Wang Šen-čung

Wang Šen-čung
Wang Šen-čung
Pseudonym	Nan-ťiang, Cun-jen ťü-š’
Jiná jména	Wang Tao-s’
Narození	1509
Úmrtí	1559
Umělecká činnost
Znám jako	prozaik, literární teoretik
Škola	osm talentů éry Ťia-ťing
Ovlivněn	Ou-jang Siou, Ceng Kung
Ovlivnil	Kuej Jou-kuang, Mao Kchun
Národnost	chanská
Země	říše Ming
Bydliště	Ťin-ťiang, Fu-ťien
Vzdělání	ťin-š’ (1526)
Vyznání	konfucianismus
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wang Šen-čung (čínsky pchin-jinem Wáng Shènzhōng, znaky 王慎中, 1509–1559) byl čínský prozaik mingského období, jeden z osmi talentů éry Ťia-ťing.

Jména[editovat | editovat zdroj]

Wang Šen-čung používal zdvořilostní jméno Tao-s’ (čínsky pchin-jinem Dàosī, znaky 道思) a literární pseudonymy Nan-ťiang (čínsky pchin-jinem Nánjiāng, znaky 南江), Čung-lu šan-žen (čínsky pchin-jinem Zhōnglù shānrén, znaky 中麓山人) a Cun-jen ťü-š’ (čínsky pchin-jinem Zūnyán jūshì, znaky 遵岩居士). Byl druhý syn a proto mu říkali Wang Čung-c’ (čínsky pchin-jinem zhòngzǐ, znaky 王仲子, „Prostřední syn Wang“).^[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Wang Šen-čung pocházel z okresu Ťin-ťiang v provincii Fu-ťien ležící na jihovýchodě mingské Číny.^[2] Mládí zasvětil studiu konfuciánských klasiků, přihlásil se k úřednickým zkouškám, složil jejich nižší stupně a roku 1526 i nejvyšší – palácové zkoušky – a získal titul ťin-š’. Poté nastoupil úřední kariéru. Ve státní službě dosáhl místa zástupce vedoucího provinčního administrativního úřadu (參政, cchan-čeng) Che-nanu, roku 1541 byl propuštěn.^[2]

Patřil k významným představitelům kultury mingské říše jako jeden osmi talentů éry Ťia-ťing. Osm talentů si za literární vzor brali autory tchangského a sungského období, přičemž stáli v opozici vůči převažujícímu proudu soudobé literatury vedeným sedmi dřívějšími mingskými mistry, který si cenil nad jiné chanské a starší prozaiky a tchangské a starší básníky.^[2]

Zprvu si – jako většina jeho současníků – za vzor literární tvorby bral sedm mistrů, později se od nich odvrátil, když ho zaujalo dílo sungských Ou-jang Sioua a Ceng Kunga. Jako literární teoretik zastával názor, že sice učení se od mistrů má význam, ale nakonec stejně autor musí psát svými slovy přímo ze srdce.^[2] I když psal i poezii, z Wang Šen-čungovy tvorby si současníci cenili zejména jeho prozaických prací.^[1] K jeho nejvýznamnějším pracím patří Chaj-šang pching-kchou ťi (海上平寇記), Sung Čcheng Lung-feng ťün-po č’-š’ sü (送程龍峰郡博致仕序), Ťin-si jou-ťi (金溪游記), Jou Čching-jüan-šan ťi (游清源山記) a Ču Pi-tchan š’ sü (朱碧潭詩序).^[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c CHANG, Kang-i Sun. Literature of the early Ming to mid-Ming (1375–1572). In: CHANG, Kang-i Sun. The Cambridge history of Chinese literature: Volume II. From 1375. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. ISBN 978-0-521-11677-0. S. 1–62, na s. 56. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2015-12-17 [cit. 2017-02-10]. Kapitola Persons in Chinese History - The Eight Talents of the Jiajing Reign Period ( (Jiajing ba caizi 嘉靖八才子). Dostupné online. (anglicky)

[chang_56-1] CHANG, Kang-i Sun. Literature of the early Ming to mid-Ming (1375–1572). In: CHANG, Kang-i Sun. The Cambridge history of Chinese literature: Volume II. From 1375. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. ISBN 978-0-521-11677-0. S. 1–62, na s. 56. (anglicky)

[theobald_osm_talentů-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2015-12-17 [cit. 2017-02-10]. Kapitola Persons in Chinese History - The Eight Talents of the Jiajing Reign Period ( (Jiajing ba caizi 嘉靖八才子). Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]