Základní zákon: Jeruzalém

Jeruzalémský zákon (celým názvem Základní zákon – Jeruzalém, hlavní město Izraele) je základním zákonem Izraele, který prohlásil Jeruzalém za hlavní město Izraele a který byl schválen Knesetem 30. července 1980 (17. avu 5740) a byl publikován ve sbírce zákonů 5. srpna 1980 (23. avu 5740).^[1]

Rezoluce RB OSN č. 478 chápe vyhlášení tohoto zákona jako porušení mezinárodního práva a tento zákon neuznává. Po vyhlášení zákona Organizace spojených národů vyzvala členské státy k přesunutí ambasád z Jeruzaléma.

Text zákona[editovat | editovat zdroj]

Základní zákon: Jeruzalém, hlavní město Izraele
Jeruzalém, hlavní město Izraele:	1. Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.
Sídlo prezidenta, Knesetu, vlády a Nejvyššího soudu:	2. Jeruzalém je sídlo prezidenta státu, Knesetu, vlády a Nejvyššího soudu.
Ochrana posvátných míst:	3. Posvátná místa budou ochráněna před znesvěcením a jiným zneuctěním a před porušováním svobody přístupu osob různého vyznání k místům pro ně svatým nebo jejich cítění k těmto místům.
Rozvoj Jeruzaléma:	4. (a) Vláda poskytne pro rozvoj a prosperitu Jeruzaléma a blahobyt jeho obyvatel přidělení speciálních fondů včetně speciálního ročního příspěvku Jeruzalémské radnici (Dotace hlavního města) se souhlasem finanční komise Knesetu.
	(b) Jeruzalému bude dána zvláštní priorita v aktivitách představitelů státu, tak jako i v dalším jeho vývoji v ekonomických a jiných oblastech.
	(c) Vláda vytvoří zvláštní orgán nebo zvláštní orgány pro implementaci této části.