Železniční trať Praha – České Budějovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Praha – České Budějovice
Železniční stanice ve Strančicích
Železniční stanice ve Strančicích
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 220 (dálková doprava + Olbramovice – České Budějovice)
221 (Praha – Benešov u Prahy)
část 223 (Benešov u Prahy – Olbramovice)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 169 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV DC/25 kV 50 Hz AC
Maximální sklon 14,9 ‰
Maximální rychlost 160 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
tratě do České Třebové, Turnova, Děčína a Kolína přes Lysou n. L.
185,837 Praha hlavní nádraží
Vinohradské tunely
Praha-Královské Vinohrady (1888–1944)
trať do Plzně
trať do Plzně
183,370 Praha-Vršovice(osobní n.)
trať na ONJ
trať do Prahy-Krče
přeložka 2020
181,101 Praha-Eden
181,144 býv. hr. a odb. Železný Most
179,944 Praha-Strašnice zast. (hr. do 1992)
179,050 Praha-Zahradní Město
Jižní spojka
178,074 Odb Záběhlice
trať do Prahy-Malešic
trať do Prahy-Malešic
176,485 Praha-Hostivař
173,865 Praha-Horní Měcholupydo 30. 9. 1994 hradlo
vlečka do terminálu METRANS
vlečka do terminálu METRANS
171,422 Praha-Uhříněves
169,150 Hr. Praha-Kolovraty rybníkzrušeno 25. 2. 2008
168,006 Praha-Kolovraty
166,918 Hr. Na Výšináchzrušeno 1994
164,635 Říčany
162,098 Hr. Říčany leszrušeno 1997
161,296 Světice
160,142 Hr. Svojšovicezruš. 10. 3. 2008
157,800 Strančice
154,780 Hr. Mnichovicezrušeno 9.2008
154,685 Mnichovice
152,935 Hr. Mirošovicezrušeno 1994/1995
dálnice D1
151,930 Mirošovice u Prahy
150,259 Senohraby
146,665 Hr. Čtyřkolyzrušeno 29. 2. 2008
146,605 Čtyřkoly
145,235 Pyšely
Sázava
trať do Světlé nad Sázavou
143,736 Čerčany
trať do Vraného nad Vltavou
141,603 Mračdo 22. 2. 2008 hradlo
139,273 Hr. Bedrčzrušeno 22. 4. 2007
136,640 Hr. Tužinkazrušeno 20. 4. 2007
134,527 Benešov u Prahy
133,677 trať do Trhového Štěpánova
132,025 styk trakčních soustav
3 kV DC / 25 kV 50 Hz AC
Hr. Jírovicezrušeno 1994/1995
129,221 Bystřice u Benešova
silnice II/111
Hr. Opřeticezrušeno 12.1989
126,904
126,838
změna staničení
přeložka 2012
tunel Tomický II (252 m)
tunel Tomický I (324 m)
123,740 Tomice
silnice I/3
přeložka 2012
Zahradnický tunel (1044 m)
119,369 Olbramovicedříve Votice-Veselka
119,110 trať do Sedlčan
silnice I/18
přeložka 2011
Olbramovický tunel (480 m)
Votický tunel (590 m)
116,053 Voticedříve Votice město
silnice II/121
114,700
111,806
změna staničení
přeložka 2022
Hr. Arnoštovicezruš. 13. 5. 1997
Estakády Heřmaničky
108,320 Heřmaničkydříve Heřmaničky‑Sedlec
estakáda Radíč
105,365 Ješeticedříve Horní Borek
tunel Deboreč (660 m)
102,935 Červený Újezd u Votic zastávka
102,504 Červený Újezd u Votic
100,924 Střezimířdříve Stupčice
tunel Mezno (840 m)
98,350 Mezno
silnice II/603
98,434 Meznodříve Miličín (hr. do 2019)
94,969 Odb Sudoměřice
94,539 Sudoměřice u Táboradříve Sudoměřice-Nemyšl
přeložka 2015
Sudoměřický tunel (444 m)
silnice II/603
92,675 Hr. Moravečzrušeno 1994/1995
91,301 soumostí přes dálnici D3
90,278 Chotoviny
87,653 býv. Hr. Stoklasná Lhota
dálnice D3
83,527 trať do Ražic
Tábor obvod Čekanice
silnice I/19
81,759 Tábor
81,485 trať do Bechyně
81,202 trať do Horní Cerekve
silnice I/3
79,155 Tábor-Čápův Dvůr
77,525 Sezimovo Ústí
74,516 Planá nad Lužnicí
71,700 Odb Doubí u Tábora
přeložka 2022
silnice II/603
70,841 Doubí u Tábora
Myslkovice
67,982 Roudná
estakáda přes rybník Kamenný
Černovická estakáda
Zvěrotický tunel (370 m)
silnice II/603
silnice II/135
změna staničení
62,127 Soběslav
silnice I/23
58,703 Řípec-Dráchovdříve Řípec
55,766 trať do Havlíčkova Brodu
55,232 Veselí nad Lužnicídříve Veselí-Mezimostí (nad Nežárkou)
přeložka 2015
54,554
37,214
změna staničení
36,990 trať do Českých Velenic
silnice II/147
35,100 Veselí nad Lužnicí zastávka
silnice I/24
32,675 Horusice
29,025 Dynín
28,268 Dynín zastávka
26,191 Neplachov
22,693
22,649
změna staničení
22,248 Ševětín
silnice I/3
silnice II/603
18,079 Chotýčany
silnice II/146
14,826 Odb Dobřejovice
10,148 Hluboká nad Vltavou-Zámostí
7,590 AHr Hosín
5,468 Hrdějovice
Výh Nemanice II
4,633 výhybka č. 8
4,485 Výh Nemanice I
3,800 trať do Plzně
ulice Pražská
2,369 České Budějovice severní zastávka
0,000 České Budějovice
tratě do Černého Kříže, Summerau a Gmündu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať PrahaČeské Budějovice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 220) je součástí 4. tranzitního koridoru a patří tak mezi nejdůležitější železniční tratě v Česku. Její část z Prahy do Benešova je v jízdním řádu vyčleněna jako trať 221, úsek z Benešova do Olbramovic je spolu s tratí do Sedlčan uveden pod číslem 223.

Trať byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Benešova a čtyřkilometrový úsek za Benešovem byl elektrizován v 70. letech 20. století trakční soustavou o napětí 3 kV stejnosměrně, zbytek trati od Benešova střídavou soustavou 25 kV 50 Hz. Většina trati je dvoukolejná, zbývající jednokolejné úseky jsou postupně zdvojkolejňovány. Úsek z Prahy do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874.

Modernizace 4. tranzitního koridoru[editovat | editovat zdroj]

Zastávka Praha-Horní Měcholupy

Od září 2005 probíhá kompletní rekonstrukce trati na IV. železničním koridoru. Rekonstrukce začala za stanicí Praha-Hostivař a postupovala směrem k Říčanům, první etapa oprav skončila ve Strančicích. Od roku 2008 probíhala rekonstrukce za stanicí Strančice směrem k Benešovu. V průběhu roku 2009 se počítalo i s opravou posledního úseku trati – mezi pražskou Hostivaří a hlavním nádražím, která se ovšem neuskutečnila a je prováděna až od roku 2018.[1]

Při kompletní rekonstrukci byly vyměněny koleje včetně pražců a podkladu, pod něhož byly umístěny antivibrační rohože, které by měly zmírnit hluk v okolí trati. Podél trati vznikly protihlukové zdi a valy. Zastávky a stanice byly kompletně opraveny, významnější stanice byly doplněny výtahy a upraveny pro bezbariérový přístup.

15. září 2009 byla dokončena dva roky trvající rekonstrukce 12 kilometrů dlouhého úseku Tábor – Doubí u Tábora. Trať byla zdvoukolejněna, zabezpečovací zařízení modernizováno, traťová rychlost byla zvýšena na 110 km/h, pro naklápěcí vlaky na 160 km/h, stanice a zastávky byly zrekonstruovány a vznikla nová zastávka Tábor-Čápův Dvůr.[2]

15. března 2010 byla zahájena rekonstrukce úseku Benešov u Prahy – Votice, při níž byla trať zdvoukolejněna a na několika místech přeložena, čímž byla traťová rychlost zvýšena na 160 km/h. Současně je modernizováno zabezpečovací zařízení a stanice a jsou budovány protihlukové stěny. Výhybna Tomice a nádraží Bystřice u Benešova byly nahrazeny zastávkami.[3]

30. listopadu 2011 byla otevřena asi dvoukilometrová přeložka trati u Votic, díky níž byla trať zkrácena o 122 metrů. Na této přeložce jsou dva tunely, Votický tunel o délce 590 metrů a Olbramovický tunel o délce 480 metrů, dva mosty a tři propustky. Traťová rychlost v úseku se zvýšila ze 100 na 150 km/h, pro naklápěcí vlaky až na 160 km/h. Stavba trvala přes dva roky.[4]

V úseku mezi Benešovem a Voticemi byly vybudovány další přeložky a tunely, Zahradnický tunel o délce 1044 metrů, Tomický tunel I o délce 324 metrů a Tomický tunel II o délce 252 metrů.[4] Všech pět nových tunelů bylo v srpnu 2012 zprovozněno. Celá stavba úseku Benešov u Prahy – Votice byla dokončena do konce roku 2013.[5] Po napřímení trati se objevila na přelomu let 2015/2016 myšlenka využít starou trasu pro vybudování cyklostezky z votického nádraží do k olbramovickému a dále do Bystřice. Jejím smyslem by kromě rekreace byla i snazší individuální doprava k olbramovické stanici, kde staví i rychlíky.[6]

V letech 2018–2021 proběhla modernizace úseku Praha-Vršovice (včetně) – Praha-Hostivař (mimo), v rámci které došlo k modernizaci stanice Praha-Vršovice (například přestavba nástupišť, prodloužení podchodu směrem k náměstí Bratří Synků), vybudování nového čtvrtého nástupiště, zároveň je trať do Hostivaře vedena přeložkou přes bývalé seřaďovací nádraží mimo zastávku Praha-Strašnice zastávka, která byla zrušena s příchodem jízdního řádu 2020/2021. Místo ní byla zřízena nová zastávka Praha-Eden a 24. září 2021 došlo ke zprovoznění stanice Praha-Zahradní Město. Nová trať je v celém úseku čtyřkolejná.[7] Na opuštěném úseku trati chce město Praha vybudovat Drážní promenádu. V letech 1958–1964 byl v Praze mezi tratěmi 210 a 221 vybudován nákladový obchvat hlavního města, železniční jižní spojka. Mosty této jižní spojky v ulici V Korytech jsou opravovány společně s hlavní tratí.[8]

Od 1. května 2018 zároveň probíhá stavba přeložky v úseku Sudoměřice u Tábora – Votice, která vede téměř celá v nové trase. Namísto původních stanic a zastávek byly zřízeny nové zastávky stejných jmen v posunuté poloze a nová stanice Červený Újezd u Votic. Trať je nově dvojkolejná a vede po čtyřech mostních estakádách a dvěma tunely. Celková délka nového úseku je 17 km, přeložkami došlo ke zkrácení o 2 km.[9] Na tomto úseku bude po zavedení ETCS rychlost zvýšena na 170 km/h, pro vlaky s naklápěcí skříní až 200 km/h.[10]

Dne 11. ledna 2021 Evropská komise schválila dotaci 160 milionů eur na modernizaci úseku Sudoměřice u Tábora – Votice. Vzhledem k problémům výstavby tunelu Mezno a úprav projektu (zvýšení rychlosti až na 200 km/h) došlo ke zdržení stavby. Provoz na původním úseku trati skončil 2. dubna 2022[11], nová trať byla částečně zprovozněna začátkem července 2022. V září téhož roku došlo ke zprovoznění obou kolejí.[12][13] Práce by měly být ukončeny v roce 2023.[11]

Stará trať měla být původně snesena, ale dle dohody mezi Správou železnic a spolkem obcí Mikroregion Voticko by na ní měly vzniknout cyklostezky a in-line dráhy. V Heřmaničkách bude na místě původního nádraží vytvořena nová náves, v Ješeticích pak odpočinková zóna. Ve Střezimíři byl prostor původního nádraží a části původní trati směrem k Táboru zachován a vznikne zde dráha pro historické drezíny a v nádražní budově železniční muzeum, dále pak cyklotrasy, které budou propojeny se stávajícími a Greenways Praha–Vídeň.[12]

V letech 2018–2020 došlo k rekonstrukci úseku Dynín–Ševětín, v rámci níž proběhla výměna kolejí na dvoukolejném úseku, rekonstrukce kolejiště stanice Dynín, která přestala sloužit pro cestující a na jejím zhlaví byla zřízena zastávka Dynín zastávka. Došlo také k mírnému posunutí zastávky Neplachov.[14]

Od září 2019 probíhá stavba přeložky Soběslav – Doubí u Tábora, která vede v celém úseku v nové stopě podél dálnice D3, původní zastávka Doubí u Tábora a stanice Roudná byly zrušeny a nahrazeny novými zastávkami Doubí u Tábora a Myslkovice. Na trase se nachází Zvěrotický tunel, dvě estakády a přes trať je též převeden biokoridor.[15] Provoz na tomto úseku byl zahájen 11. září 2022.[13]

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

Pravidelné osobní vlaky jsou v úseku Praha – Benešov u Prahy (úsek Čerčany – Benešov u Prahy integrován od 1. dubna 2017)[16] integrovány do systému Pražské integrované dopravy (PID). Linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy měla od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií neformálně přiděleno označení S2, které však na starých elektrických jednotkách nebylo využíváno. Od prosince 2007 v rámci systému Esko má linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy označení S9. Od prosince 2008 byla zavedena na trati druhá linka systému Esko, S29 Praha-Vysočany – Strančice, která byla od prosince 2010 začleněna do linky S9. Od prosince 2011 byly vybrané spoje linky S9 prodlouženy až do stanice Praha-Horní Počernice, od prosince 2014 pak některé spoje do Čelákovic a od prosince 2015 až do Lysé nad Labem.

V letech 2016–2018 jezdily mezi Prahou a Benešovem v pracovní dny v dvouhodinovém intervalu též spěšné vlaky společnosti ARRIVA, které byly provozovány na komerční riziko a neplatil v nich tarif PID. Od prosince 2018 byly částečně nahrazeny spěšnými vlaky ČD linky R49 v závazku veřejné služby, které však jezdí pouze ve špičkách. Vlaky ARRIVA byly vedeny motorovými jednotkami 845, spěšné vlaky ČD jsou vedeny lokomotivami 163 s vozy Bdt v pracovní dny a Bdmtee o víkendu.

Provoz osobních vlaků mezi Prahou a Benešovem je zajišťován jednotkami řady 471. Základ taktu příměstských vlaků na trati je 30 minut (mimo nedělního dopoledne v úseku Strančice – Benešov u Prahy, kde je tou dobou interval šedesátiminutový), ve špičkách pracovních dnů je mezi Prahou a Říčany interval zkrácen na 15 minut.

Po trati jezdí i rychlíková linka Praha – Benešov u Prahy – Tábor – České Budějovice, ve smlouvě o závazku veřejné služby označovaná jako R17 (v letech 2009–2011 R7, v kapesních jízdních řádech ČD v letech 2011–2018 jako D10)[17] a expresní vlaky Praha – Tábor – České Budějovice – (Linz/Český Krumlov) označované jako linka Ex7. Rychlíky jsou zpravidla vedeny lokomotivami 362, soupravy byly do JŘ 2020/2021 tvořeny převážně staršími rychlíkovými vozy řad B249 (popřípadě Bee243), BDs449 a A149, popřípadě modernizovanými vozy Bbdgmee236, Bee238 či Bdpee231.[18] Od JŘ 2021/2022 jsou na rychlíky postupně nasazovány zejména modernizované vozy, doplněné staršími vozy 2. třídy řad Bee243, B209 (přeznačený vůz první třídy) a B249. Expresy jsou zpravidla vedeny lokomotivami 380 s modernizovanými vozy Bdpee, Bmz225 a ARmpee829, ve vytížených časech též mohou být doplněny staršími vozy.[19]

Tarif[editovat | editovat zdroj]

Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha – Benešov u Prahy – Mezno využít v zastávkových vlacích vybrané druhy jednotlivých jízdenek a předplatní jízdenky Pražské integrované dopravy. Na nástupištích všech stanic úseku Praha – Benešov u Prahy jsou umístěny žluté označovací automaty, označení jízdenek v ostatních stanicích zatím není možné, nicméně lze koupit jízdenku PID v pokladně i ve vlaku. V úseku Tábor – Planá nad Lužnicí je možné využít tarif Integrovaného dopravního systému Táborska. V úseku Ševětín – České Budějovice je od roku 2017 zaveden též tarif integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Benešov u Prahy[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 222 Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Štěpánov

Olbramovice[editovat | editovat zdroj]

Tábor[editovat | editovat zdroj]

Veselí nad Lužnicí[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 225 Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec – Jihlava – Havlíčkův Brod
  • Trať 226 Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice

České Budějovice[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 190 České Budějovice – Strakonice – Plzeň
  • Trať 194 České Budějovice – Český Krumlov – Černý Kříž
  • Trať 196 České Budějovice – Kaplice – Summerau
  • Trať 199 České Budějovice – České Velenice – Gmünd NÖ

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Praha[editovat | editovat zdroj]

V závorce jsou uvedena tarifní pásma systému Pražské integrované dopravy.

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

V závorce jsou uvedena tarifní pásma systému Pražské integrované dopravy.

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

V závorce jsou uvedena tarifní pásma Integrovaného dopravního systému Táborska a Integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.

Zrušené stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/optimalizace-tratoveho-useku-praha-hostivar-praha-hl-n-ii-cast-praha-hostivar-praha-hl-n-1
  2. Hotova je další část koridoru Praha-Budějovice, ČT24, 15. 9. 2009
  3. Začíná modernizace koridoru Benešov–Votice, ČT24, 15. 3. 2010
  4. a b Tunely u Votic už jezdí vlaky, ČT24, 30. 11. 2011, mld, ČTK
  5. V rámci modernizace trati Votice – Benešov u Prahy začnou vlaky jezdit v nové trase. Archivováno 8. 5. 2014 na Wayback Machine. szdc.cz, tisková zpráva SŽDC, 29.8.2012
  6. CHLUMEC, Karel. Cyklostezka z Votic do Bystřice povede po bývalé železnici. Benešovský deník [online]. 2016-7-13 [cit. 2016-8-6]. Dostupné online. 
  7. Tisková zpráva SŽDC o rekonstrukci Vršovice – Hostivař. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2018-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-14. 
  8. Koridory.cz. Hostivař – Vršovice: postup prací, historie železničních mostů pod „ranžírem“. simba, 17.2.2019. [cit. 2019-10-13]. Dostupné online.
  9. Informace o modernizaci úseku Sudoměřice – Votice na stránkách Správy železnic. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2018-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-14. 
  10. ŠINDELÁŘ, Jan. Zvýšení rychlosti na koridoru mezi Sudoměřicemi a Voticemi vyjde na půl miliardy. Zdopravy.cz [online]. 2020-12-19 [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  11. a b HALLA, J. A. Sudoměřice – Votice: dotace z evropských fondů schválena [online]. 2021-01-13 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  12. a b SuVo: Místo koridoru cyklostezka, náves i železniční skanzen. SŽ půjčila obcím koleje [online]. 2022-02-06 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  13. a b Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se zprovozní i druhá kolej. www.spravazeleznic.cz [online]. Správa železnic, 2022-08-31 [cit. 2022-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-05. 
  14. MIREKK. V červenci začne modernizace trati ze Ševětína do Dynína. Koridory.cz [online]. 2018-02-20 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  15. HALLA, Jiří Antonín. Slavnostní zahájení stavby Soběslav – Doubí u Tábora. Koridory.cz [online]. 2019-10-16 [cit. 2020-01-15]. Dostupné online. 
  16. Integrace Benešova do PID
  17. Schéma dálkové dopravy ČD
  18. Řazení vlaků (trať 220) – 2021. ŽelPage [online]. Spolek ŽelPage [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  19. Řazení vlaků (trať 220) – 2022. ŽelPage [online]. Spolek ŽelPage [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha – České Budějovice na Wikimedia Commons
  • [1] Informace o trati na ŽelPage
  • [2] Historie železničních tratí
  • [3] Konec dalších hradel
  • [4] Průjezd trati Praha hl. n. – Benešov u Prahy s uvedením všech dopravních bodů na trase (díly 1–6)
  • [5] Průjezd trati Benešov u Prahy – České Budějovice s uvedením všech dopravních bodů na trase (díly 6–14)
  • [6] Vizualizace přeložky v úseku Sudoměřice – Votice