Boleslav I. Vysoký

Náhrobek Boleslava I. Vysokého z počátku 14. století v Lubušském klášteře

Příbuzenstvo

otec	Vladislav II. Vyhnanec
matka	Anežka Babenberská
bratr	Měšek I. Křivonohý
bratr	Konrád Hlohovský
I. manželka	Zvinislava Kyjevská
syn	Jaroslav Opolský
dcera	Olga
II. manželka	Kristina
syn	Jindřich I. Bradatý
syn	Boleslav
syn	Konrád
syn	Jan
syn	Vladislav
dcera	Adéla Zbyslava Slezská

Boleslav I. Vysoký též Dlouhý (polsky Bolesław I Wysoki) (1127 - 8. prosinec 1201) byl prvním Piastovcem, který nosil titul slezský kníže (lat. dux Slesie), zakladatel dolnoslezského rozrodu slezských Piastovců.

Se svým otcem, Vladislavem II. Vyhnancem, se účastnil křížové výpravy z roku 1147, při které navštívil Konstantinopol a Jeruzalém. Zúčastnil se také tažení římského císaře Fridricha I. Barbarossy proti italským městům. Do roku 1163 pobýval spolu se svými bratry v exilu v říši. Teprve na zásah zásah císaře se ujal spolu s bratrem Měškem I. Křivonohým 1163 vlády nad Slezskem.

Tehdejší vrchní kníže Boleslav IV. Kadeřavý si však ponechal důležité slezské hrady ve své moci. Když byl kníže Boleslav IV. zaneprázdněn tažením proti Prusům, Boleslav Vysoký využil této situace a spolu se svým bratrem Měškem obsadil vojenskou družinou zbylé slezské hrady, které Kadeřavý odmítal vydat dobrovolně. Svornost bratrů brzy vzala za své, když Měšek vystoupil s požadavkem na vlastní úděl. Příkladem mu byl Kazimír II. Spravedlivý, nejmladší syn Boleslava III. Křivoústého, který po bezdětné smrti Jindřicha Sandoměřského si na Boleslavu IV. Kadeřavém - senioru rodu - vymohl část území. Měšek však musel více zápasit se svým bratrem a úspěchu dosáhl, až na svou stranu získal podporu ze strany vrchního knížete a mladého knížete Jaroslava, syna Boleslava Vysokého. Nespokojený bratr a syn přinutili Boleslava, aby opustil Slezsko. S pomocí Fridricha Barbarossy, který roku 1172 zorganizoval velkolepé tažení proti Polsku, se však brzy vrátil. Ihned po svém příjezdu opevnil hrady Wleń a Lehnice. Boleslav se však na víc nezmohl. Nedokázal prosadit svou vládu nad celým Slezskem a dokonce nevznesl ani protest, když roku 1173 Měšek III. Starý nastoupil na knížecí stolec po zemřelém bratrovi. Roku 1177 byl nucen opět opustit Slezsko po tom, co jako straník Kazimíra Spravedlivého podlehl vojenské převaze polského seniora Měška Starého. Po Kazimírově vítězství téhož roku se vrátil zpět, nicméně byl nucen uznat rozdělení Slezska na údělná knížectví.

Boleslavův syn Jaroslav, který zemřel nedlouho před svým otcem, se stal vratislavským biskupem a spravoval Opolsko, které pak opět nakrátko připadlo Boleslavovi. Bratr Boleslava Vysokého, Měšek Křivonohý, vládl nejprve jen v Ratiboři, ale po smrti svého bratra si na Jindřichu I. Bradatém vymohl Opolsko.

Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, o čemž svědčí listina z r. 1175 o založení lubušského kláštera (pol. Lubiąż). Ve Vratislavi na Tumském ostrově (pol. Ostrow Tumski) nechal vybudovat románský hrad. Do lubušského kláštera, kde byl pak pochován, nechal přivést řeholníky cisterciáckého řádu z kláštera Pforta nad řekou Salou (něm. Pforte an der Saale). Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné mince - brakteáty.

Literatura

Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav I. Vysoký na Wikimedia Commons

• • Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
    • Lokální odkaz: Bolesław I the Tall
    • Wikidata: Boleslaus I, Duke of Wrocław
• JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. 
• ZIENTARA, Benedykt. Bolesław Wysoki - tułacz, repatriant, malkontent. Przyczynek do dziejów politycznych Polski XII wieku. [s.l.]: Przegląd Historyczny 62, 1971, s. 367-396 
• ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-245-7. 

1163 - 1177

1177-1201

1201

Portály: Slezsko | Polsko | Středověk