Václav Weinzettl
| Václav Weinzettl | |
|---|---|
 Václav Weinzettl | |
| Narození | 4. ledna 1862 Stráž nad Nežárkou  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 23. dubna 1930 (ve věku 68 let) Praha  Československo |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt, vysokoškolský učitel, filozof a učitel |
| Příbuzní | Valentin Weinzettl (sourozenec) |
| Funkce | ředitel školy |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Weinzettl (4. ledna 1862 Stráž nad Nežárkou[1] – 23. dubna 1930 Praha[2]) byl architekt a dlouholetý ředitel státní průmyslové školy sochařské a keramické v Hořicích.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Po maturitě v letech 1882–1887 studoval pozemní stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT). Svou praxi vykonával u rakouského architekta Achilleho Wolfa.[3]
V letech 1895–1897 byl pověřen řízením rodinných císařských statků ve Vídni. Na velkostatku v Orthu, zejména v Esslingen řídil výstavbu hospodářských budov. Pracovní činností byl zaměřen na sochařství a kamenictví. Od 1. března 1897 vyučoval v c. k. odborné škole sochařsko-kamenické v Hořicích v Podkrkonoší, kde se roku 1904 stal v pořadí druhým ředitelem a školu vedl až do roku 1929, kdy odešel do penze.[4]
Byl také technickým referentem Spolku pro udržování válečných hrobů na královédvorském bojišti z roku 1866, který byl jedním z místních spolků sdružených v Ústředním spolku pro udržování válečných pomníků z r. 1866 v Čechách, založeném v roce 1892.[5]
Za jeho působení na hořické škole vznikla v roce 1908 jako pobočka místního průmyslového muzea Galerie plastik, která je i v současné době sbírkou moderního českého sochařství.[6]
Tvorba[editovat | editovat zdroj]
- Baterie mrtvých na Chlumu u Hradce Králové (1893)
- Památník s ossariem ve Kbelnici u Jičína (1905–1906)
- Riegrův obelisk na vrchu sv. Gottharda v Hořicích (1907)
- Mauzoleum rodiny Schliků (Šliků) ve Veliši u Jičína (1925–1926)
- Pod jeho vedením a jeho plánu byla postavena nová synagoga v Hradci Králové (1904–1905)
- Krkonošský pavilon sochařství a kamenictví v Hořicích (1903)
- Funerální plastiky, návrhy vojenských pomníků (např. Horní Přím, Svíb, Probluz, Nový Bydžov) ap.
Literární činnost[editovat | editovat zdroj]
- Víra v nové době (Praha, Borský a Šulc 1924, 613 s.) – úvahy nad rozporem náboženské víry a vědy: víra v nové době by měla být postavena nejen na základě etických a mravoučných zásad, ale také na nových vědeckých poznatcích a objevech
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- Zlatý záslužný kříž s korunou
- Rytíř carského ruského řádu sv. Stanislava III. tř.
- Knížecí řád Schaumburg-Lippeovský III. tř.
- Galerie realizací
-
Baterie mrtvých na Chlumu -
-
Stélový secesní pomník s bustou saského krále Alberta a saskými královskými atributy, Probluz -
Kaple s ossariem v Kbelnici -
Nová synagoga v Hradci Králové -
Riegrův obelisk na vrchu sv. Gottharda, Hořice
,_vrch_sv._Gottharda_02.JPG)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých na Smíchově, sign. SM Z24, s. 244
- ↑ Prostor - architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-25.
- ↑ BLAŽEK, Viktor. Meziválečná pomníková tvorba na Jičínsku a odkaz architekta Václava Weinzettla. Zprávy památkové péče. 2014, roč. 74, čís. 4, s. 319–323. ISSN 1210-5538.
- ↑ Komitét pro udržování památek z války roku 1866. www.1866.cz [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Stálá expozice – Městské muzeum a Galerie plastik Hořice. galerie.horice.org [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Weinzettl na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Weinzettl
- https://web.archive.org/web/20120502235631/http://www.horice.org/cz/kultura/dalsi-pametihodnosti/smetanovy-sady/
- https://web.archive.org/web/20091021140432/http://www.horice.org/cz/kultura/dalsi-pametihodnosti/socharsko-kamenicka-skola/
