Kvantum: Porovnání verzí
m Robot: Přidávám hy:Քվանտ |
m Bot: Odstranění 41 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q46344) |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
[[Kategorie:Kvantová fyzika]] |
[[Kategorie:Kvantová fyzika]] |
||
[[Kategorie:Filosofické pojmy]] |
[[Kategorie:Filosofické pojmy]] |
||
[[af:Kwantum]] |
|||
[[ar:كم (فيزياء)]] |
|||
[[be:Квант]] |
|||
[[be-x-old:Квант]] |
|||
[[bg:Квант]] |
|||
[[bs:Kvant]] |
|||
[[ca:Quàntum]] |
|||
[[de:Quant]] |
|||
[[el:Κβάντο]] |
|||
[[en:Quantum]] |
|||
[[eo:Kvantumo]] |
|||
[[es:Cuanto]] |
|||
[[et:Kvant]] |
|||
[[fa:کوانتم]] |
|||
[[fi:Kvantti]] |
|||
[[fiu-vro:Kvant]] |
|||
[[fr:Quantum]] |
|||
[[gl:Quanto]] |
|||
[[hr:Kvant]] |
|||
[[ht:Kwantòm]] |
|||
[[hu:Kvantum]] |
|||
[[hy:Քվանտ]] |
|||
[[it:Quanto]] |
|||
[[ja:量子]] |
|||
[[ko:양자 (에너지)]] |
|||
[[lt:Kvantas]] |
|||
[[lv:Kvants]] |
|||
[[mk:Квант]] |
|||
[[nl:Kwantum]] |
|||
[[no:Kvant]] |
|||
[[pl:Kwant]] |
|||
[[ro:Cuantă]] |
|||
[[ru:Квант]] |
|||
[[sh:Kvant]] |
|||
[[sk:Kvant]] |
|||
[[sl:Kvant]] |
|||
[[sq:Kuanti]] |
|||
[[sr:Квант]] |
|||
[[sv:Kvantum]] |
|||
[[uk:Квант]] |
|||
[[zh:量子]] |
Verze z 4. 4. 2013, 18:14
Kvantum (lat. quantum, kolik) znamená množství, odpověď na otázku „kolik?“ Zvláštní význam získal pojem kvantum v moderní fyzice, kde znamená elementární, dále nedělitelné množství. Na tom jsou založeny současné kvantové teorie.
Ve fyzice
Řada významných objevů na konci 19. a počátku 20. století je založena na myšlence, že určité fyzikální veličiny nejsou spojité a libovolně dělitelné, nýbrž kvantované. Příkladem může být foton jako elementární jednotka světelné energie nebo vázaný elektron v klidu jako jednotka hmoty.
V tomto speciálním smyslu slovo poprvé použil německý fyzik Julius Robert von Mayer a Hermann Helmholtz. Max Planck si všiml, že zahřívané předměty mění barvu, a roku 1901 publikoval významný článek „O elementárních kvantech hmoty a elektřiny“.[1], Problém „záření černého tělesa“ zkoumal také německý fyzik Philipp Lenard a roku 1905 publikoval Albert Einstein článek „O jednom heuristickém hledisku na vznik a proměny světla“, kde vyslovil hypotézu, že záření se děje v prostorově lokalizovaných „světelných kvantech“.[2] Za tyto objevy obdrželi Lenard v roce 1905, Planck v roce 1918 a Einstein roku 1921 Nobelovu cenu.
Předchůdci
Aristotelés přesně rozlišil věci počítatelné a oddělené od měřitelných a spojitých [3] a kvantitu pokládal za samostatnou kategorii, což stoikové popírali. Myšlenku nespojité, částicové povahy skutečnosti vyslovili řečtí atomisté a rozvedl latinský básník Lucretius Carus v básni „O přírodě“ z 1. století. Myšlenku oživil například Francisco Suárez, podle něhož se hmota skládá z nedělitelných částic. René Descartes se snažil ve spise „O světě“ (1633) vysvětlit různé vlastnosti látek z různých tvarů elementárních částeček hmoty, podobně jako atomista Pierre Gassendi.[4] Dalším krokem byl objev chemických prvků v 18. století a objev spontánního radioaktivního rozpadu (Henri Becquerel, 1896).
Odkazy
Literatura
- Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Quantität, sv. 7, sl. 1792-
Reference
- ↑ M. Planck, Ueber die Elementarquanta der Materie und der Elektricität. In: Annalen der Physik 309 (1901), str. 564-566.
- ↑ A. Einstein, Über einen die Erzeugung und Verwandlung des Lichtes betreffenden heuristischen Gesichtspunkt http://www.physik.uni-augsburg.de/annalen/history/einstein-papers/1905_17_132-148.pdf. In: Annalen der Physik 17 (1905), str. 132-148.
- ↑ Metafysika 1020a.
- ↑ Ritter-Gründer, heslo Quantität.
Související články
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quantum na anglické Wikipedii.