Kvantum: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Přidávám hy:Քվանտ
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 41 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q46344)
Řádek 24: Řádek 24:
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]

[[af:Kwantum]]
[[ar:كم (فيزياء)]]
[[be:Квант]]
[[be-x-old:Квант]]
[[bg:Квант]]
[[bs:Kvant]]
[[ca:Quàntum]]
[[de:Quant]]
[[el:Κβάντο]]
[[en:Quantum]]
[[eo:Kvantumo]]
[[es:Cuanto]]
[[et:Kvant]]
[[fa:کوانتم]]
[[fi:Kvantti]]
[[fiu-vro:Kvant]]
[[fr:Quantum]]
[[gl:Quanto]]
[[hr:Kvant]]
[[ht:Kwantòm]]
[[hu:Kvantum]]
[[hy:Քվանտ]]
[[it:Quanto]]
[[ja:量子]]
[[ko:양자 (에너지)]]
[[lt:Kvantas]]
[[lv:Kvants]]
[[mk:Квант]]
[[nl:Kwantum]]
[[no:Kvant]]
[[pl:Kwant]]
[[ro:Cuantă]]
[[ru:Квант]]
[[sh:Kvant]]
[[sk:Kvant]]
[[sl:Kvant]]
[[sq:Kuanti]]
[[sr:Квант]]
[[sv:Kvantum]]
[[uk:Квант]]
[[zh:量子]]

Verze z 4. 4. 2013, 18:14

Kvantum (lat. quantum, kolik) znamená množství, odpověď na otázku „kolik?“ Zvláštní význam získal pojem kvantum v moderní fyzice, kde znamená elementární, dále nedělitelné množství. Na tom jsou založeny současné kvantové teorie.

Ve fyzice

Řada významných objevů na konci 19. a počátku 20. století je založena na myšlence, že určité fyzikální veličiny nejsou spojité a libovolně dělitelné, nýbrž kvantované. Příkladem může být foton jako elementární jednotka světelné energie nebo vázaný elektron v klidu jako jednotka hmoty.

V tomto speciálním smyslu slovo poprvé použil německý fyzik Julius Robert von Mayer a Hermann Helmholtz. Max Planck si všiml, že zahřívané předměty mění barvu, a roku 1901 publikoval významný článek „O elementárních kvantech hmoty a elektřiny“.[1], Problém „záření černého tělesa“ zkoumal také německý fyzik Philipp Lenard a roku 1905 publikoval Albert Einstein článek „O jednom heuristickém hledisku na vznik a proměny světla“, kde vyslovil hypotézu, že záření se děje v prostorově lokalizovaných „světelných kvantech“.[2] Za tyto objevy obdrželi Lenard v roce 1905, Planck v roce 1918 a Einstein roku 1921 Nobelovu cenu.

Předchůdci

Aristotelés přesně rozlišil věci počítatelné a oddělené od měřitelných a spojitých [3] a kvantitu pokládal za samostatnou kategorii, což stoikové popírali. Myšlenku nespojité, částicové povahy skutečnosti vyslovili řečtí atomisté a rozvedl latinský básník Lucretius Carus v básni „O přírodě“ z 1. století. Myšlenku oživil například Francisco Suárez, podle něhož se hmota skládá z nedělitelných částic. René Descartes se snažil ve spise „O světě“ (1633) vysvětlit různé vlastnosti látek z různých tvarů elementárních částeček hmoty, podobně jako atomista Pierre Gassendi.[4] Dalším krokem byl objev chemických prvků v 18. století a objev spontánního radioaktivního rozpadu (Henri Becquerel, 1896).

Odkazy

Literatura

  • Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Quantität, sv. 7, sl. 1792-

Reference

  1. M. Planck, Ueber die Elementarquanta der Materie und der Elektricität. In: Annalen der Physik 309 (1901), str. 564-566.
  2. A. Einstein, Über einen die Erzeugung und Verwandlung des Lichtes betreffenden heuristischen Gesichtspunkt http://www.physik.uni-augsburg.de/annalen/history/einstein-papers/1905_17_132-148.pdf. In: Annalen der Physik 17 (1905), str. 132-148.
  3. Metafysika 1020a.
  4. Ritter-Gründer, heslo Quantität.

Související články

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quantum na anglické Wikipedii.