Zlatá tretra Ostrava

Zlatá tretra Ostrava (anglicky Ostrava Golden Spike) je nejvýznamnější atletický mítink v Česku, jeden z nejstarších atletických závodů v Evropě, založený roku 1961 v Ostravě. Start atletů je podmíněn pozváním pořadatelů.

Vývoj názvu a zařazení

• 2001–2002: Mítink EA
• 2003–2005: Mítink IAAF Super Grand Prix
• 2006–2009: Mítink IAAF World Athletics Tour
• 2010–2019: Mítink IAAF World Challenge
• od 2020: Mítink World Athletics Continental Tour – Gold

Mítinky World Athletics Continental Tour – Gold

V roce 2020 se mítink stal součástí nového seriálu elitních světových atletických soutěží pod názvem World Athletics Continental Tour – Gold, jako druhé nejvyšší světové úrovně závodů po Diamantové lize, a v bězích na 200 m, 3000 m překážek, v hodu diskem, kladivem a v trojskoku té nejvyšší.

World Athletics Continental Tour – Gold 2020
Datum	Název mítinku	Město	Stát
11. srpna	Paavo Nurmi Game	Turku	Finsko Finsko
19. srpna	Racers Adidas Grand Prix	Kingston	Jamajka Jamajka
23. srpna	Gyulai István Memorial	Székesfehérvár	Maďarsko Maďarsko
6. září	Kamila Skolimowska Memorial	Chořov	Polsko Polsko
8. září	59. zlatá tretra Ostrava	Ostrava	Česko Česko
15. září	Memorial Borisa Hanzekovica	Záhřeb	Chorvatsko Chorvatsko
26. září	Nairobi Athletics Meeting	Nairobi	Keňa Keňa

Historie

Zlatá tretra Ostrava vznikla roku 1961 v Ostravě. Mezi vítkovické zakladatele mítinku se zařadili Vlastimil Vacula, Jan Pekař, Jan Kebrle, který byl třicet tři let ředitelem závodu. V prvním ročníku Mezinárodních běžeckých závodů VŽKG se na škvárovém oválu Městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích sešli atleti z tehdejšího Československa, Sovětského svazu a Maďarska. Již tehdy padl světový výkon. V polovině září, tedy na sklonku hlavní atletické sezony se o něj časem 2:08,1 minuty postarala na netradiční běžecké trati 880 yardů Ludmila Lysenková.

Premiérový ostravský mítink na umělém povrchu proběhl o deset let později, v rámci druhého ročníku Zlaté tretry Evropy. Ta byla od května 1970 nejen názvem atletického soupeření, ale rovněž po dobu dvou desítek let (od roku 1968) i pojmenování v tehdejší době trofeje udělované nejlepšímu atletovi na Starém kontinentu, o němž hlasovali evropští atletičtí experti.

První skutečně „zlaté“ roky Tretry proběhly v letech sedmdesátých a osmdesátých. A to hlavně díky sprinterům. Rok před montrealskou olympiádou, ještě v dobách ručního měření času, Kubánec Silvio Leonard v Ostravě vyrovnal tehdejší světové maximum na stovku a ještě před ním Renate Stecherová z NDR zaběhla nejkratší sprint za 10,9 vteřiny. V Ostravě se představila rovněž její krajanka a držitelka dosud platného světového rekordu na čtvrtce Marita Kochová a opakovaně se v Ostravě objevovala i československá atletická špička v čele s Jarmilou Kratochvílovou, Taťánou Kocembovou, Helenou Fibingerovou a mnohými dalšími.

V roce 1978 se mítinku zúčastnili sportovci z pětadvaceti zemí. Před sametovou revolucí spadla Tretra do „třetí ligy“ a organizátoři čelili riziku zániku. V roce 1999 byla tradice závodů na rok přerušena, když závod neproběhl.

Dědictví světové atletiky

Soutěži byla mezinárodní atletickou federací World Athletics v roce 2019 udělena plaketa Dědictví světové atletiky (World Athletics Heritage). Jedná se o ocenění, které připomíná, oslavuje a propojuje ikonické osobnosti, výkony, místa a události 3000 let staré historie atletického sportu. Plaketa je udělována za výjimečný přínos historii a rozvoji světové atletiky.

Top 10 atletů

1967–1999

Top 10 atletů^[zdroj⁠?]

• Jarmila Kratochvílová (držitelka světového rekordu na 800 m z roku 1983 platného dodnes, stříbrná z OH 1980, dvojnásobná mistryně světa z roku 1983 (400 m - SR poprvé pod 48 s. a 800 m)
• Helena Fibingerová (světová rekordmanka ve vrhu koulí v hale, 3× překonala SR venku, mistryně světa 1983, bronzová z OH, 8× mistryně Evropy v hale)
• Taťána Kocembová (2× stříbrná z MS 1983 na 400 m a 4 × 400 m, halová mistryně Evropy (400 m), stříbro na 4 × 400 m a bronz 400 m z ME)
• Jan Železný (pětinásobný světový rekordman v oštěpu, jeho výkon 98.48 m platí dodnes, 3× zlato a 1× stříbro z OH, 3× zlato 2× bronz z MS)
• Alberto Juantorena (Kuba, dvojnásobný olympijský vítěz OH 1976 na 400 m a 800 m, 2× překonal světový rekord)
• Iván Pedroso (Kuba, dálkař, olympijský vítěz z roku 2000, 4× zlato z mistrovství světa z let 1995-2001, 5× zlato z halového MS 1993-2001)
• Šárka Kašpárková (trojskokanka, bronzová z OH 1996, zlatá z MS 1997, 3× stříbro z ME a HME, 2× bronz z halového MS)
• Silvio Leonard (Kuba, druhý sprinter světa, který překonal hranici 10 s. s automatickým měřením času, stříbrný na 100 m z OH 1980)
• Imrich Bugár (diskař, stříbro z OH 1980, zlato z MS 1983, zlato a bronz z ME, 13× mistr ČSSR 1978-1992 a 2× mistr ČR 1993-1994)
• Irena Szewińská (Polsko, držitelka sedmi medailí z OH z toho 3× zlato, jako jediná držela současně světové rekordy na tratích 100, 200 a 400 m)

2000–2019

Top 10 atletů^[zdroj⁠?]

• Usain Bolt (Jamajka, sprinter, nejlepší atlet posledních let, 8× zlato z OH, 11× zlato z MS, držitel světového rekordu na 100 m a 200 m)
• Asafa Powell (Jamajka, sprinter, olympijský vítěz, mistr světa ve štafetě, bývalý světový rekordman, 97× zaběhl 100 m pod 10 s)
• Hišám Al-Karúdž (Maroko, 2× zlato z OH -1500 m a 5000 m z roku 2004, držitel světového rekordu na 1500 m a míli)
• Wayde van Niekerk (JAR, držitel světového rekordu, 1× zlato z OH, 1× zlato z MS v běhu na 400 m)
• Haile Gebrselassie (Etiopie, 2× zlato z OH, 9× zlato z MS ve vytrvalostních disciplínách)
• Denisa Rosolová (Česko, 1× zlato z HME v běhu na 400 m, 1× zlato z ME v běhu na 400 m př.)
• Blanka Vlašičová (Chorvatsko, skok do výšku, 2× zlato z MS, 2× zlato z HMS)
• Anita Włodarczyková (Polsko, nejlepší kladivářka historie, držitelka světového rekordu, 1× zlato z OH, 1× zlato z MS, 1× zlato z ME)
• Dayron Robles (Kuba, bývalý držitel světového rekordu na 110 m př., 1× zlato z OH, 1× zlato z HMS)
• Kenenisa Bekele (Etiopie, 3× zlato z OH, 16× zlato z MS, držitel světového rekordu na 5000 m a 10 000 m)

Rekordy mítinku

Muži

Disciplína	Výkon	Atlet	Stát	Rok rekordu
Běh na 100 metrů	9,83 (−0,5 m/s)	Asafa Powell		27. května 2010
Běh na 200 metrů	19,83 (+0,3 m/s)	Usain Bolt		12. června 2008
Běh na 400 metrů	44,16	LaShawn Merritt		17. června 2014
Běh na 800 metrů	1:43,24	Wilfred Bungei		12. června 2003
Běh na 1500 metrů	3:31,17	Cornelius Chirchir		12. června 2003
Běh na 1 míli	3:49.57	Haron Keitany		17. června 2009
Běh na 3000 metrů	7:31,66	Caleb Mwangangi Ndiku		17. června 2014
Běh na 5000 metrů	12:48,63	Jacob Kiplimo		8. září 2020
Běh na 10 000 metrů	26:20,31	Kenenisa Bekele		8. června 2004
Běh na 110 metrů překážek	12,87 (+0,9 m/s)	Dayron Robles		12. června 2008
Běh na 400 metrů překážek	47,62	Karsten Warholm		8. září 2020
Běh na 3000 metrů překážek	7:58,68	Lamecha Girma		31. května 2022
Skok do výšky	238 cm	Mutaz Essa Baršim		13. června 2018
Skok o tyči	612 cm	Armand Duplantis		27. června 2023
Skok daleký	866 cm (+1,0 m/s)	Juan Miguel Echevarría		13. června 2018
Trojskok	17,57 m (−1,1 m/s)	Christian Taylor		28. června 2017
Vrh koulí	22,63 m	Ryan Crouser		27. června 2023
Hod diskem	68,55 m	Kristjan Čeh		27. června 2023
Hod oštěpem	94,64 m (Současný design)	Jan Železný		31. května 1996
Běh na 4 × 100 metrů	38,43	Jeremiah Azu Zharnel Hughes Richard Kilty Nethaneel Mitchell-Blake		31. května 2022
Běh na 4 × 400 metrů	3:01,49	Jerome Davis Derek Mills James Carter Danny McCray		31. května 2001

Ženy

Disciplína	Výkon	Atlet	Stát	Rok rekordu
Běh na 100 metrů	10,76 (+1,1 m/s)	Veronica Brownová		31. května 2011
Běh na 200 metrů	22,07 (−1,0 m/s)	Jarmila Kratochvílová		3. června 1981
Běh na 400 metrů	49,67	Taťána Kocembová		1. června 1983
Běh na 800 metrů	1:57,72	Maria Mutolaová		8. června 2004
Běh na 1500 metrů	3:57,38	Diribe Welteji		27. června 2023
Běh na 5000 metrů	14:30,18	Meseret Defarová		27. června 2007
Běh na 10 000 metrů	30:26,67	Tiruneš Dibabaová		27. června 2013
Běh na 100 metrů překážek	12,42	Jasmine Camacho-Quinnová		27. června 2023
Běh na 400 metrů překážek	53,32	Zuzana Hejnová		27. června 2013
Běh na 3000 metrů překážek	9:11,33	Norah Jerutová		13. června 2018
Skok do výšky	206 cm	Marija Lasickeneová		20. června 2019
Skok o tyči	483 cm	Stacy Dragilaová		8. června 2004
Skok daleký	700 cm (+0,1 m/s)	Eva Murková		23. května 1984
Trojskok	15,00 m	Yamilé Aldamaová		12. června 2003
Vrh koulí	21,96 m	Helena Fibingerová		8. června 1977
Hod diskem	69,52 m	Zdeňka Šilhavá		10. června 1987
Hod kladivem	79,72 m	Anita Włodarczyková		27. června 2017
Hod oštěpem	67,78 m	Barbora Špotáková		25. května 2012
Běh na 4 × 100 metrů	43,56	Gréta Kerekes Jusztina Csóti Boglárka Takács Alexa Sulyán		27. června 2023
Běh na 4 × 400 metrů	3:33,9	Edit Molnár Agnes Kozáry Noémi Bátori Judit Forgács		3. srpna 1991

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatá tretra Ostrava na Wikimedia Commons
• Zlatá tretra Ostrava – oficiální stránky
• Zlatá tretra Ostrava na Facebooku
• Zlatá tretra Ostrava na Instagramu
• Zlatá tretra Ostrava na webu World Athletics