Uhřínov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Vysočině. Další významy jsou uvedeny na stránce Uhřínov (rozcestník).
Uhřínov
Náves v Uhřínově
Náves v Uhřínově
Znak obce UhřínovVlajka obce Uhřínov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVelké Meziříčí
Obec s rozšířenou působnostíVelké Meziříčí
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel376 (2023)[1]
Rozloha6,22 km²[2]
Nadmořská výška489 m n. m.
PSČ594 01, 594 41
Počet domů145 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduUhřínov 23
594 41 Uhřínov
obec.uhrinov@pvtnet.cz
StarostaIng. Pavel Uchytil
Oficiální web: www.uhrinov.cz
Uhřínov
Uhřínov
Další údaje
Kód obce596906
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhřínov (německy Aurschinow) je obec v okrese Žďár nad Sázavou ležící 6 km západně od města Velké Meziříčí. Žije zde 376[1] obyvatel. Vesnicí protéká řeka Balinka.

Sousedními obcemi sídla jsou Otín, Velké Meziříčí, Stránecká Zhoř, Baliny, Horní Radslavice, Nový Telečkov a Horní Heřmanice.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

V letech 1869–1900 k obci patřily i Baliny.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1348. V držení ji tehdy měl z části Ondřej z Uhřínova a z části náležela k Meziříčskému panství.

Pověst říká, že v blízkosti obce stával hrad Ungeltberg. Na něm sídlila tlupa loupežníků a tak král Lucemburský hrad roku 1312 dobyl, loupežníky pověsil a hrad nechal pobořit. Podle hradu pak získala obec své jméno.

Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byla vesnice součástí města Velké Meziříčí a od 1. ledna 1992 se stala samostatnou obcí.[5]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Václav Necid, v letech 2010-2014 tuto funkci zastával Miloš Kováč. V letech 2014-2018 tuto funkci zastával Martin Vošmera. V letech 2018-2022 zastával tuto funkci Pavel Uchytil.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Uhřínova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 331 389 359 381 465 383 393 349 369 317 269 256 268 267 287

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Uhřínov

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Povýšení sv. Kříže byl vybudován v pseudorománském slohu 1908–1909 (vysvěcen 28. listopadu), hlavní oltář je dar města Vídně, na věži vysoké 35 m je pět zvonů, největší Pavel (620 kg) . Postaven byl místo původního malého barokního kostelíka Sv. Kříže.
  • Velký křížový kámen s reliéfem kříže a dýky – za zahradou č. p. 7
  • Kamenný kříž – na okraji lesa mezi Uhřínovem a Knížky, místní částí Horních Radslavic

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • V letech 1936–1945 a 1960 zde žil básník, překladatel a publicista Jan Zahradníček, který je pohřben na místním hřbitově
  • V letech 1936–1950 zde žil básník a kněz Jan Dokulil.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]