Cremona: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m překlepy
m WPCleaner v1.26 - Externí odkaz se zalomeným popisem - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem (Opraveno pomocí WP:WCW)
Řádek 29: Řádek 29:
[[Soubor: Wolf-Dietrich-Klebeband Städtebilder G 083 III.jpg |thumb |upright=1.2| Cremona kolem 1570 ]]
[[Soubor: Wolf-Dietrich-Klebeband Städtebilder G 083 III.jpg |thumb |upright=1.2| Cremona kolem 1570 ]]


'''Cremona''' (cremonsky ''Cremuna'') je [[Itálie|italské]] historické město v oblasti [[Lombardie]], hlavní město stejnojmenné provincie. Leží v rovině na levém břehu řeky [[Pád]]. Má 71 000 obyvatel a proslula především výrobou houslí. K jejím rodákům patří například [[Claudio Monteverdi]] (1567 - 1643) a věhlasný houslař [[Antonio Stradivari]] (1644 - 1737).
'''Cremona''' (cremonsky ''Cremuna'') je [[Itálie|italské]] historické město v oblasti [[Lombardie]], hlavní město stejnojmenné provincie. Leží v rovině na levém břehu řeky [[Pád]]. Má 71 000 obyvatel a proslula především výrobou houslí. K jejím rodákům patří například [[Claudio Monteverdi]] (1567–1643) a věhlasný houslař [[Antonio Stradivari]] (1644–1737).


== Úsloví ==
== Úsloví ==
Cremona vystupuje v latinském úsloví ''Unus Petrus in Roma, unus portus in Ancona, una turris in Cremona, t. j. Jeden Petr v Římě, jeden přístav v Ankoně, jedna věž v Cremoně.''<ref>Bedřich z Donína: ''Cestopis: Loretánská pouť'' (dostupné online: http://texty.citanka.cz/donin/loreto-6.html)</ref> Snad v 16. století, za doby největšího věhlasu [[Bakalář (pivo)|rakovnického piva]], bylo v Čechách doplněno o ''“... una ceres Raconae,”'' česky ''Jeden Petr v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.''<ref>http://www.rakovnicko.info/mistni-vyrobky/to-prave-z-rakovnicka/</ref><ref>http://www.pivovary.info/prehled/rakovnik/rakovnik_h.htm</ref>
Cremona vystupuje v latinském úsloví ''Unus Petrus in Roma, unus portus in Ancona, una turris in Cremona, tj. Jeden Petr v Římě, jeden přístav v Ankoně, jedna věž v Cremoně.''<ref>Bedřich z Donína: ''Cestopis: Loretánská pouť'' (dostupné online: http://texty.citanka.cz/donin/loreto-6.html)</ref> Snad v 16. století, za doby největšího věhlasu [[Bakalář (pivo)|rakovnického piva]], bylo v Čechách doplněno o ''“... una ceres Raconae,”'' česky ''Jeden Petr v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.''<ref>http://www.rakovnicko.info/mistni-vyrobky/to-prave-z-rakovnicka/</ref><ref>http://www.pivovary.info/prehled/rakovnik/rakovnik_h.htm</ref>


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 38: Řádek 38:


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
* '''Radnice''' (''Palazzo Comunale'') z let [[1206]] - [[1246]] (při [[renesance|renesanční]] přestavbě dostal nynější terakotovou podobu). Jsou v něm uloženy čtyři vzácné housle - od Guarnieriho del Gesù, od [[Andrea Amati|Andrey Amatiho]], Niccola Amatiho a [[Antonio Stradivari|Antonia Stradivariho]].
* '''Radnice''' (''Palazzo Comunale'') z let [[1206]]-[[1246]] (při [[renesance|renesanční]] přestavbě dostal nynější terakotovou podobu). Jsou v něm uloženy čtyři vzácné housle – od Guarnieriho del Gesù, od [[Andrea Amati|Andrey Amatiho]], Niccola Amatiho a [[Antonio Stradivari|Antonia Stradivariho]].
* Na druhé straně [[katedrála|katedrály]] jsou arkády '''''Loggie dei Militi''''' (lodžie vojáků) z roku 1292 v gotickém stylu, kde se dříve scházela městská [[šlechta]]. Dnes je to [[válka|válečný]] [[pomník]].
* Na druhé straně [[katedrála|katedrály]] jsou arkády '''''Loggie dei Militi''''' (lodžie vojáků) z roku 1292 v gotickém stylu, kde se dříve scházela městská [[šlechta]]. Dnes je to [[válka|válečný]] [[pomník]].
* '''Stradivariho muzeum''' v P''alazzo Affaitati'' (1561) v ulici ''Via Ugolani'' severozápadně od centra. Má sbírku více než 700 [[housle|houslí]], [[viola|viol]], [[violoncello|violoncell]] a [[kytara|kytar]] slavných mistrů, dále akustických diagramů a vyřezávaných ornamentů. Ve stejné budově sídlí též [[Pinakotéka]] s díly domácích i evropských mistrů [[renesance]].
* '''Stradivariho muzeum''' v P''alazzo Affaitati'' (1561) v ulici ''Via Ugolani'' severozápadně od centra. Má sbírku více než 700 [[housle|houslí]], [[viola|viol]], [[violoncello|violoncell]] a [[kytara|kytar]] slavných mistrů, dále akustických diagramů a vyřezávaných ornamentů. Ve stejné budově sídlí též [[Pinakotéka]] s díly domácích i evropských mistrů [[renesance]].
Řádek 46: Řádek 46:
[[Soubor: 20110725 Cremona Cathedral and Baptistery 5939.jpg |thumb|upright=1.3| Dóm a baptisterium]]
[[Soubor: 20110725 Cremona Cathedral and Baptistery 5939.jpg |thumb|upright=1.3| Dóm a baptisterium]]


* '''Katedrála Nanebevzetí Panny Marie''' (''Duomo'') je hlavní turistickou atrakcí. Byla postavena v lombardsko-románském stylu počátkem [[12. století]] a dokončena renesančně, jak ukazuje i mramorová fasáda, s velkou růžicí ze [[13. století]] a množstvím jemných detailů, včetně malého portika se sochami Panny Marie a světců. [[Interiér]] dómu je vyzdoben [[freska]]mi z raného [[16. století]], vlámskými [[tapisérie]]mi a malbami v bočních kaplích. Cenný je¨portál s gotickou předsíní na sloupech, podpíraných románskými lvy. Na hlavicích sloupů jsou výjevy z rytířské poezie (Roland dující na roh, [[Karel Veliký]] aj.) Vnitřek chrámu je vyzdoben renesančními freskami z let [[1505]] - [[1573]], výjevy z [[Nový zákon|Nového zákona]] vytvořili [[Boccaccio Boccaccino]], [[Romanino da Brescia]] a jiní malíři. Cenné jsou i [[Chór (architektura)|chór]]ové lavice z roku [[1490]] a [[brusel]]ské tapisérie se Samsonovými příběhy ze [[17. století]].
* '''Katedrála Nanebevzetí Panny Marie''' (''Duomo'') je hlavní turistickou atrakcí. Byla postavena v lombardsko-románském stylu počátkem [[12. století]] a dokončena renesančně, jak ukazuje i mramorová fasáda, s velkou růžicí ze [[13. století]] a množstvím jemných detailů, včetně malého portika se sochami Panny Marie a světců. [[Interiér]] dómu je vyzdoben [[freska]]mi z raného [[16. století]], vlámskými [[tapisérie]]mi a malbami v bočních kaplích. Cenný je¨portál s gotickou předsíní na sloupech, podpíraných románskými lvy. Na hlavicích sloupů jsou výjevy z rytířské poezie (Roland dující na roh, [[Karel Veliký]] aj.) Vnitřek chrámu je vyzdoben renesančními freskami z let [[1505]] - [[1573]], výjevy z [[Nový zákon|Nového zákona]] vytvořili [[Boccaccio Boccaccino]], [[Romanino da Brescia]] a jiní malíři. Cenné jsou i [[Chór (architektura)|chórové]] lavice z roku [[1490]] a [[brusel]]ské tapisérie se Samsonovými příběhy ze [[17. století]].
* Vedle dómu stojí mohutné osmiboké románské '''baptisterium''' (křestní kaple), založené roku [[1167]] a v renesanci upravené.
* Vedle dómu stojí mohutné osmiboké románské '''baptisterium''' (křestní kaple), založené roku [[1167]] a v renesanci upravené.
* '''Zvonice Torrazzo''' o výšce 112,7 m z let 1230-1309, s katedrálou spojená loggií, je jedna z nejvyšších v Evropě. Ve čtvrtém patře je největší orloj na světě z 15. století se strojem z let 1583-1588. Z vrcholku je široký rozhled na město i okolí.
* '''Zvonice Torrazzo''' o výšce 112,7 m z let 1230–1309, s katedrálou spojená loggií, je jedna z nejvyšších v Evropě. Ve čtvrtém patře je největší orloj na světě z 15. století se strojem z let 1583–1588. Z vrcholku je široký rozhled na město i okolí.


* '''''San Agostino''''' je [[gotika|gotický]] [[augustinián]]ský kostel z roku [[1339]] s cennou vnitřní výzdobou.
* '''''San Agostino''''' je [[gotika|gotický]] [[augustinián]]ský kostel z roku [[1339]] s cennou vnitřní výzdobou.
Řádek 163: Řádek 163:
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* K. Baedeker, ''Northern Italy''. Leipzig: Baedeker 1913, str. 244-247.
* K. Baedeker, ''Northern Italy''. Leipzig: Baedeker 1913, str. 244-247.
* Itálie - Severní Jadran, Pádská nížina, Kartografie Praha a.s., 2004
* Itálie – Severní Jadran, Pádská nížina, Kartografie Praha a.s., 2004
* Itálie, Ikar Praha, a.s., 2000
* Itálie, Ikar Praha, a.s., 2000
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Cremona. Sv. 5, str. 709
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Cremona. Sv. 5, str. 709
Řádek 175: Řádek 175:
*{{en}}
*{{en}}
*[http://archive.org/stream/italyhandbookfor04karl#page/162/mode/2up Cremona v Baedekerově průvodci z roku 1870]
*[http://archive.org/stream/italyhandbookfor04karl#page/162/mode/2up Cremona v Baedekerově průvodci z roku 1870]
*[http://www.archive.org/stream/northernitalyi00karl#page/n389/mode/2up Cremona v Baedekerově průvodci z roku 1913
*[http://www.archive.org/stream/northernitalyi00karl#page/n389/mode/2up Cremona v Baedekerově průvodci z roku 1913]


<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->

Verze z 6. 4. 2013, 16:00

Šablona:Infobox sídla světa

Cremona kolem 1570

Cremona (cremonsky Cremuna) je italské historické město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží v rovině na levém břehu řeky Pád. Má 71 000 obyvatel a proslula především výrobou houslí. K jejím rodákům patří například Claudio Monteverdi (1567–1643) a věhlasný houslař Antonio Stradivari (1644–1737).

Úsloví

Cremona vystupuje v latinském úsloví Unus Petrus in Roma, unus portus in Ancona, una turris in Cremona, tj. Jeden Petr v Římě, jeden přístav v Ankoně, jedna věž v Cremoně.[1] Snad v 16. století, za doby největšího věhlasu rakovnického piva, bylo v Čechách doplněno o “... una ceres Raconae,” česky Jeden Petr v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.[2][3]

Historie

Cremona existovala už jako keltská (galská) osada a od roku 218 př. n. l. jako římská kolonie, ale ve středověku byla opakovaně devastována barbarskými nájezdy, a pak válkami mezi císařskými a papežskými vojsky (načas byla i hlavním opěrným bodem Friedricha I. Barbarossy a později jeho vnuka Friedricha II. ) V roce 1334 však připadla Milánu a od té doby s ním sdílela společné osudy až do sjednocení Itálie v 19. století.

Pamětihodnosti

  • Radnice (Palazzo Comunale) z let 1206-1246 (při renesanční přestavbě dostal nynější terakotovou podobu). Jsou v něm uloženy čtyři vzácné housle – od Guarnieriho del Gesù, od Andrey Amatiho, Niccola Amatiho a Antonia Stradivariho.
  • Na druhé straně katedrály jsou arkády Loggie dei Militi (lodžie vojáků) z roku 1292 v gotickém stylu, kde se dříve scházela městská šlechta. Dnes je to válečný pomník.
  • Stradivariho muzeum v Palazzo Affaitati (1561) v ulici Via Ugolani severozápadně od centra. Má sbírku více než 700 houslí, viol, violoncell a kytar slavných mistrů, dále akustických diagramů a vyřezávaných ornamentů. Ve stejné budově sídlí též Pinakotéka s díly domácích i evropských mistrů renesance.

Kostely

Hlavní článek: Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Cremona)
Dóm a baptisterium
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Duomo) je hlavní turistickou atrakcí. Byla postavena v lombardsko-románském stylu počátkem 12. století a dokončena renesančně, jak ukazuje i mramorová fasáda, s velkou růžicí ze 13. století a množstvím jemných detailů, včetně malého portika se sochami Panny Marie a světců. Interiér dómu je vyzdoben freskami z raného 16. století, vlámskými tapisériemi a malbami v bočních kaplích. Cenný je¨portál s gotickou předsíní na sloupech, podpíraných románskými lvy. Na hlavicích sloupů jsou výjevy z rytířské poezie (Roland dující na roh, Karel Veliký aj.) Vnitřek chrámu je vyzdoben renesančními freskami z let 1505 - 1573, výjevy z Nového zákona vytvořili Boccaccio Boccaccino, Romanino da Brescia a jiní malíři. Cenné jsou i chórové lavice z roku 1490 a bruselské tapisérie se Samsonovými příběhy ze 17. století.
  • Vedle dómu stojí mohutné osmiboké románské baptisterium (křestní kaple), založené roku 1167 a v renesanci upravené.
  • Zvonice Torrazzo o výšce 112,7 m z let 1230–1309, s katedrálou spojená loggií, je jedna z nejvyšších v Evropě. Ve čtvrtém patře je největší orloj na světě z 15. století se strojem z let 1583–1588. Z vrcholku je široký rozhled na město i okolí.
  • San Agostino je gotický augustiniánský kostel z roku 1339 s cennou vnitřní výzdobou.
  • San Pietro del Po je kostel z 16. století s dobovou štukovou a freskovou výzdobou.
  • San Sigismondo je renesanční kostel na východním okraji Cremony, kde se v roce 1441 konala svatba Francesca Sforzy a Biancy Viscontiové. Na paměť této události jej dal pak Francesco Sforza v roce 1463 upravit. Vnitřek je vyzdoben malbami z 16. století, oltářními obrazy a freskami členů cremonské školy (rodina Campiů, Gatti a Boccaccino).

Galerie

  • Loggia dei Militi
    Loggia dei Militi
  • Palazzo Cittanova
    Palazzo Cittanova
  • Střed města z věže dómu (Torazzo)
    Střed města z věže dómu (Torazzo)

Antonio Stradivari a jeho housle

Socha Antonia Stradivariho

Housle spatřily světlo světa v Cremoně. První nástroj zhotovil houslař Andrea Amati ve 30. letech 16. století a pro svůj lepší zvuk (oproti středověkým skřipkám) si záhy získal oblibu u královských dvorů po celé Evropě. Ale byl to až Antonio Stradivari, žák vnuka Andrey Amatiho, Niccola, který dovedl toto řemeslo do dokonalosti. Z jeho dílny vyšlo více než 1100 nástrojů, z nichž přes 400 se dochovalo dodnes. Žádná moderní technologie zatím nedokáže vytvořit housle s lepším zvukem. Obdivovatele tohoto mistra by neměli vynechat Museo Stradivariano, Palazzo del Comune ani houslařův náhrobek na Piazza Roma.

Průmysl

Jak již bylo řečeno, město proslulo především výrobou houslí. Má však také četné průmyslové závody, především strojírenské (výroba zemědělských strojů) a potravinářské. Jižně od města, u Contemaggiore, jsou ložiska ropy a zemního plynu. Větší význam má ale jako kulturní středisko.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Slavní rodáci

Partnerská města

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Cremona na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ Bedřich z Donína: Cestopis: Loretánská pouť (dostupné online: http://texty.citanka.cz/donin/loreto-6.html)
  2. ↑ http://www.rakovnicko.info/mistni-vyrobky/to-prave-z-rakovnicka/
  3. ↑ http://www.pivovary.info/prehled/rakovnik/rakovnik_h.htm

Literatura

  • K. Baedeker, Northern Italy. Leipzig: Baedeker 1913, str. 244-247.
  • Itálie – Severní Jadran, Pádská nížina, Kartografie Praha a.s., 2004
  • Itálie, Ikar Praha, a.s., 2000
  • Ottův slovník naučný, heslo Cremona. Sv. 5, str. 709

Související články

Externí odkazy

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.
Lombardie • Obce v provincii Cremona
Acquanegra Cremonese • Agnadello • Annicco • Azzanello • Bagnolo Cremasco • Bonemerse • Bordolano • Ca' d'Andrea • Calvatone • Camisano • Campagnola Cremasca • Capergnanica • Cappella Cantone • Cappella de' Picenardi • Capralba • Casalbuttano ed Uniti • Casale Cremasco-Vidolasco • Casaletto Ceredano • Casaletto Vaprio • Casaletto di Sopra • Casalmaggiore • Casalmorano • Castel Gabbiano • Casteldidone • Castelleone • Castelverde • Castelvisconti • Cella Dati • Chieve • Cicognolo • Cingia de' Botti • Corte de' Cortesi con Cignone • Corte de' Frati • Credera Rubbiano • Crema • Cremona • Cremosano • Crotta d'Adda • Cumignano sul Naviglio • Derovere • Dovera • Drizzona • Fiesco • Formigara • Gabbioneta-Binanuova • Gadesco-Pieve Delmona • Genivolta • Gerre de' Caprioli • Gombito • Grontardo • Grumello Cremonese ed Uniti • Gussola • Isola Dovarese • Izano • Madignano • Malagnino • Martignana di Po • Monte Cremasco • Montodine • Moscazzano • Motta Baluffi • Offanengo • Olmeneta • Ostiano • Paderno Ponchielli • Palazzo Pignano • Pandino • Persico Dosimo • Pescarolo ed Uniti • Pessina Cremonese • Piadena • Pianengo • Pieranica • Pieve San Giacomo • Pieve d'Olmi • Pozzaglio ed Uniti • Quintano • Ricengo • Ripalta Arpina • Ripalta Cremasca • Ripalta Guerina • Rivarolo del Re ed Uniti • Robecco d'Oglio • Romanengo • Salvirola • San Bassano • San Daniele Po • San Giovanni in Croce • San Martino del Lago • Scandolara Ravara • Scandolara Ripa d'Oglio • Sergnano • Sesto ed Uniti • Solarolo Rainerio • Soresina • Sospiro • Soncino • Pizzighettone • Spinadesco • Spineda • Spino d'Adda • Stagno Lombardo • Ticengo • Torlino Vimercati • Tornata • Torre de' Picenardi • Torricella del Pizzo • Trescore Cremasco • Trigolo • Vaiano Cremasco • Vailate • Vescovato • Volongo
Itálie – Italia – (I)
Regiony (a jejich hlavní města)
Abruzzo (L'Aquila) • Apulie (Puglia) (Bari) • Basilicata (Potenza) • Benátsko (Veneto) (Benátky) • Emilia-Romagna (Bologna) • Kalábrie (Calabria) (Catanzaro) • Kampánie (Campania) (Neapol) • Lazio (Řím) • Ligurie (Liguria) (Janov) • Lombardie (Lombardia) (Milán) • Marche (Ancona) • Molise (Campobasso) • Piemont (Piemonte) (Turín) • Toskánsko (Toscana) (Florencie) • Umbrie (Umbria) (Perugia)
Autonomní regiony
Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia) (Terst) • Sardinie (Sardegna) (Cagliari) • Sicílie (Sicilia) (Palermo) • Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige) (Trento) • Údolí Aosty (Vallée d'Aoste) (Aosta)
Provincie
Alessandria • Ancona • L'Aquila • Arezzo • Ascoli Piceno • Asti • Avellino • Barletta-Andria-Trani • Belluno • Benevento • Bergamo • Biella • Bolzano • Brescia • Brindisi • Campobasso • Caserta • Catanzaro • Chieti • Como • Cosenza • Cremona • Crotone • Cuneo • Fermo • Ferrara • Foggia • Forlì-Cesena • Frosinone • Grosseto • Imperia • Isernia • Latina • Lecce • Lecco • Livorno • Lodi • Lucca • Macerata • Mantova • Massa-Carrara • Matera • Modena • Monza a Brianza • Novara • Nuoro • Oristano • Padova • Parma • Pavia • Perugia • Pesaro a Urbino • Pescara • Piacenza • Pisa • Pistoia • Potenza • Prato • Ravenna • Reggio Emilia • Rieti • Rimini • Rovigo • Salerno • Sassari • Savona • Siena • Sondrio • La Spezia • Sud Sardegna • Taranto • Teramo • Terni • Trento • Treviso • Varese • Verona • Vibo Valentia • Verbano-Cusio-Ossola • Vercelli • Vicenza • Viterbo
Metropolitní města
Volná sdružení obcí (Sicílie)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cremona&oldid=10159513“