Vladimir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimir
Владимир
Pohled na Vladimir
Pohled na Vladimir
Vladimir – znak
znak
Vladimir – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice56°7′43″ s. š., 40°24′21″ v. d.
Nadmořská výška150 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhCentrální
OblastVladimirská
Vladimir na mapě
Vladimirská oblast na mapě Ruska
Vladimir
Vladimir
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha124,6 km²
Počet obyvatel352 347 (2021)[2]
Hustota zalidnění2 828,1 obyv./km²
Etnické složeníRusové
Náboženské složenípravoslaví
Správa
StarostaSergej Sacharov
Vznik990
Oficiální webwww.vladimir-city.ru
Telefonní předvolba+7 4922
PSČ600000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o hlavním městě Vladimirské oblasti v Rusku. Další významy jsou uvedeny na stránce Vladimir (rozcestník).

Vladimir (rusky Владимир) je hlavní město Vladimirské oblasti ve středním Rusku, na levém břehu řeky Kljazmy, přibližně 190 km severovýchodně od Moskvy. Žije zde přibližně 352 tisíc[2] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zlatá brána, Vladimir

Nejstarší stopy osídlení představují tři archeologicky doložené hrobky z období mladšího paleolitu na předměstí Vladimiru zvaném Sungir. Hypatiova kronika zmiňuje jako rok založení města Vladimíra kyjevským knížetem Vladimirem Svjatoslavičem letopočet 990. Oficiálně Vladimir založil v roce 1108 kníže Černigova, Vladimír Monomach, který také město opevnil. Monomachův vnuk Andrej Bogoljubskij asi o 50 let později přestěhoval knížecí sídlo ze Suzdalu do Vladimiru. Od roku 1157 byl sídelním městem knížete Vladimirsko-suzdalského knížectví, jednoho z nástupnických států Kyjevské Rusi).

Město zažívalo svůj rozkvět až do dobytí a zpustošení Tatary 7. února 1238. Dobyla je vojska Zlaté hordy pod vedením Batu Chána. Za vlády Alexandra Něvského (1252–1263) si Vladimir udržel politickou nadvládu nad ruskými městy. V letech 1299–1317 byl sídlem metropolity. Význam Vladimíru zásadně poklesl, když v roce 1328 Ivan Kalita zvolil za nové hlavní knížectví město Moskvu. Teprve v 18. století město zažilo nový vzestup, v roce 1719 se stalo hlavním městem provincie. Od třicátých let 19. století se město začalo rozvíjet díky nástupu průmyslu, k němuž výrazně přispělo připojení města k železniční trati z Moskvy do Nižního Novgorodu v roce 1861. Hlavním městem Vladimirské gubernie byl Vladimir od roku 1796 až do roku 1929. V letech 1929 až 1944 patřil do Ivanovské oblasti (do roku 1936 označovaná jako Ivanovská průmyslová oblast). Poté v roce 1944 vznikla Vladimirská oblast. Zdejší věznice Vladimirovka fungovala již od dob Kateřiny II. Ve stalinské éře sloužila jako vězení pro disidenty.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Vladimir se nachází v převážně zemědělském regionu. Je to také železniční uzel. Jeho hlavními průmyslovými odvětvími jsou tkalcovský průmysl, konzervárenský průmysl, výroba chemických produktů, jemného náčiní a automobilových součástek.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Uspenský chrám
Pokrovský chrám na řece Něrli
Vladimirská ikona

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-09-27]
  3. ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Pátá mezinárodní, s. 128. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ruská federace
Subjekty Ruské federace
Republiky
Kraje
Oblasti

Federální města
Autonomní oblast
Autonomní okruhy
  1. ¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny.
  2. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti
  3. ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti
Zlatý kruh Ruska
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimir&oldid=23811245“