Jindřich Vaníček: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: thumb|Jindřich Vaníček r. 1901 '''Jindřich Vaníček''' (1. ledna 1862 Praha2. června [[1…
 
Řádek 39: Řádek 39:
[[Kategorie:Úmrtí na infarkt myokardu]]
[[Kategorie:Úmrtí na infarkt myokardu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách]]

Verze z 13. 4. 2013, 15:21

Jindřich Vaníček r. 1901

Jindřich Vaníček (1. ledna 1862 Praha2. června 1934 tamtéž) byl český právník a sokolský funkcionář, v letech 1892-1930 náčelník České obce sokolské. Připravil a vedl šest sokolských sletů. Věnoval se šermu, boxu, veslování a dalším sportům. Po vzniku ČSR pracoval jako přednosta výchovného odboru Ministerstva národní obrany a s Josefem Scheinerem v červnu 1919 organizoval ozbrojenou podporu Slovenska proti Maďarům. Měl velkou autoritu, byl oceňovaný pro obětavou, nadšenou a poctivou práci ve prospěch Sokola i celého národa. Na jeho počest byla r. 1934 pojmenována Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka v Brně.

Život

Narodil se 1. ledna 1862 v Praze na Hradčanech v domě čp. 67 (Martinický palác) v chudé rodině jako nejmladší z pěti dětí, jeho otec byl sluha.[1] Vystudoval malostranské gymnázium a právnickou fakultu a v roce 1898 získal titul JUDr.[2] Roku 1910 si otevřel vlastní advokátní kancelář ve smíchovské sokolovně.[1]

V šestnácti letech vstoupil do smíchovského Sokola, o dva roky později byl přijat mezi cvičitele. Pořádal výlety na Moravu a do slovanských zemí, v roce 1889 pořádal zájezd do Paříže, kde české družstvo získalo třetí cenu.[1] Roku 1890 byl zvolen náčelníkem Středočeské župy, o rok později náčelníkem Sokola Pražského[2] a nakonec 25. března 1892 náčelníkem České obce sokolské. V této funkci, kterou vykonával téměř čtyři desetiletí až do 22. listopadu 1930, byl odpovědný za tělovýchovnou péči o žáky, dorost a členstvo. Připravoval a vedl šest sokolských sletů — III. (1895), IV. (1901), V. (1907), VI. (1912), VII. (1920) a VIII. (1926).[1] Úzce spolupracoval se starostou Sokola Josefem Scheinerem; Scheiner zastupoval organizaci navenek, Vaníček byl odpovědný za vnitřní provoz a jednání se členskou základnou.[p 1]

Byl všestranně sportovně aktivní: pěstoval veslování, hrál tenis, plaval, jezdil na kole a koni, věnoval se šermu[3] a rohování (boxu).[2] Studoval rovněž na škole vojenských učitelů tělocviku v Joinville ve Francii.[1]

Po vzniku ČSR se zapojil do budování československé branné moci jako přednosta výchovného odboru Ministerstva národní obrany. Podílel se na vzniku názvosloví a organizaci tělocvičných, jazykových a praktických škol pro vojáky. Roku 1928 byl jeho odbor zrušen a Vaníček odešel do výslužby.[1] V červnu 1919 vydal společně s Josefem Scheinerem výzvu všem členům Sokola, aby podpořili boj Československé armády proti Maďarům na Slovensku. Organizoval odvod branců a 5. června promluvil na Masarykově nádraží ke sboru 379 mužů, kteří odtud odjeli přes Brno do Bratislavy.[4]

V posledních letech trpěl chronickou nemocí. Roku 1930 se ze zdravotních důvodů vzdal všech funkcí,[1] IX. sletu v roce 1932 se účastnil už jen jako divák. Zemřel 2. června 1934 ve svém smíchovském bytě na infarkt myokardu.[2] Jeho pohřeb byl veden dlouhým průvodem přes celou Prahu z Tyršova domu do strašnického krematoria. S projevem vystoupil starosta České obce sokolské Stanislav Bukovský, dále se účastnili např. předseda vlády Jan Malypetr, ministr obrany Bohumír Bradáč, předseda senátu František Soukup a zástupci polských, jugoslávských a ruských sokolů.[5]

Vaníček měl v sokolském hnutí velkou autoritu. Jako náčelník dokázal udržet kázeň a získat si přízeň členů na všech úrovních. Byl oceňovaný pro obětavou, nadšenou a poctivou práci ve prospěch organizace i českého národa.[1] Roku 1934 byla na jeho počest pojmenována Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka v Brně.[6]

Dílo

Vedle organizátorské práce byl rovněž autorem následujících publikací:[7]

  • Nancy a Lvov : zpráva o výpravách sokolských do Francie a Polsky v červnu roku 1892 (1892, spoluautor: Karel Regal)
  • O rohování (box) a šerm holí dlouhou (baton) (1898, 1910, 1925)
  • Výklad cvičení pořadových dle povelů přijatých cvičitelským sborem Č.O.S. (1899, 1912)
  • Výklad cvičení pořadových (1917, 1919, 1922)
  • O šermu šavlí (1919, 1920)
  • O šermu holí krátkou (1920)
  • Sbírka příkladů cvičení prostných (1921)

Poznámky

  1. Pro Sokola bylo typické, že na všech úrovních vedení stála v čele vždy dvojice funkcionářů: starosta a náčelník. Například prvním starostou byl Jindřich Fügner, prvním náčelníkem Miroslav Tyrš. Podobně sehranou dvojicí byl i Scheiner s Vaníčkem; měli rozdělené úkoly a vzájemně se respektovali. Viz OČENÁŠEK, Augustin. Dva sokolští mužové. Národní listy. 1940-01-14, roč. 80, čís. 12, s. 12. Dostupné online [cit. 2012-02-04]. 

Reference

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Vaníček

  1. a b c d e f g h JUDr. Jindřich Vaníček,…. Národní politika. 1934-06-03, roč. 52, čís. 151, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-04]. 
  2. a b c d Dr. Jindřich Vaníček. Národní listy. 1934-06-03, roč. 74, čís. 151, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-02-04]. 
  3. OČENÁŠEK, Augustin. Dva sokolští mužové. Národní listy. 1940-01-14, roč. 80, čís. 12, s. 12. Dostupné online [cit. 2012-02-04]. 
  4. Sokolstvo na obranu Slovenska. Národní politika. 1934-06-06, roč. 52, čís. 154, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-02-04]. 
  5. Poslední cesta vůdce sokolstva JUDr. Jindřicha Vaníčka. Národní politika. 1934-06-07, roč. 52, čís. 155, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-04]. 
  6. Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka (www.vanickovazupa.cz)
  7. Podle seznamu prací v NK ČR.