Fraatés III.: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám sl:Fraat III.
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 24 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q310978)
Řádek 29: Řádek 29:
[[Kategorie:Úmrtí 1. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Úmrtí 1. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

[[bg:Фраат III]]
[[ca:Fraates III de Pàrtia]]
[[de:Phraates III.]]
[[en:Phraates III of Parthia]]
[[eo:Fraato la 3-a]]
[[es:Fraates III de Partia]]
[[eu:Praates III.a]]
[[fa:فرهاد سوم]]
[[fr:Phraatès III]]
[[hr:Fraat III. Partski]]
[[hu:XIII. Arsak pártus király]]
[[hy:Հրահատ Գ]]
[[it:Fraate III]]
[[ja:フラーテス3世]]
[[ko:프라아테스 3세]]
[[nl:Phraates III Theos]]
[[no:Fraates III av Partia]]
[[pl:Fraates III]]
[[pt:Fraates III de Pártia]]
[[ru:Фраат III]]
[[sh:Fraat III od Partije]]
[[sl:Fraat III.]]
[[sv:Fraates III]]
[[vi:Phraates III của Parthia]]

Verze z 5. 4. 2013, 14:19

Fraatova mince

Fraatés III. (parthsky Frahát, řecky Φραάτης) byl parthský velkokráldynastie Arsakovců vládnoucí v letech 71/7058/57 př. n. l. Byl synem krále Sinatruka, jehož vazby k předchozím králům jsou nejasné, a otcem pozdějších panovníků Mithradata III. a Oróda II. Z klínopisných textů je známa jeho sestra a manželka Peruztana.[1]

Vláda

Na trůn nastoupil po Sinatrukově smrti a od počátku musel se znepokojením sledovat, jak Římané postupují proti sousední Arménii, v jejímž čele stál jeden z nejvýznamnějších králů, Tigranés Veliký. Jeho snahou bylo vystupovat spíše umírněně. Nabídku Arménů na spojenectví odmítl, stejně jako nabídku pontského krále Mithridata VI. a posléze i ultimativní žádost samotných Římanů vedených vojevůdcem Lucullem.[2] Do poměrů na západě zasáhl až v roce 65 př. n. l., kdy ve prospěch Tigranova syna krátce intervenoval v Arménii, aniž měla jeho akce větší efekt.

S novým římským místodržitelem v Malé Asii Gnaeem Pompeiem udržoval navenek korektní vztahy, přestože zde byl problém provincie Gordyéné v dnešním Kurdistánu, kterou Parthové s tichým souhlasem Římanů obsadili, aby z ní byli nakonec vypuzeni. V roce 64 př. n. l. došlo pod římskou patronací k uzavření dohody,[3] která potvrdila status quo – Parthům v ní byla přiřknuta oblast Adiabéné na severu Mezopotámie, Gordyéné však připadla Arménům. Fraatés vládl pak ještě zhruba šest let a byl zabit při spiknutí, v němž hlavní úlohu sehráli jeho synové Mithradatés a Oródés.

Poznámky

  1. MCEWAN, Gilbert J. P. A Parthian Campaign against Elymais in 77 B.C. Iran. 1986, roč. 24, s. 93. 
  2. Cassius Dio, 36, 3, 2nn.
  3. Cassius Dio, 37, 4.

Literatura

  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. 
  • SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der parthischen Geschichte. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. ix, 132 s. ISBN 3-534-07064-X. (německy) 

Související články