František Janouch: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q5828209) |
m →Externí odkazy: {{Wikicitáty}} |
||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
{{NK ČR|jk01051030}} |
{{NK ČR|jk01051030}} |
||
{{Wikicitáty}} |
|||
* [http://www.vesmir.cz/window.php3?page=au_info&AID=1346 heslo] na stránkách časopisu [[Vesmír]] [http://www.vesmir.cz vesmir.cz] |
* [http://www.vesmir.cz/window.php3?page=au_info&AID=1346 heslo] na stránkách časopisu [[Vesmír]] [http://www.vesmir.cz vesmir.cz] |
||
* [http://www.immi.se/kultur/authors/osteuropeer/janouch.htm heslo] na stránkách ''Immigrant Institutet'', [http://www.immi.se immi.se] |
* [http://www.immi.se/kultur/authors/osteuropeer/janouch.htm heslo] na stránkách ''Immigrant Institutet'', [http://www.immi.se immi.se] |
Verze z 27. 3. 2013, 09:15
manželka | Ada Kolmanová |
---|---|
dcera | Kateřina Janouchová |
tchán | Arnošt Kolman |
RNDr. František Janouch, CSc., Dr. a Prof. h. c. dvou Ukrajinských universit[1], (*22. září 1931, Lysá nad Labem), je český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl a zakladatel Nadace Charty 77, jejíž je také předsedou. Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce 1948 do KSČ.
Osobní život
Na vysokoškolská studia odešel do SSSR, Vystudoval fyzikální fakultu Leningradské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na Lomonosově univerzitě v Moskvě.
Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJF v Řeži, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na MFF UK v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka.
V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila Švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka do Stockholmu. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na universitě J.W.Goethe ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven čs.občanství, od roku 1979 je občanem Švédského království, v roce 1990 mu bylo čs. občanství navráceno. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby.
V roce 1992 byl velvyslancem Československa a vedoucí čs. delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996–2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine.
V současné době je předsedou Nadace Charty 77, voleným členem sněmu AV ČR a členem vědeckých rad řady institucí. Vystupuje na veřejnosti, komentuje a publikuje, mj. i populárně vědecké články v časopise Vesmír. Uveřejnil kolem stovky vědeckých prací a několik set populárně vědeckých a polemických článků. Je autorem, spoluautorem či vydavatelem několika desítek knih, uveřejněných v mnoha zemích.
Dcera Katerina (Kateřina, *1964), švédská spisovatelka, novinářka, žije ve Stockholmu.
Bibliografie
- S občanským průkazem na střechu světa [Svět sovětů, Praha] 1965
- Neretušované pohlednice z Číny – Index, Kolín nad Rýnem 1980 (česky, švédsky, rusky)
- Nej, jag klagar inte : dagbok från „normaliseringen“ i Tjeckoslovakien 1968-75 – překlad Josef Brettschneider, ilustrace Jan Kristofori – Tiden, Stockholm 1981, ISBN 91-550-2482-3 [vyšlo ve třech českých vydáních, dvou ruských a italsky]
- En osminkad bild av Kina – překlad Josef Brettschneider, Lída Müllerová, Bromberg, Stockholm 1982, ISBN 91-7608-116-8
- Kärnkraften i Sovjet och Östeuropa i skuggan av Tjernobyl – překlad a přepracování Ulla Nordlöf-Lagerkranz, Utrikespolitiska institutet, Stockholm 1986; Utblick, Stockholm 1981
- Att vara poet : Jaroslav Seifert mellan poesi och politik – Jiří Brabec, František Janouch, Miloslava Slavíčková, Ordfront : Charta 77 stiftelse, Stockholm 1986, ISBN 91-7324-277-2
- Ne, nestěžuji si – Malá normalizační mozaika – Mladá fronta, Praha 1990, ISBN 80-204-0212-8
- Případ Andrej Sacharov – Korespondence, kontakty a setkání s akademikem Sacharovem – Atlantis, Brno 1994, ISBN 80-7108-075-6 [vyšlo též švédsky, anglicky a rusky]
- Šel básník chudě do světa, Nobelova cena pro Jaroslava Seiferta – Český spisovatel, Praha 1995, ISBN 80-202-0569-1
- Sám ďábel by se rděl, otcovy dopisy z nacistických koncentráků – Akropolis, Praha 2003, ISBN 80-7304-040-9 [vyšlo též německy]
- "Václav Havel a František Janouch, korespondence 1978-2001"[Akropolis]Praha 2007
Odborné publikace
- Selected Topics in Nuclear Theory – editoval F. Janouch, IAEA, Vídeň 1963 – ISBN B0000BON5T
- Seznam odborných publikací F. Janoucha na odborném portálu pro jadernou fyziku (6ks)
Citát
- „František Janouch patří ke generaci, jejíž velká část nejprve uvěřila v nesmyslné ideály, aby z nich vzápětí vystřízlivěla se všemi osobními i pracovními důsledky.“ (Ján Sebechlebský, [1])
Reference
- ↑ krátký životopis na Janouchově blogu na blog.aktualne.centrum.cz
- František Janouch pohledem Jána Sebechlebského – dokumentární film, ČT 2002 – [2]
Externí odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Janouch CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.
- heslo na stránkách časopisu Vesmír vesmir.cz
- heslo na stránkách Immigrant Institutet, immi.se
- Profesorský titul Vyjádření profesora Blomberga k neexistující profesuře F. Janoucha]
- Blog Františka Janoucha na Aktuálně.cz