Ureus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ureus
varianty hieroglyfického zápisu
ia&r&t I15

I12
Ureus
Amenhotep II. se šátkem nemes ozdobeným Ureem

Ureus (v latinizované podobě též uraeus; v Egyptštině iaret) je označení užívané v egyptologii pro jeden z hlavních prvků královské ikonografie a symbolů královské moci ve starověkém Egyptě v podobě vztyčené kobry na čelence panovníků a později také některých jejich významných manželek. Byla mu přisuzována značná ochranná moc: zosobňoval v sobě samu podstatu všech mimořádných lidských i božských sil spojujících se v královském úřadu. Název v této podobě (ὐραῖος) použil v pozdně antické řečtině ve 4. století Hórapollón ve svém pojednání o hieroglyfech. Jiné antické prameny užívají termín βασιλισκος – „královská koruna“, původní egyptské označení bylo iaret„vztyčující se (hadí bohyně)“.[1]

Původ symbolu není zcela objasněn. Bývá odvozován od bohyně Vadžety v podobě kobry jako ochránkyně prehistorických vládců dvojměstí Pe a Dep (pozdější město Peruadžet), nebo od specifické kadeře pravěkých libyjských náčelníků.[2] Na čele nebo na pokrývkách hlavy králů je ureus doložen od počátku historické doby, o něco pouzději se objevuje také u některých bohů. Pravidelnou součástí královských regálií je nejpozději od Střední říše. Je využíván jako součást královského oděvu, šperků a jiných ozdob, ale i dalších předmětů. Zejména od doby Amenhotepa III. je hojně využíván jako součást složitých korun kombinujících jej se sluneční symbolikou. Pro svou výjimečnost byl používán výhradně v souvislosti s osobou krále, jeho využití soukromými osobami je jen ojedinělé. Naprosto výjimečné je připojení urea k vyobrazení poraženého libyjského náčelníka prosícího o milost ze zádušního chrámu Sahurea.

Mytologicky, kromě svého ztotožňování s bohyní Vadžetou, je ureus spojován zejména se slunečním bohem Reem – je pokládán za Reovo oko.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtný život na Nilu,. Překlad Ladislav Bareš. London: Opus Publishing, 1996. 192 s. S. 21. 
  2. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha: Karolinum, 1997. 487 s. ISBN 80-7184-446-2. S. 448. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]