Problém tří těles: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 22 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q607699)
Řádek 11: Řádek 11:


[[Kategorie:Nebeská mechanika]]
[[Kategorie:Nebeská mechanika]]

[[ar:معضلة الأجسام الثلاث]]
[[ca:Problema dels tres cossos]]
[[da:Trelegemeproblemet]]
[[de:Dreikörperproblem]]
[[en:Three-body problem]]
[[es:Problema de los tres cuerpos]]
[[fi:Kolmen kappaleen probleema]]
[[he:בעיית שלושת הגופים]]
[[it:Problema dei tre corpi]]
[[ko:삼체 문제]]
[[lb:Dräikierperproblem]]
[[lt:Trijų kūnų problema]]
[[nl:Drielichamenprobleem]]
[[no:Trelegemeproblemet]]
[[pms:Problema dij tre còrp]]
[[pt:Problema dos três corpos]]
[[ru:Задача трёх тел]]
[[simple:Three-body problem]]
[[sk:Problém troch telies]]
[[sv:Trekropparsproblemet]]
[[uk:Задача трьох тіл]]
[[zh:三体问题]]

Verze z 29. 3. 2013, 10:57

Pohyb tří gravitačně vázaných těles

Problém tří těles je úloha nebeské mechaniky, jejímž cílem je spočítat, a tak předpovědět pohyb tří těles, které se navzájem gravitačně ovlivňují. Původní problém tří těles se vztahoval k řešení pohybu soustavy Slunce-Země-Měsíc. Poprvé ho již roku 1687 ve svých Principiích rozebíral Isaac Newton.

Obecný problém tří těles je analyticky velmi těžko řešitelný, dlouho se nevědělo, zda vůbec řešitelný je. Teprve roku 1912 finský matematik Karl Frithiof Sundman ukázal, že existuje řešení ve tvaru mocninné řady. Řešení vykazuje známky chaotického chování bez zjevné periody. Sundmanova řada konverguje velmi pomalu, takže je pro reálné výpočty nepoužitelná. Problém se tedy musí řešit některou z numerických metod.

O něco jednodušeji se dají řešit omezené problémy tří těles, například, když jedno těleso má oproti ostatním zanedbatelnou hmotnost (to znamená, že pohyb alespoň jednoho ze dvou ostatních jím není ovlivňován). Takové zjednodušení lze použít pro soustavy Slunce-Země-Měsíc. Měsíc prakticky neovlivňuje pohyb Slunce okolo společného těžiště celé soustavy.

Při hledání řešení omezeného problému tří těles objevil v roce 1772 Joseph Louis Lagrange librační centra. V 80. letech 19. století se studium omezeného problému tří těles Henrim Poincarém stalo základem pro teorii chaosu.