Čuk a Gek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čuk a Gek
AutorArkadij Gajdar
Původní názevЧук и Гек
PřekladatelOlga Ptáčková-Macháčková
Marie Marčanová (verše)
IlustrátorOlga Pavalová
ZeměSovětský svaz
Jazykruština
ŽánrLiteratura pro děti a mládež
Datum vydání1939
Český vydavatelAlbatros
Česky vydáno1979
Typ médiatištěné, vázané
Počet stran82
Náklad110 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čuk a Gek (rusky Чук и Гек) je kniha pro děti ruského spisovatele Arkadije Gajdara z roku 1939. V SSSR byla zfilmována v roce 1953.

Kniha vypráví příběh dvou malých kluků, kteří jedou s maminkou navštívit tatínka pracujícího daleko v tajze na Sibiři. Toto literární dílo patřilo v Československu mezi povinnou školní četbu.[1] V některých pasážích je patrný dobový vliv komunistického zřízení.

Česky vyšla kniha několikrát, mj. ve vydání Albatrosu v roce 1979.[2]

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Čuk
  • Gek
  • maminka
  • tatínek

Děj[editovat | editovat zdroj]

Dva bratři – Čuk a Gek - se mezi sebou pořád perou, ale potom se hned udobří. Bydlí v Moskvě a stará se o ně maminka, protože tatínek pracuje na výzkumné geologické stanici daleko na Sibiři a domů za rodinou jezdí málo. Kluci by ho chtěli vidět častěji. Jednou dojde ze Sibiře dopis, ve kterém otec píše, že jej kvůli práci nepustí domů, ale kluci s maminkou mají přijet za ním. Maminka jde koupit lístky na vlak, mezitím pošťák přinese telegram. Čuk a Gek se o telegram poperou a přitom jej ztratí ve sněhu. Když pak přijde maminka domů, nic jí neřeknou.

Kluci se na tatínka těší, přestože je čeká více než 2000 kilometrů dlouhá cesta. Když s maminkou dojedou na nádraží, jsou překvapeni, že na ně tatínek nečeká. Najmou si vozku, který je odveze i se zavazadly na vědeckou stanici. Ani na stanici ale nikdo není, vozka říká, že večer má přijít hlídač. Když hlídač přijde, maminka a kluci chtějí vědět, co je s tatínkem. Hlídač odpoví, že je s ostatními v tajze a přijede za 10 dní.

Maminka se pustí do úklidu a kluci jí pomáhají. Protože se blíží konec roku, nastrojí vánoční stromeček. Po několika dnech se tatínek se svými kolegy vrátí z tajgy a přivítá se překvapeně s rodinou, a teprve nyní vyjde najevo, že ve ztraceném telegramu byla zpráva, aby nejezdili. Po obědě někdo vytáhne harmoniku a začne se hrát a zpívat. Před Novým rokem si všichni popřejí a pak si zapnou rádio, aby poslouchali rozhlasový přenos z Moskvy.

Filmová adaptace[editovat | editovat zdroj]

Kniha byla zfilmována v roce 1953 sovětským režisérem Ivanem Lukinským. Stejnojmenný filmový počin Čuk a Gek má 51 minut a v hlavních rolích vystupují Jura Čučunov a Andrej Čilikin.[3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://kyklop.blokuje.cz/196540-ohlednuti-i-8211-ze-ctenarskeho-denniku.php Archivováno 12. 3. 2016 na Wayback Machine. (oznámkovaná ukázka ze čtenářského deníku)
  2. GAJDAR, Arkadij. Čuk a Gek. Praha: Albatros, 1979. Kapitola tiráž, s. 80. 
  3. Čuk a Gek [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. 
  4. Chuk i Gek [online]. IMDb.com [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]