-7203-533-9.
- Ottův slovník naučný, heslo Valhalla. Sv. 26, str. 364.
- Snorri Sturluson: Edda a Sága o Ynglinzích. Argo, Praha, 2003. ISBN 80-7203-458-8.
Související články
Externí odkazy
- (anglicky) Poetická Edda
- (anglicky) Prozaická Edda