William Cavendish, 3. vévoda z Devonshiru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
William Cavendish, 3. vévoda z Devonshire
Narození26. září 1698
Úmrtí5. prosince 1755 (ve věku 57 let)
Londýn
Místo pohřbeníDerby Cathedral
Povolánípolitik
OceněníPodvazkový řád
společník Královské společnosti
Politická stranaWhigové
ChoťCatherine Hoskins (od 1718)[1][2]
DětiWilliam Cavendish[1]
Frederick Cavendish[1]
Lord John Cavendish[1]
Lord George Cavendish[3]
Lady Rachel Cavendish[3][1]
Lady Caroline Cavendish[3][1]
… více na Wikidatech
RodičeWilliam Cavendish, 2. vévoda z Devonshire[1] a Rachel Cavendish, Duchess of Devonshire[3][1]
RodCavendishové
PříbuzníLord Charles Cavendish[1] a Lord James Cavendish (sourozenci)
William Cavendish, 5. vévoda z Devonshiru[1], Dorothy Bentincková, vévodkyně z Portlandu[1], George Cavendish[1] a Lord Richard Cavendish[3] (vnoučata)
Funkcelord strážce pečeti (1731–1733)
poslanec 6. parlamentu Velké Británie
poslanec 5. parlamentu Velké Británie
poslanec 7. parlamentu Velké Británie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Cavendish, 3. vévoda z Devonshiru (William Cavendish, 3rd Duke of Devonshire, 3rd Marquess of Hartington, 6th Earl of Devonshire, 6th Baron Cavendish of Hardwick) (26. září 1698, Hardwick Hall, Anglie5. prosince 1755, Londýn, Anglie) byl britský státník a dvořan z významného šlechtického rodu Cavendishů. Politicky patřil k whigům, kromě řady čestných funkcí byl dvakrát nejvyšším hofmistrem a osm let zastával úřad místokrále v Irsku. Všichni jeho čtyři synové dosáhli vysokého postavení v politice, u dvora a v armádě, nejstarší syn William Cavendish, 4. vévoda z Devonshiru byl britským premiérem.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zámek Hardwick Hall (Derbyshire), rodiště 3. vévody z Devonshire

Byl nejstarším synem 2. vévody z Devonshiru, narodil se na jednom z rodových sídel, renesančním zámku Hardwick Hall (Derbyshire), studoval v Oxfordu a v letech 1721–1729 byl členem Dolní sněmovny za stranu whigů. V letech 1726–1731 byl kapitánem královské gardy, mezitím v roce 1729 zdědil po otci titul vévody (do té doby jako otcův dědic vystupoval pod jménem markýz z Hartingtonu), zároveň převzal funkci lorda–místodržitele v hrabství Derby (1729–1755). Do Walpolovy vlády vstoupil jako lord strážce tajné pečeti (1731–1733), od roku 1731 byl zároveň členem Tajné rady. Po daňové reformě a odchodu Walpolových odpůrců z vlády byl v letech 1733–1737 byl lordem nejvyšším hofmistrem, poté se stal místokrálem v Irsku (1737–1745) O Irsku neměl nejmenší znalosti, což svědčí o tom, že post irského místokrále neměl v očích londýnské vlády zásadní význam. Devonshire nejen že nebyl schopen v Dublinu aktivně politicky působit, problémy si navíc způsobil sám přátelstvím s nepříliš oblíbeným Brabazonem Ponsonbym. Vzestup klanu Ponsonbyů umožněný vévodou z Devonshiru byl v Irsku sledován s nevraživostí a nepochopením. Po návratu do Londýna zaujal znovu post nejvyššího hofmistra (1744–1749). V roce 1733 získal Podvazkový řád.

Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla Catherine Hoskins (1701–1777), dcera hofmistra vévody z Bedfordu. Měli spolu sedm dětí.

  • Caroline Cavendish (1719–1760), manžel 1739 William Ponsonby, 2. hrabě z Bessborough (1704–1793), generální poštmistr, mecenáš
  • William Cavendish, 4. vévoda z Devonshiru (1720–1764), britský premiér 1756–1757
  • Elizabeth Cavendish (1722–1796), manžel 1743 John Ponsonby (1713–1787), předseda irského parlamentu
  • Lord George Augustus Cavendish (1726–1794), člen Dolní sněmovny, finanční inspektor královského dvora
  • Rachel Cavendish (1727–1805), manžel 1748 Horatio Walpole, 1. hrabě z Orfordu (1723–1809)
  • Lord Frederick Cavendish (1729–1803), polní maršál
  • Lord John Cavendish (1732–1796), člen Dolní sněmovny, ministr financí

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]