Nedvědice: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 28. 3. 2013, 16:08

Nedvědice je městys s 1 333 obyvateli (stav k 1. 1. 2005), ležící v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov. K obci náleží i místní část Pernštejn.

Až do 1. ledna 2005 byl součástí okresu Žďár nad Sázavou a tedy kraje Vysočina ve správním obvodu Bystřice nad Pernštejnem.

Poloha a přírodní podmínky

Obec leží v podhradí hradu Pernštejna, přibližně 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvědičky, v přírodním parku Svratecká hornatina.

Historie

První písemná zpráva o obci Nedvědice je z roku 1350. Je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem abychom zjistili pravděpodobné datum založení Nedvědice, musíme jít více do minulosti. Z roku 1231 máme první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřili mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakovec a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nemůžeme vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, kdy máme první záznamy o hradu Pernštejn. V tomto případě vycházíme z toho, že vznikla jako podhradí Pernštejna. V roce 1350 pak můžeme v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec, a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice. V roce 1401 je Nedvědice uvedena jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. Roku 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichteštejna–Kastelkornu.

Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645, kdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[1]

Demografie

Vývoj počtu obyvatel^[2]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011^[3]
1 062	950	974	941	1 272	1 370	1 247	1 313	1 415	1 470	1 551	1 443	1 329	1 317

Znak

Pečeť nedvědické rychty, k níž patřily obce Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček, z roku 1688 obsahovala zubří hlavu, radlici a krojidlo. Ve znaku má Nedvědice od 16. století hnědou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser (druh sítě na ryby) a medvědí tlapu. V polovině 19. století se však ve znaku objevila i kráčející medvědice s dítětem na ramenou. Tento znak tedy odpovídá známé pověsti o původu městečka.

Pamětihodnosti

Kostel svaté Kunhuty

Kostel sv. Kunhuty stojí na místě původní stavby ze 14. století, z níž se však nic nedochovalo. Stavba současného kostela byla zahájena v roce 1720, o 7 let později byl kostel vysvěcen.

Před kostelem se nachází mramorový kříž s letopočtem 1867. Materiál na jeho zhotovení pochází z bývalých lomů, které dodávaly materiál i na stavbu hradu Pernštejna či kostela v Doubravníku.

Osobnosti

František Uhlíř - kameník; mramorové kříže z jeho kamenictví můžeme najít na celé Moravě
Alois Lukášek - akademický malíř-krajinář
Eduard Berka - autor učebnic, jeden z vůdců Petičního výboru Věrni zůstaneme
Oldřich Vašica - malíř; vyzdobil prostějovský orloj

Zajímavosti

Na nedvědickém nádraží se natáčel česko - řecký film Podzimní návrat.

Související články

Reference

↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
↑ Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nedvědice na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[status-1] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

[2] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz

[3] Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 50: / Řádek 50: @@
 {| class="wikitable"
 |+ Vývoj počtu obyvatel<ref>[http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005], czso.cz</ref>
-! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011<ref>[http://www.scitani.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D900444FB8/$File/CZ064-ZVKR035.pdf Vybrané základní údaje podle obcí - Jihomoravský kraj], scitani.cz</ref>
+! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011<ref>[http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/CD0048E1A9/$File/CZ064-ZVKR035.pdf Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj], czso.cz</ref>
 |-
 | {{Nowrap|1 062}} || {{Nowrap|950}} || {{Nowrap|974}} || {{Nowrap|941}} || {{Nowrap|1 272}} || {{Nowrap|1 370}} || {{Nowrap|1 247}} || {{Nowrap|1 313}} || {{Nowrap|1 415}} || {{Nowrap|1 470}} || {{Nowrap|1 551}} || {{Nowrap|1 443}} || {{Nowrap|1 329}} || {{Nowrap|1 317}}