Čížov (Horní Břečkov)
| Čížov | |
|---|---|
_-_centrum_vsi_s_kapl%C3%AD_obr1.jpg) centrum vsi s kaplí | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Horní Břečkov |
| Okres | Znojmo |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°52′33″ s. š., 15°52′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 50 (2021)[1] |
| Katastrální území | Čížov (14,69 km²) |
| PSČ | 671 02 |
| Počet domů | 35 (2011)[2] |
  Čížov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 42609 |
| Kód k. ú. | 642606 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čížov (německy Zaisa)[3] je vesnice, místní část obce Horní Břečkov v Jihomoravském kraji. Čížov se nachází v Národním parku Podyjí nedaleko česko-rakouské státní hranice a slouží jako východisko pro návštěvu národního parku nebo města Hardegg na rakouské straně hranice (hraniční přechod Čížov–Hardegg).
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o vsi pochází z roku 1323.
Boje o Hardeggskou celnici[editovat | editovat zdroj]
Most přes Dyji u hraničního přechodu Čížov–Hardegg byl po vyhlášení všeobecné mobilizace dne 23. září podminován a připraven k odstřelu, přičemž došlo k částečné demontáži mostovky. V těsné blízkosti mostu, zajištěného závorou Ippen, byla v roce 1937 postavena budova celního úřadu, jejíž součástí byla jedna bastionová pevnůstka, maskovaná pod vrstvou omítky jako balkon. Obranu přechodu podporovala také linie tzv. „řopíků“, objektů lehkého opevnění nového typu (vzor 37). Před celnicí byla vybudována souvislá protitanková překážka ze dvou řad ocelových rozsocháčů, doplněná překážkou z ostnatého drátu. Ozbrojené střety zde trvaly s přestávkami od 25. září do 5. října 1938. Celní úřad bránilo družstvo SOS pod velením Karla Tojšla, které při jeho obraně mostu podporovala palba z linie lehkého opevnění. Útoky Freikorpsu byly zpočátku podporovány kulometnou palbou jednotek německé armády, které se později podle svědectví Karla Tojšla přímo zapojily do probíhajících bojů. Navzdory mnoha pokusům o překročení Dyje se československým obráncům podařilo ubránit hraniční přechod až do vydání této oblasti v rámci posledního pásma záboru. Němci zaplatili svůj pokus o dobytí hraničního přechodu až 22 mrtvými, zatímco obránci měli 4 lehce zraněné.[4]
Říšská župa Dolní Podunají[editovat | editovat zdroj]
Po odstoupení pohraničního území byla obec jako nové území Třetí říše přiřazena Říšské župě Dolní Podunají. Na jaře 1940 byla celní budova stavebně upravena pro tábor Říšské pracovní služby ženské mládeže (Reichsarbeitsdienst der weiblichen Jugend, RADwJ) s kapacitou pro 54 dívek. Stavební práce (příčky, dveře, omítka) po dobu tří měsíců prováděla četa vojáků ze Znojma, došlo k výměně podlah a interiéry byly následně vymalovány. Nábytek, nádobí, ložní prádlo a erární RAD-oblečení bylo transportováno vlakem do Šumné. Od nádraží na místo pak veškeré vybavení dopravili místní zemědělci svými povozy. Ti také zajistili slámu pro slamníky. Vojáci pak pomáhali s rozmístěním, nacpáním slamníků a složením paliva do bunkru. Tábor vedly tři vedoucí. Dívky se střídaly po půlročních turnusech (jaro-podzim, podzim-jaro). Vedle RAD uniforem a pracovního oblečení obdržely všechny účastnice i jízdní kola.[5]
Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1989 byla za vsí zachována část hraničních zátarasů tvořící železnou oponu na hranicích s Rakouskem. Z původního zabezpečení je zachována obslužná komunikace, ježkové a jehlanové zátarasy, oplocení z ostnatého drátu a strážní věž. Je to jediná zachovalá část železné opony v Česku.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kaple Panny Marie Bolestné a Čtrnácti sv. Pomocníků - pozdně barokní stavba z roku 1787
- Hardeggská vyhlídka - vyhlídka s dřevěným altánem jižně od vesnice
- hraniční zátarasy z doby studené války
- lovecký letohrádek Lusthaus v bývalé oboře
- obelisk hraběnky Mniszkové z roku 1860, na ostrohu nad zákrutem Dyje poblíž ledových slují
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
návštěvnické centrum NP Podyjí -
hospoda a zastávka -
dochované hraniční zátarasy -
Hardeggská vyhlídka -
obelisk u ledových slují
_-_n%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bvnick%C3%A9_centrum_NPP_obr1.jpg)
_-_hospoda_a_zast%C3%A1vka.jpg)
.JPG)
_-_obelisk_u_ledov%C3%BDch_sluj%C3%AD_obr01.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 180.
- ↑ LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš; ČERMÁK, Ladislav. Souboj bez vítěze. Praha: Mladá fronta, 2011. 312 s. ISBN 978-80-204-2201-9. Kapitola 3.2 Ze cvičiště na bojiště - Boje o Hardeggskou celnici, s. 65–79.
- ↑ Antonia Zöllner: Mädchen in RAD-Uniform: Erinnerungen einer Österreicherin an den Reichsarbeitsdienst und die Zeit danach, Frieling, 2000.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čížov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čížov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- http://cizov.ceskehory.cz/
- http://www.hrady.cz/index.php?OID=2426
- http://www.hornibreckov.cz
