Veřejná prospěšnost
Veřejná prospěšnost je činnost právnické osoby, jejímž posláním je přispívat k dosahování obecného blaha. Za veřejně prospěšné jsou považovány zejména různorodé nestátní neziskové organizace a církve. Princip soukromoprávní veřejné prospěšnosti je v tom, že nejde pouze o monopol veřejné moci. Veřejná prospěšnost se neváže přímo na právní formu, mohou ji tak mít i obchodní korporace (zejména sociální družstvo), vždy však jejich hlavní činnost musí v souladu se zakladatelským právním jednáním spočívat v „dosahování obecného blaha“. Dalšími podmínkami je, že na jejich činnost mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, svůj majetek získávají z poctivých zdrojů a využívají jej hospodárně.[1]
Status veřejné prospěšnosti v českém právním řádu byl upraven v občanském zákoníku (§ 146–150), příslušný prováděcí zákon však nikdy nebyl přijat. Jako hlavní důvod bylo uváděno to, že v českém právu nebyly veřejně prospěšné společnosti nijak zvýhodňovány.[2] Návrh prováděcího zákona o statusu veřejné prospěšnosti, který by mj. umožnil zápis statusu do veřejných rejstříků, schválila v souvislosti s rekodifikací soukromého práva 8. srpna 2013 Poslanecká sněmovna, ale v Senátu byl následně 12. září téhož roku zamítnut.[3] Od té doby nebyl další podobný návrh přijat, ačkoli kromě občanského zákoníku s ním např. v ustanoveních § 85–93 původně počítal i zákon o zvláštních řízeních soudních. Český právní řád výslovně upravuje jen daňové zvýhodnění veřejně prospěšného poplatníka, jehož vymezení je však oproti úpravě v občanském zákoníku užší.[4]
V lednu 2017 předložila vláda Poslanecké sněmovně PČR další návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti k projednání. Stalo se to „nejen přes zásadní výhrady tzv. neziskového sektoru, ale i přes nedoporučující stanovisko Legislativní rady vlády“.[5] Ministerstvo financí dalo rezolutně najevo, že i kdyby prováděcí zákon schválen byl, tak v žádném případě nehodlá na statusu veřejné prospěšnosti stavět v oblasti veřejné (dotační) podpory a daní.[6] Nakonec byl tedy status veřejné prospěšnosti na návrh Senátu od 1. ledna 2018 zrušen a zůstala pouze obecná definice veřejné prospěšnosti v § 146 občanského zákoníku.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ELIÁŠ, Karel, a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-922-2. S. 125.
- ↑ Senát ruší ustanovení o statusu veřejné prospěšnosti. Neobsahovalo uzákoněný prospěch. Česká justice [online]. 2017-08-13 [cit. 2018-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Sněmovní tisk 989 – vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.
- ↑ § 17a zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Dostupné online.
- ↑ J. Dědič, K. Ronovská: Nad návrhem zákona o statusu veřejné prospěšnosti, pdf
- ↑ Od 1. 1. 2018 zrušen STATUS, NIKOLI však veřejná prospěšnost [online]. PTU Praha [cit. 2022-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 303/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti. Dostupné online.
