Voduška abok
 Voduška abok | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Čeleď | turovití (Bovidae) |
| Podčeleď | bahnivci (Reduncinae) |
| Rod | voduška (Kobus) |
| Binomické jméno | |
| Kobus megaceros Fitzinger, 1855 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Voduška abok (Kobus megaceros) je antilopa, která obývá záplavová území v Jižním Súdánu.
Voduška abok měří po ramena 90 až 100 centimetrů a váží 70 až 110 kilogramů. Samice jsou zlatohnědé s bílým podbřiškem a nemají rohy. Samci jsou čokoládově hnědí až červenohnědí s bílou 'kapucí' přes ramena a malými bílými skvrnami nad očima. Mají dlouhé rýhově strukturované rohy, které jsou z profilu ve tvaru málo zaobleného „s“.
Nacházejí se v bahnitých oblastech, kde jedí vodní rostliny. Jsou aktivní hlavně za soumraku časně ráno nebo pozdě odpoledne. Shromažďují se ve stádech o padesáti samicích a jednom samci nebo v menších samčích stádech.
Volně žijící populace se odhaduje na 30 000 až 40 000 kusů.
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Voduška abok je chována přibližně ve třiceti evropských zoo.[3] V rámci Česka jsou k vidění hned v pěti zoo. Jde konkrétně o:
Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Vodušky abok jsou v Zoo Praha chovány od roku 2004. 1. června toho roku přijel samec Nelson a samice Petra, Karla a Niora ze Zoo Dvůr Králové nad Labem[4], tedy největšího chovatele afrických kopytníků mimo Afriku. První mláďata přišla na svět v roce 2005: jednalo se o samce Barta a Alfa.[4] Mláďata se od té doby rodí pravidelně. V průběhu roku 2017 se podařilo odchovat tři samce. Ke konci roku 2017 bylo chováno 11 kusů tohoto druhu, což je společně se Zoo Dvůr Králové nejvíce v Česku.[5] Na konci dubna 2019 byl přivezen samec ze Zoo Řím.[6] Samec se narodil v únoru 2020.[7] Další dvě mláďata (nejprve samice a poté samec) následovala v březnu 2020.[8][9]
K vidění jsou v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy v dolní části zoo.[10]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nile Lechwe na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ ZICHA, Ondřej. Kobus megaceros (voduška abok) [online]. BioLib.cz, 28.09.2004 15:49:07 CET [cit. 2008-12-09]. Dostupné online.
- ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Vzácná mláďata. Trojský koník. 2005, roč. 7, čís. 2, s. 4.
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Krátce ze zoo. YouTube [online]. [cit. 2020-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Novinky u zvířat. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu voduška abok na Wikimedia Commons - Galerie voduška abok na Wikimedia Commons
Taxon Kobus megaceros ve Wikidruzích
