Uralská státní technická univerzita
Uralská státní technická univerzita | |
|---|---|
| Uralský polytechnický institut | |
 Budova Uralské federální univerzity v Jekatěrinburgu v Rusku | |
| Motto | |
| Ingenium Creatio Labor | |
| Zkratka | USTU |
| Rok založení | 1920 |
| Typ školy | technická univerzita |
| Počty akademiků | |
| Studentů celkem | 40 300 |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 56°50′38,59″ s. š., 60°39′15,42″ v. d. |
| www | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uralská státní technická univerzita (USTU), známá také pod svým dřívějším jménem Uralský polytechnický institut (UPI), sídlila v Jekatěrinburgu, ve Sverdlovské oblasti, v Ruské federaci. Před tím, než se v roce 2010 stala zakládající součástí Uralské federální univerzity, byla největší technickou vysokou školou v Rusku, se silným vztahem k místnímu uralskému průmyslu. Jejím mottem bylo Ingenium Creatio Labor.
Přehled[editovat | editovat zdroj]
Uralská státní technická univerzita měla dvacet fakult, mezi nimi Metalurgickou, Chemického inženýrství, Stavebních materiálů, Stavebního inženýrství, Fyziky a fyzikálního inženýrství, Radiového inženýrství,[1] Elektrického inženýrství, Elektroenergetického inženýrství, Strojního inženýrství, Ekonomiky a managementu, Vojenských věd, Tělesné výchovy a sportu, Humanitní, Dalšího vzdělávání a Postgraduální vzdělávání.[2] Školu ročně absolvovalo přes 3000 inženýrů.
Historie organizačních změn[editovat | editovat zdroj]
Uralská státní technická univerzita byla založena v roce 1920 a až do roku 1925 existovala v rámci Uralské státní univerzity. Teprve roku 1925 byla škola z Uralské státní univerzity vydělena pod názvem Uralský polytechnický institut (UPI), později až do roku 1992 jako Uralský polytechnický institut S. M. Kirova.[3]
V první dekádě nového tisíciletí se univerzita začala připravovat na potenciální integraci s jinou místní univerzitou, v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti školy vůči ostatním univerzitám v Rusku. V dubnu 2008 byla univerzita přejmenována po prvním ruském prezidentovi Borisi Jelcinovi na Uralskou státní technickou univerzitu Borise Jelcina. Nicméně již 2. dubna 2010 byla univerzita sloučena s Uralskou státní univerzitou Maxima Gorkého a společně vytvořily Uralskou federální univerzitu.[4]
Historie rozvoje a zaměření školy[editovat | editovat zdroj]
Škola již od začátku velmi rychle expandovala díky industrializačnímu programu Sovětské vlády, který vytvářel vysokou potřebu inženýrských pozic. USTU byla pro uspokojení této poptávky místních průmyslových podniků po technických kádrech a inženýrech klíčová.
Ve 40. letech 20. století škola trpěla nedostatkem pedagogů a pracovníků, ale přesto dostala veliký impuls k dalšímu růstu, neboť armáda urgentně potřebovala zvýšit produkci průmyslových výrobků v uralských továrnách. Navíc bylo k Uralu kvůli postupující okupaci přesunuto mnoho průmyslových podniků ze západních oblastí Ruska.
Po druhé světové válce udržovala Uralská státní technická univerzita i nadále úzké vztahy s armádou a připravovala velké množství inženýrů pro potřeby vojenského průmyslu, mimo jiné pro nedaleko sídlící vojensko-průmyslový konglomerát Uralvagonzavod.
USTU však rostla i díky poválečné expanzi celého sovětského hospodářství. V roce 1991 však, z důvodu hospodářské krize po kolapsu Sovětského svazu, poprvé pocítila akutní nedostatek financování ze strany ruské vlády. Teprve až v polovině devadesátých let 20. století začala univerzita nacházet nevládní zdroje financování v netriviální výši, zejména navazováním vztahů s místními průmyslovými podniky, které přežily krizi a nebo dokonce v důsledku krize vyrostly.
Djatlovova výprava[editovat | editovat zdroj]
Se jménem univerzity je spojena známá Djatlovova výprava z roku 1959, neboť většina jejích účastníků byla studenty Uralského polytechnického institutu. Účastníci výpravy tragicky zahynuli poblíž vrcholu hory Cholat Sjachyl na Urale. Příčina jejich úmrtí nebyla dosud spolehlivě objasněna. V roce 2008 uspořádala Uralská státní technická univerzita k pátrání po příčinách tragédie konferenci, jíž se zúčastnili členové původního pátracího týmu a techničtí experti.[5]
Významní absolventi[editovat | editovat zdroj]
- Arkadij Michajlovič Černeckij, starosta města Jekatěrinburg
- Andrej Kozicyn, miliardář[6]
- Boris Jelcin, prezident Ruské federace (1991–1999)[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ural State Technical University na anglické Wikipedii.
- ↑ "РТФ! УПИ! Попов!" В День радио улицы Екатеринбурга перекроют из-за шествия. www.e1.ru [online]. 2014-05-07 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Уральский Государственный Технический Университет - УПИ. web.archive.org [online]. 2009-03-17 [cit. 2020-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-17.
- ↑ ЛИЧМАН, Б. В. Уральский государственный технический университет 1920-1995 гг. : Исторический очерк. [s.l.]: УГТУ Dostupné online. ISBN 978-5-230-17188-1. (rusky)
- ↑ Zasloužený čestný doktorát občana Miloše Zemana. FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Hrůza na Uralu: mysteriózní tragédie Djatlovovy výpravy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-04-26 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Andrei Kozitsyn [online]. [cit. 2017-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel Boris Jelcin - muž, který rozložil SSSR. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-04-23 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uralská státní technická univerzita na Wikimedia Commons - Ural State Technical University Official Website
