Volba prezidenta Československa 1918

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volba prezidenta Československa 1918
StátČeskoslovensko
Druh volebprezidentské
Volební termín14. listopadu 1918
Následující volby1920
Počet kandidátů1
Výsledky
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk
nezávislý
zvolený aklamací

Volba prezidenta Československa proběhla 14. listopadu 1918 na prvním zasedání Revolučního národního shromáždění v Thunovském paláci v prostorách bývalého českého zemského sněmu na pražské Malé Straně.[1] Tomáš Garrigue Masaryk byl ve své nepřítomnosti zvolen aklamací[2] na dobu dvou let prvním československým prezidentem.[1]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku První československý odboj.

Tomáš Garrigue Masaryk byl spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem hlavním představitelem československého odboje v zahraničí. Během první světové války vyjednal Masaryk sérii smluv s dohodovými mocnostmi a byl vůdcem Československých legií. V říjnu 1918 došlo ke schůzce představitelů domácího a zahraničního odboje ve švýcarské Ženevě, kde bylo potvrzeno, že se právě Masaryk stane prezidentem budoucího státu.[3]

Průběh volby[editovat | editovat zdroj]

Ustavující schůze revolučního národního shromáždění se účastnilo celkem 256 poslanců.[2] Schůzi vedl Karel Kramář, který ve svém úvodním projevu poděkoval osobnostem, které se zasloužily o vznik státu, Masarykovi, Benešovi, Štefánikovi a „Mužům 28. října.“ Neopomenul poděkovat Československým legiím a dohodovým mocnostem.[1] Ve své řeči dále deklaroval ztrátu veškerých práv habsbursko-lotrinské dynastie na český trůn a vyhlásil republikánský charakter nového státu.[4] Jako potvrzení republikánské formy státu požádal Kramář Národní shromáždění o zvolení Masaryka prvním prezidentem Československa.

A my svobodni a volni prohlašujeme, že náš stát československý jest svobodnou československou republikou. (Výborně! Sláva!) Hlučný potlesk.) A abychom doplnili všechno to, pak prosím Vás, abyste prvním presidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka. (Výborně! Sláva! Potlesk) Prohlašuji tedy professora dra. Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným presidentem Československé republiky.

Karel Kramář, 1. schůze Národního shromáždění československého.[4]

Začátek schůze byl naplánován na 11:40 tak, aby se v okamžiku vyhlášení prezidentské volby po celé Praze rozezněly zvony,[5] což se vzhledem k nabitému programu nestihlo.[2] Začátek schůze také kvůli zpožděnému vlaku zmeškalo 40 slovenských poslanců, kteří zřejmě dorazili až po prezidentské volbě.[5]

Jak byl T. G. Masaryk informován[editovat | editovat zdroj]

Masaryk obdržel telegram o zvolení prezidentem na obědě 16. listopadu 1918 před zasedáním Lawyers clubu v New Yorku, kam byl pozván jako hlavní čestný host z titulu prezidenta Středoevropské unie. Dalšími hosty zasedání byly např. Herbert Miller - předseda Středoevropské unie a Gilbert Hitchcock – předseda Výboru pro zahraniční vztahy Senátu Spojených států.[6] Místní noviny tuto událost barvitě popsaly. Podle nich, k oznámení o zvolení prezidentem došlo na obědě v Klubu právníků, někdy mezi ústřicemi a rybami. Obdržel telegram a pokračoval v rozhovoru ještě několik minut, až pak se podíval na jeho obsah, načež ho strčil do kapsy a pokračoval v diskusi o přednostech polévky. Až o několik minut později se zmínil spolustolovníkům o tom, že Národní shromáždění, podle kabelogramu z Prahy cestou přes Bern, ho zvolilo prezidentem Czecho-Slovak Republic.[7]

Prezidentský slib[editovat | editovat zdroj]

V době konání volby byl Masaryk ještě ve Spojených státech.[8] V době Masarykovy nepřítomnosti převzala prezidentské funkce nově zvolená vláda jíž předsedal Karel Kramář.[2] Do Prahy Masaryk dorazil až 21. prosince 1918.[3] Ve dvě hodiny odpoledne pak rukou předsedy Národního shromáždění Františka Tomáška složil prezidentský slib.[9]

František Tomášek: Slibujete jako president republiky Československé na svou čest a svědomí, že budete dbáti blaha republiky a lidu a šetřiti zákonů.
Masaryk: Slibuji.

13. schůze Národního shromáždění československého (stenozáznam).[3][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c TOMÁŠ, Trávník. The first meeting of the Revolutionary National Assembly and the election of T.G. Masaryk as President of the Republic | ICV. Vláda České republiky [online]. 2011-11-11 [cit. 2019-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-21. 
  2. a b c d ANTONÍN, Klimek. Boj o hrad. Praha: PANEVROPA, 1996. ISBN 80-85846-06-3. Kapitola Masaryk se stává prezidentem, s. 18–21. 
  3. a b c 95 let od zvolení T. G. Masaryka prezidentem | Město Hustopeče - oficiální web. www.hustopece.cz [online]. Dostupné online. 
  4. a b Národní shromáždění československé 1918-1920, 1. schůze, část 1/4 (14. 11. 1918). www.psp.cz [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  5. a b HVÍŽĎALA, Karel. Karel Hvížďala: TGM a nedůstojná tradice volby prezidenta. Plus [online]. 2017-09-14 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  6. Meeting of the Lawyers Club, New York City, november 16, 1918. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 3. 
  7. New-York tribune (New York [N.Y.]), November 17, 1918. www.loc.gov [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  8. Jak jsme volili prezidenta Masaryka? Divili byste se, jak to bylo napínavé. Zoom magazin [online]. 2018-01-16 [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  9. a b Národní shromáždění československé 1918-1920, 13. schůze, část 1/2 (21. 12. 1918). www.psp.cz [online]. 1918-12-21 [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • NS RČS 1918-1920, PS a Senát, 1. schůze,část 1/1 (14. 10. 1918). www.psp.cz [online]. 1918-10-14 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 
  • NEČAS, Tomáš. Vývoj volby prezidenta v České republice. Brno, 2013. 76 s. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
  • Věrnost republice slíbí prezident již po pětadvacáté. Podívejte se na inaugurace Masaryka, Háchy, Gottwalda či Havla. ČT24 [online]. 2023-03-08 [cit. 2023-03-08]. Dostupné online. 
  • Bouřlivé ovace i protesty komunistů. Masaryk vyhrál čtyřikrát, naposled mu už napovídali slova slibu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-09-14 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.