Třída Hobart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Hobart
HMAS Brisbane (DDG 41)
HMAS Brisbane (DDG 41)
Obecné informace
Uživatelvlajka Australské královské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě3
Osudaktivní (2022)
Předchůdcetřída Perth
Technické údaje
Výtlak7 000 t (plný)
Délka147 m
Šířka18,6 m
Ponor7,2 m
PohonCODAG
Rychlost28+ uzlů (52+ km/h)
Dosah5 000 nám. mil (9 260 km) při rychlosti 18 uzlů (33 km/h)
Posádka~180 důstojníků a námořníků
VýzbrojMk 41 (48 hl.)
SM-2
SM-6
RIM-162

2× Mk 141 (4 hl.)

RGM-84 Harpoon

1× 127mm Mk 45
2× 25mm M242 Bushmaster
1× 20mm Phalanx
2× Mk 32 (2 hl.)

MU90 Impact
LetadlaMH-60R Seahawk
RadarAN/SPY-1D(V)

Třída Hobart je třída univerzálních torpédoborců Australského královského námořnictva. Plavidla slouží zejména pro zajištění prostorové protivzdušné obrany floty v okruhu 150 km. Austrálie objednala stavbu celkem tří jednotek, které byly do služby přijaty v letech 2017–2020. Ve službě nahradily fregaty třídy Adelaide.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Rozestavěný torpédoborec Hobart v loděnici ASC Osborne
Detail nástavby torpédoborce Hobart

Projekt stavby tří jednotek této třídy realizuje konsorcium Air Warfare Destroyers Alliance (AWD) v rámci australského obranného programu SEA 4000 v hodnotě 8 miliard dolarů. Ten je reakcí na zaostávání australských lodí v protivzdušné obraně – raketové torpédoborce třídy Perth byly vyřazeny, fregaty třídy Adelaide zastarávají a omezené možnosti třídy Anzac má teprve napravit modernizační program testovaný na fregatě Perth. Třída Hobart proto má mít schopnost zajišťovat prostorovou protivzdušnou obranu.

Požadavky na celý projekt byly vypsány v roce 2003. Zareagovaly na ně americké loděnice Gibbs & Cox s modifikací torpédoborců třídy Arleigh Burke a španělská Navantia s úpravou platformy F100 (třída Álvaro de Bazán) označenou F105. V lednu 2006 bylo oznámeno, že torpédoborce ponesou tradiční jména Hobart (39), Brisbane (41) a Sydney (42).[1] V roce 2007 byl jako vítězný vybrán projekt Navantie.[2]

Plavidla mají modulární konstrukci. Jednotlivé části staví loděnice ASC (dříve Australian Submarine Corporation) v Osborne, BAE Systems v Melbourne a FORGACS Group v Newcastlu. Finální kompletace a instalace vybavení proběhne v loděnici ASC. V současnosti jsou vyráběny různé moduly pro všechny tři jednotky.

Torpédoborce třídy Hobart mají vstoupit do služby v letech 2014, 2016 a 2017. Podíl australského průmyslu na celém programu je odhadován na 55%.[3]

Kýl prototypové jednotky HMAS Hobart byl založen v září 2012 v loděnici v australském Adelaide.[4] V červnu 2013 byly do Austrálie dodány poslední stavební bloky plavidla.[5]

Program stavby třídy Hobart konsorciem AWD se do roku 2014 dostal do 15–21 skluzu a o 300 milionů překročil stanovený rozpočet ve výši 8,45 miliardy australských dolarů, což není konečné číslo. Způsobila to jak nezkušenost australských loděnic, tak špatná koordinace s loděnicí Navantia, která například dodala chybné plány.[6]

Prototypový torpédoborec Hobart zahájil dne 13. září 2016 námořní zkoušky.[7] Zkoušky plavidlo úspěšně dokončilo 6. března 2017.[8] Do služby bylo přijato 23. září 2017.[9]

Plných operačních schopností (Full Operational Capabilities – FOC) celá třída dosáhla v polovině roku 2021.[10]

Jednotky třídy Hobart:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
HMAS Hobart (DDG 39) 6. září 2012 23. května 2015[11] 23. září 2017 aktivní
HMAS Brisbane (DDG 41) 3. února 2014[12] 15. prosince 2016 27. října 2018 aktivní
HMAS Sydney (DDG 42) 19. listopadu 2015[13] 19. května 2018 18. května 2020 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

HMAS Hobart (vpředu) v září 2018
HMAS Sydney v prosinci 2021

Plavidla jako první australské válečné lodě ponesou zbraňový systém Aegis úrovně Baseline 7.1 a radar AN/SPY-1D(V). Budou vybavena trupovým a vlečným sonarem. V dělové věži na přídi je jeden 127mm kanón Mk 45 Mod 4 o délce hlavně 62 ráží. Za dělovou věží se bude nacházet 48násobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41. Do něj půjde uložit protiletadlové řízené střely typů Standard SM-2 Block IIIB[14], Standard SM-6 a RIM-162 ESSM. Ve středu trupu budou umístěny dva čtyřnásobné kontejnery Mk 141 protilodních střel RGM-84 Harpoon. K obraně proti protilodním střelám lodě ponesou jeden 20mm systém blízké obrany Phalanx Block 1B a australský vrhač klamných cílů Nulka. Torpédoborce dále ponesou dva dvojhlavňové 324mm torpédomety Mk 32 Mod 9 pro lehká protiponorková torpéda MU90 a dva 25mm automatické kanóny M242 Bushmaster.[15] Plavidla budou vybavena přistávací plochou a hangárem pro uskladnění jednoho protiponorkového vrtulníku či bezpilotních prostředků.

Pohonný systém bude koncepce CODAG. Tvoří ho dvě plynové turbíny General Electric LM2500 a dva diesely Caterpillar Bravo 16V. Nejvyšší rychlost přesáhne 28 uzlů.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Námořnictvo plánuje rozšířit výzbroj torpédoborců o střely s plochou dráhou letu Tomahawk, ke kterým země získá přístup v rámci svého členství v alianci AUKUS.[16]

Roku 2024 začne přezbrojování torpédoborců novými řízenými střelami Naval Strike Missile.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hobart Class. www.navy.gov.au [online]. [cit. 2009-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-03. 
  2. Hobart Class Air Warfare Destroyers, Australia
  3. Australia's Next Generation Air Warfare Destroyer. www.navy.gov.au [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-30. 
  4. Construction begins on RAN’s first Hobart-class AWD
  5. Australia receives last blocks for HMAS Hobart ship [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-06-07 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Potíže australského loďařského průmyslu. ATM. Září 2014, čís. 9, s. 66. ISSN 1802-4823. 
  7. Future Royal Australian Navy Air Warfare Destroyer HMAS Hobart Started Sea Trials [online]. Navyrecognition.com, 2016-09-14 [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. First Air Warfare Destroyer for Royal Australian Navy Successfully Completes Sea Acceptance Trials [online]. Navyrecognition.com, 2017-03-06 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. First Air Warfare Destroyer HMAS Hobart commissioned in to the Royal Australian Navy [online]. Navyrecognition.com, 2017-09-25 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Australia’s Hobart-class Destroyers Achieve Final Operational Capability [online]. Navalnews.com [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Australian Navy launches first Hobart-class air warfare destroyer [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-05-26 [cit. 2015-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. (anglicky) 
  12. Keel laid for RAN’s second Hobart-class AWD [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-02-05 [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Royal Australian Navy Third Hobart Class Air Warfare Destroyer "Sydney" Keel Laid [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-11-23 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Australia to Equip its Hobart-class AWD Vessels with Raytheon SM-2 Block IIIB Missiles [online]. Navy Recognition, 2016-06-08 [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. RAN’s Hobart-class AWD demonstrates its torpedo launcher capability
  16. AUKUS pact will provide Tomahawk cruise missiles to Australia [online]. Navyrecognition.com [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Australia approves $3.5 billion missile procurement [online]. Navalnews.com, rev. 2022-04-05 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]